Deset známek toho, že máte obsedantně kompulsivní poruchu
Utíráte pořád dokola kuchyňskou linku, i když už na ní není ani kapka vody? Vracíte se třikrát domů, abyste se přesvědčili, že už je skutečně zhasnuto? Někdy je to jen přehnaná opatrnost, ale může to být i příznakem obsedantně kompulsivní poruchy. Přečtěte si deset známek toho, že vaše hlava není v pořádku.
Detektiv Adrian Monk nebo teoretický fyzik Sheldon Cooper z televizních seriálů jsou asi nejznámějším symbolem obsedantně kompulsivní poruchy. Přehnaný strach z bakterií detektiva Monka nutí mýt si ruce několikrát po sobě a vydrhnout mýdlem každý nehet zvlášť. Sheldon Cooper zase nemůže zaklepat na dveře ne méně a ne více než třikrát. V televizi se to zdá úsměvné, ale ve skutečnosti mohou podobné situace hodně komplikovat život.
Člověk trpící touto neurotickou poruchou má nutkavé myšlenky, posedlost, že musí udělat nějaký rituál, jinak trpí strachem a úzkostí. I když je člověk vnímá jako nesmyslné, nemůže je potlačit ani zastavit.
Jak poznáte, že byste měli navštívit psychiatra? Přečtěte si deset varovných příznaků, že trpíte obsedantně kompulsivní poruchou.
Mytí rukou
Jedná se o nejčastější projev této nemoci. Nemocný si musí mýt ruce i několik minut, opakovaně, používá speciální mýdla, drhne si je kartáčkem i několikrát za hodinu.
Přehnaná čistotnost
Každodenní vytírání podlahy a leštění nábytku, neustálé používání desinfekčních sprejů je podobná obsese jako přehnané mytí rukou. Provází jí strach z nečistoty a bakterií. Při a těsně po dokončení úklidu sice úzkost mírně poleví, ale vzápětí se dostaví znovu a silněji. „Je opravdu těžké rozlišit, kdy je uklízení normální a kdy už se jedná o neurotickou poruchu. Jediným vodítkem k obsedantně kompulsivní poruše je fakt, že pacient s uklízením nedokáže přestat. Pokud není vše dokonale čisté, pociťuje silnou úzkost a strach,“ popisuje Michael Jenike, psychiatr z Massachusetts General Hospital v Bostonu.
Kontrola chování
Je normální, že se občas vrátíte, jestli jste nezapomněli zhasnout světlo nebo vypnout žehličku. Problém je, když vám to začne zasahovat do každodenního života – chodíte pozdě do práce, nejste schopni opustit dům, aniž byste se přesně třikrát nepřesvědčili, že je trouba opravdu vypnutá. Tímto příznakem trpí asi 30 % pacientů s obsedantně kompulsivní poruchou.
Počítání
Někteří pacienti s touto poruchou musí pořád dokola počítat až k určitému číslu. Počítají schody, dlaždice, auta… když jim nevyjde číslo, které je z jich pohledu dobré - třeba 27, propadnou úzkosti a počítají znovu.
Psychiatři se shodují, že počítání v rámci ukrácení času není na škodu, ale problém nastává, když začne řídit váš život.
Přesné uspořádání
Nemocní s tímto příznakem potřebují mít věci srovnané přesně podle svého. Jsou posedlí symetrií, organizací a perfekcionismem. Pokud něco vybočuje z řady, bolí je to až fyzicky. Stačí, když jim o centimetr posunete tužku na stole, a psychicky je to rozladí, okamžitě musí situaci řešit. Nesnesou, aby věci byly jinak, než oni potřebují.
Nadměrný strach z nebezpečí
Tady je opravdu těžké poznat, kdy jde o strach nepřiměřený a kdy jde jen o větší opatrnost. Lidé trpící obsedantně kompulsivní poruchou se neustále bojí přepadení, bojí se chorobně o své blízké, své matce jsou schopní bez zjevného důvodu volat desetkrát denně, jestli je v pořádku. Za nemoc lze označit takové chování, které přesahuje hranice přiměřených obav vzhledem k hrozícímu nebezpečí. Je normální nejít v noci přes park, ale není normální bát se jít ve dne po bezpečné ulici.
Nechtěné myšlenky o sexuálním chování
Lidé trpící touto poruchou mají strach z odlišného sexuálního chování – z homosexuálů, sexuálního styku na pracovišti, mezi nezletilými a podobně. Zatímco nějaká taková myšlenka občas napadne každého a neznamená to, že ji chce nebo dokonce bude realizovat, člověk s touto poruchou má pocit, že nenapadá nikoho jiného než jeho, a trpí úzkostí, že se to stane. Začne se tedy vyhýbat takovým situacím, kde by k tomu mohlo dojít – například se striktně vyhýbá homosexuálům.
Neustálé rozebírání vztahů
Z této definice by obsedantně kompulsivní poruchou trpěla každá druhá žena. Od běžné komunikace a rozebírání situací se ta s nemocným člověkem odlišuje tím, že si za vše bere vinu na sebe a hledá sebemenší záminku, kde mohl udělat chybu. Detailně pořád dokola rozebírá určité dialogy a nemůže je vyhnat z hlavy.
Hledání podpory
To souvisí s výše uvedeným bodem. Nemocný člověk pořád dokola čeká na schválení od svého okolí, že jeho jednání je správné. Například se pořád dokola ptá: „Zdá se vám, že mám doma dostatečně uklizeno?“
Neustálá kontrola vzhledu
Lidé trpící touto nemocí mohou strávit hodiny před zrcadlem. Není to marnivost, je to snaha o absolutní dokonalost a neustálá nespokojenost se svým vzhledem. Příkladem může být padesáté převazování kravaty před odchodem do práce.
Příklad obsednantního chování sledujte na našem videu.
