Máte hlad jako vlk? Skutečným důvodem jsou emoce!
Záchvaty přejídání jsou nekontrolovaná a intenzivní období nadměrné konzumace potravy, která můžou mít negativní dopad na zdraví člověka a jeho vztah k jídlu. Jak zkrotit naléhavou touhu po jídle?
Emoční přejídání
Málokdo z nás zažil pocit opravdového hladu. Jsme zvyklí jíst každé tři až čtyři hodiny a naše tělo neustále zaměstnáváme tím, že zpracovává potravu. Z biologického pohledu potřebujeme jídlo k tomu, abychom zůstali naživu. Konzumace je typ chování, kterému se učíme od dětství.
Od útlého věku se vyvíjejí naše chutě, a tak si oblíbíme svíčkovou nebo dukátové buchtičky se šodó a navždy je uložíme do své chuťové paměti. Naučené chutě jsou velmi odlišné. Zatímco Asijci budou toužit k snídani po ostré nudlové polévce, Evropané si dají raději chleba s máslem a vajíčko naměkko. Zvykáme si na to, že jídlo plní žaludek a také vyvolává příjemné pocity. Vědci v této souvislosti hovoří o neurobiologické funkci jídla. Jinými slovy, mozek může za určitých okolností na jídlo reagovat podobně jako na drogu a vyžadovat stále vyšší dávku.
S jídlem roste chuť
Emocionální nestabilita je jedním z faktorů nekontrolovaného přejídání. Pokud je člověk pod tlakem, pociťuje silné negativní emoce, jako jsou úzkost nebo stres, nízká sebeúcta nebo nedostatek sebejistoty, může se uchýlit ke konzumaci velkého množství potravy jako ke způsobu uklidnění. Neustálá touha jíst je určitou formou závislosti. Podle terapeutky Jany Kučerové ze soukromé psychoterapeutické praxe Pod krovy (www.podkrovy.cz) jde vlastně o to, necítit bolest, necítit špatné pocity a emoce, vymanit se z kruhu nepříjemných myšlenek: „Snažíme se vyhnout něčemu, čeho je na nás příliš. A utlumit to nebo přebít, to je přirozený obranný mechanismus. Můžeme použít vlastně cokoli: jídlo, alkohol, spánek, sledování TV, hraní PC her, cvičení, nakupování, uklízení, sex, práci.“ To vše do určité míry pomáhá, ale při nadměrném používání se z toho snadno stane závislost. Za zdravé a přijatelné lze považovat to, co je dočasné a funkční. „Dočasné je to, co je jen na chvíli. Krátkodobé extrémy jako opít se, přejíst se většinou naše tělo i okolí snesou, ale dlouhodobě to velmi škodí. Funkční je to, co přináší úlevu, uklidnění či rozptýlení a nezpůsobuje to potíže jiné, třeba zničené zdraví, naštvanou rodinu, prázdné konto, neudělanou práci,“ vysvětluje Jana Kučerová.
Jen krátká epizoda, žádný zvyk...
Epizody přejídání jsou pro mnoho lidí velmi stresující a mohou přivodit zhoršení nálady, úzkosti a depresi. Jedním z důsledků je také zvýšení váhy, což vede k dalším emocionálním propadům. Člověk bojuje s nezvladatelnou chutí k jídlu a ví, že nadměrná konzumace povede k přibývání na váze, přesto se nedokáže v danou chvíli ovládnout a vyluxuje ledničku. Je to ďábelský kruh, ze kterého nejde vyskočit. Je třeba hledat jiné způsoby zvládání nepříjemných pocitů. S tím může pomoct i psychoterapie. Terapeut pomůže ošetřit psychické rány, pokusí se s klientem najít způsoby uklidnění se. Je fajn vědět, že je možné vypovídat se nebo se poradit kdykoli a anonymně na linkách důvěry.
Vyslyšte vnitřní hlas
Když máme potřebu se přejíst, volá o pozornost náš vnitřní hlas. Upozorňuje na něco, co není v našem světě v pořádku a co je třeba napravit. Jedním z kroků k nápravě je rozpoznání příčiny a její zpracování. Pokud si uvědomíte, že jste v situaci, která vám přerostla přes hlavu, jste na dobré cestě. Záchvaty přejídání jsou útěkem k zástupnému zdroji potěšení, ale v důsledku přinášejí ještě větší bolest. Jídlo způsobuje krátkodobou otupělost, a navíc obsahuje antidepresivní látky, jako jsou sacharidy a tuky. Ty působí na nervy jako balzám. Když zaměříte pozornost na konzumaci, zaměstnáte tělo natolik, že na chvíli zapomene na skutečnou příčinu trápení. Je tedy nezbytné najít příčinu psychické nerovnováhy a zapracovat na jejím odstranění. Když hrozí nával záchvatu přejídání, vyzkoušejte meditaci, řízený dech, cvičení, svižnou procházku. Někomu pomáhá, když si pořídí rotoped, kolo, permanentku do fitness centra či do veřejného bazénu. Protože to něco stojí, jsme potom motivováni vynaložené peníze nějakým způsobem využít. *
CVIČENÍ (NEJEN) PRO VÁS: Přistupujte k jídlu vědomě
- SNAŽTE SE sledovat pocity hladu a nasycenosti.
- VNÍMEJTE vazby mezi myšlenkami, pocity a jídlem.
- VŠÍMEJTE SI, jak se mění myšlenky v průběhu konzumace.
- ZAMĚŘTE SE na oblast břicha a představte si, kolik potravy se do něj dostalo a že teď bude mít tělo práci s jejím zpracováním.
- JEZTE takové jídlo, u kterého znáte celý příběh. Když vaříte sami, znamená to, že jste museli nakoupit, očistit a nakrájet suroviny, tepelně je upravit, ochutit. Vy jste tvůrce jídla a takové jídlo má také vyšší hodnotu. Zatímco když si koupíte polotovar, tyto širší souvislosti vám unikají.
- NESAHEJTE po jídle automaticky, když vás něco rozruší. Místo toho se napijte vody nebo čaje a počítejte do sta.
Celý článek vyšel v časopise Blesk zdraví.
