Nesmyslné cíle: Proč jsou stejně důležité jako ty smysluplné?
Každý cíl, který si v životě dáme, nás někam posune. Něco nás naučí a získáme na danou věc zcela jinou perspektivu nazírání. Ne všechny cíle ale musí dávat smysl. I ty nesmyslné jsou totiž cestou sebepoznání. A rozhodně jsou důležité!
Žijeme ve společnosti, která nás tlačí, abychom byli úspěšní, abychom vydělávali hodně peněz a aby za námi byly vidět výsledky. Co už tato společnost často opomíjí. Je fakt, že také cíle, jež žádný smysl nedávají, z nichž nemáme žádné peníze ani prestiž, nás mohou posunout rovným dílem jako cíle smysluplné.
Co je nesmyslný cíl
Něco, co nám ani okolí zkrátka žádný smysl nedává. Přesto to děláme, protože nás to v daný moment může těšit, může nám to pomáhat přežít nebo tím pouze zaháníme nudu.
Tím, že se pro něco rozhodneme, však sami sebe posouváme vpřed. Zakoušíme si zkušenost, kterou bychom neměli, pokud bychom do toho nešli.
Příkladem jsou třeba lidé, kteří se živí jako maskoti. Moc peněz tím nevydělají, v kostýmu je jim horko a ještě ke všemu mohou narazit na lidi, jež se jim právě za toto povolání vysmívají. Oni však přesto zůstávají a jako maskoti baví ostatní dál. Proč?
Napadlo vás někdy, že právě tyto cíle plné nesmyslů mohou někomu dělat prachobyčejnou radost? Že lidé, kteří se každý den převlékají do kostýmu medvěda, mohou večer uléhat ke spánku s pocitem, že splnili svou misi?
I nesmyslný cíl vyžaduje úsilí
Nesmyslný cíl je jakákoli činnost, která na první pohled postrádá smysl. Přesto není jen tak. Abychom tu či onu činnost mohli dělat, musíme vynaložit jisté úsilí, abychom jí dosáhli. Vykouzlit úsměv na něčích rtech není jen tak.
Pokud se někdo rozhodne, že se ve svých 30 letech naučí provaz, když ho nepotřebuje, bude to chtít velké úsilí překonat všechnu tu každodenní bolest, aby mohl jednoho dne dosednout na zem.
Nesmyslný cíl je jako jízda na motorce, kde jste spolujezdec. Neřídíte, přesto musíte plně splynout s řidičem, aby žádný z vás nespadl.
Když to či ono dokážete, vaše úsilí bude zpečetěno obrovskou radostí. A tak honba ta tímto nesmyslem může být třešničkou na dortu vaší mysli.
Cesta jako cíl
Přesně tak. Už cíl jako takový je už cestou, kterou absolvujeme, abychom cíle samotného dosáhli, nebo se mu alespoň přiblížili. A právě na ní se učíme trpělivosti, učíme se překonávat malé i větší porážky, překážky i změny nálad. Ale hlavně nám tyto cíle mají přinášet radost.
Nesmyslné cíle jako rovnováha
A právě radost je tím, proč by nesmyslné cíle měly být součástí našich životů. Měly by být jakousi rovnováhou s cíli smysluplnými. Ty nám totiž radost většinou nedělají. Dostudovat medicínu je spíše strastiplným procesem než nečím radostným, zatímco bavit lidi na ulici hraním na saxofon je přesným opakem. Díky nesmyslným cílům vytváříme rovnováhu s cíli smyslnými.
Nesmyslný cíl není běh v křeččím kolečku, je to něco, co nám z psychologického hlediska přináší potěšení. Může sloužit jako únik od každodeních problémů, jelikož nás vtáhne nakolik, že to, co se děje kolem nás, přestáváme vnímat. A to je někdy opravdu potřeba.
