Obézních dětí přibývá | Moje zdraví

Děti a obezita: Roli hraje vzor rodiny, pohyb a správný dětský jídelníček

  • Děti a obezita: Roli hraje vzor rodiny, pohyb a správný dětský jídelníček
    Za obezitu mohou geny jen z poloviny • Autor: iStock.com
    19. října 2021 • 14:00

    Obezita v dospělosti je spojena se spoustou zdravotních rizik a celkovým životním diskomfortem. Vyskytne-li se i u dětí, rizika civilizačních chorob jsou mnohem větší.  Pro své děti chceme to nejlepší, a proto bychom neměli obezitu podceňovat. My rodiče máme jejich vývoj v rukách. Co dělat, aby dítě nebylo obézní?

    Důvod obezity je vždy multifaktoriální, tj. nemáme jen jednoho viníka. Na dětskou obezitu má rozhodně velký vliv pokles pohybové aktivity v kombinaci s nevhodným jídelníčkem, zejména s nadbytkem jednoduchých cukrů a vysoce zpracovaných potravin, tzv. prázdných kalorií.

    Co by mělo jíst batole?VIDEO 

    Velký podíl má celkový životní styl rodiny, který dítě přirozeně nasaje a pak v něm pokračuje. Trend poklesu pohybové aktivity vidíme i u dospělých. Nedostatek pohybu mají asi ⅔ evropské populace. Současně proběhlá vlna pandemie nám pravděpodobně touto již tak nepříznivou statistikou ještě více zahýbá. MUDr. Marie Skalská, zakladatelka a lektorka Pro Fit Institutu, členka České kardiologické a obezitologické společnosti vnímá obezitu dětí jako velké riziko pro jejich další vývoj: „Nárůst dětské obezity je významným zdravotním rizikem. Pokud mám obézního „puberťáka“, je velká šance, že se z něj stane obézní dospělý, který si tímto nese silná rizika mnoha civilizačních chorob, zejména pak onemocnění srdce a cév, cukrovky 2. typu a také vícero druhů nádorového bujení. Čím později dítě hmotnost nabere, tím je menší šance, že hmotnost zredukuje. Pro nás to tedy do budoucna znamená, že nám bude stonat již produktivní populace, což bude ekonomická zátěž a nás v důchodu už nikdo neuživí.“ Jaká je prevence?

  • Pohyb a strava v české rodině 

    Bývá pravidlem, že aktivní rodina s dostatkem pohybu dává důraz i na racionálně, tj. vhodně poskládaný jídelníček. Úroveň stravování se v českých rodinách liší. „Myslím, že máme stravování na obou koncích spektra, tj. od varianty „dětí si nevšímám, ať si něco ohřejí, koupí něco rychlého“ až po variantu „přehnaný, až patologický tlak na ‚zdravé stravování‘, kdy vyřčení slova „cukr“ je téměř trestné“. Nicméně doufám, že znalosti kvalitního stravování a dobře poskládaného jídelníčku se dostávají do povědomí rodičů čím dál tím více,“ charakterizuje stravování dětí v Česku lékařka.

    Aktuální situace pandemie však do jídelníčků dětí velmi zasáhla a i do jejich pohybového programu. Z průzkumů vyplývá, že se děti téměř rok nehýbaly. Jen množství kroků, které by rutinně za ten rok ušly cestou do školy nebo na tréninky, už nikdy nedoženou. „Pro některé děti bude velmi těžké se vrátit k návykům pravidelných tréninků, zejména pro ty děti, které trénovaly rekreačně, tj. nejsou výkonnostní sportovci. Právě ty pak potřebují návrat k pravidelnému sportování jako sůl, u nich je největší riziko, že od sportu a pravidelného pohybu utečou,“ poukazuje na problém posledního roku lékařka Marie Skalská. Rodiče mají v rukou jednoduché možnosti, jak pohyb dětem do dne zařazovat, ať je pandemie, či nikoliv. Ctění pravidla „Jakýkoliv pohyb je lepší než žádný“ je základ. Procházky jde dělat pořád, bez ohledu na zavřené bazény, sportoviště či počasí, jízda na kole, běžky, to jsou všechno aktivity, které se dají provádět s celou rodinou. Bonusem je společný prožitek, který se cení. 

  • Je řešení nehýbat se, ale dobře jíst?

    Odborníci se shodují na tom, že nedostatek pohybu nejde zatím dohnat ničím jiným. Efekt pohybu na lidský organismus je vysoce komplexní včetně efektu na srdečně-cévní systém a metabolické a rozumové funkce. Jediné, co můžeme udělat, je snížit celkový energetický příjem, když dítě nesportuje, ale není to kompenzace nedostatku pohybu. Pojem „nesportující dítě“ by správně neměl existovat, život je pohyb a pohyb je život, jsme k pohybu předurčení. Nicméně když budeme opravdu zvažovat rozdíl mezi intenzivně sportujícím dítětem a dítětem „jen s dostatkem pohybu“, hlavní rozdíl je v rozložení stravy během dne, v množství energie, v množství bílkoviny na kilogram tělesné hmotnosti a případně v potřebě doplnění dalších mikronutrientů, které může intenzivní pohybová zátěž vyžadovat. 

  • Prevence před obezitou dětí

    Zásadní je vliv, vzor rodiny. Tj. pokud chci, aby si moje dítě zafixovalo zásady racionálního jídelníčku a dostatečných pohybových zvyklostí, musím jít jako rodič příkladem a nespoléhat, že to za mě zvládne škola či trenér. Jídelní zvyklosti se u dítěte formují do 5 roku věku, tj. je to hlavní úkol rodiny. V jídelníčku rostoucího dítěte má smysl pravidelnost v jídle a dobré, vyvážené složení s dostatkem kvalitní bílkoviny a minerálů potřebných k růstu organismu. Pokud je jídelníček pestře poskládán a obsahuje dostatek zeleniny, ovoce, libového masa, ryb, ořechů a nedoslazovaných mléčných produktů, nemusíme se obávat, že by dítěti něco chybělo.  A co když dítě odmítá jíst „pořádnou stravu“? Odpovědí jsou dle lékařky Marie Skalské opět rodiče.

    „Dítě ve věku 3 let nemá šanci si samo jídlo připravit a zdravé dítě hlady neumře… Takže vždy je to na rodiči, co dítěti nabídne, čímž mu nastavuje standard stravování. Když nechci, aby moje dítě jedlo špatně, zkrátka mu tu nevhodnou potravinu nenabídnu. Když dítě na začátku ochutná sladké nápoje a doslazované jogurty, je jasné, že ho budu s obtížemi „vracet“ k čisté vodě a bílému jogurtu… Racionální jídelníček pro dítě se strukturou zase tak významně neliší od racionálního jídelníčku dospělého, tj. celá rodina může, a dokonce musí jíst to samé, tj. rodiče jsou vzor. Společné jídlo má nepostradatelný psychologický význam. Pořád by však jídlo mělo zůstat „jen“ dodávkou energie, zbytečně jídlo nekomentovat („Ty jsi pašák, žes to všechno spapal!“). Určitě jídlu nedodávat další význam (odměny, trestu atd.), abychom se nedostali do rizika poruch příjmu potravy v pozdějším věku, kdy si dítě moc dobře uvědomuje, že může skrze jídlo s rodiči manipulovat.“

     

  • Je  správné doplňovat dětskou stravu různými vitamínovými doplňky?

    V pestře poskládaném jídelníčku zdravého dítěte nejsou třeba žádné další speciální suplementy. Maximálně v zimních měsících, kdy v České republice máme nedostatek slunečního svitu, je vhodné doplňovat vitamín D a pak celoročně u dětí a dospělých, kteří nemají v jídelníčku dostatek ryb, doplňovat omega-3 mastné kyseliny (lidově rybí tuk). „Velmi dobrou službu v dětském jídelníčku splňuje i obyčejný vývar, který splňuje vícero funkcí. Ovlivňuje příznivé složení střevní mikrobioty. Střevní mikrobiota je soubor bakterií, plísní a virů žijících v našich střevech, které jsou nesmírně důležité pro náš celkový vývoj,“ uvádí jednu ze zdravých možností lékařka Marie Skalská a poukazuje na funkci bakterií: „Víme, že jejich pestrost souvisí se vznikem mnoha onemocnění včetně cukrovky 2. typu, mnoha zánětlivých onemocnění, ale i poruch rozumových schopností, třeba Alzheimerovy choroby. Vývar může dodat dítěti tekutinu, energii v lehce stravitelné formě a může sloužit třeba jako svačina po tréninku.“ Nechce se vám dlouhé hodiny získávat kvalitní vývar? V nabídce farmářských produktů už řadu kvalitních vývarů najdete. Jedním z nich je například česká značka Konečně vývar, za kterou stojí dva čeští farmáři, kteří upřednostňují kvalitu a zdravý jídelníček. 

     

 

Nejhledanější nemoci

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.