3 způsoby, jak na jaře zrestartovat svůj život: Znovu, jinak, lépe! | Moje zdraví

3 způsoby, jak na jaře zrestartovat svůj život: Znovu, jinak, lépe!

3 způsoby, jak na jaře zrestartovat svůj život: Znovu, jinak, lépe!
Restart s Dietou 2020, semifinále • Autor: Ondřej Košík
6. března 2023 • 14:00

Od všech a všeho utéct, hlavně hodně daleko, a začít úplně znovu, od nuly, jinak a samozřejmě mnohem lépe. Můžeme se během života znovu postavit na startovní čáru bez zátěže minulosti?

K představě nového, neznámého a vzrušujícího začátku se často upínáme v situacích, kdy si nevíme rady a povinnosti nás až příliš tíží.

Video se připravuje ...
Podcast Restart: Jak najít motivaci? To nám řekne Zuzana DouchováVIDEO 

Mysl se rozběhne do říše fantazie, spřádáme paralelní světy, kde žádný scénář není dostatečně bláznivý, střídáme identity, pohráváme si s nejrůznějšími vztahovými odbočkami. Tajně (i otevřeně) obdivujeme postavy románů záhadné Eleny Ferrante, které se nerozpakují překračovat očekávané rodinné a společenské konvence a nebojí se následovat svůj vnitřní hlas k jinému, novému začátku.

Jak začít znovu, když se nám nedostává odvahy, energie, času a financí fiktivních postav?

VÍCE ZAČÁTKŮ DO ŽIVOTA

Březen, první jarní měsíc, si o nový start přímo říká. Začátek nové roční doby je k tomu jako stvořený. Metaforická semínka a sazenice doufají v novou dávku a příliv naděje. A stejně tak naše unavená těla a duše hledají další vzpruhu.

Většina kultur, ne-li přímo všechny, vnímá jaro jako začátek, příležitost, nové poselství po měsících chladu a temna, očekává znovuzrození a regeneraci. Ať už se nabízí oslava Velikonoc, pesachu v židovských komunitách, nebo kvetoucích sakur (symbol dočasnosti života v buddhismu) v Japonsku.

Už spisovatel a filozof Henry David Thoreau vnímal jaro jako „zkušenost smrtelnosti“. Věřil, že míru svého zdraví můžeme měřit podle toho, jak reagujeme na jaro. „Jestliže nás nenadchne vidina brzké ranní procházky s pozvolnými slunečními paprsky a cvrlikáním ptáků, měli bychom si zkontrolovat vlastní tep, jestli jsme stále naživu.“

Zároveň krásu jara nazíráme v kontextu právě uplynulé zimy. Minulé temné týdny a měsíce se zaslouží o to, že si probíhající změny v přírodě více vážíme, a pak zcela přirozeně chceme vnést nový začátek i do svých dní.

BĚSY STŘEDNÍHO VĚKU

Jestliže je jaro básnicky vnímáno jako rozpuk, radost a energie mládí, další životní období jsou pak přirovnávána k zralým a zlatým plodům léta a podzimu. Nový začátek se v této životní fázi dostává do poněkud jiného světla. Najít nové podněty, vzruchy a radosti může trvat o něco déle a vyžaduje to trochu více naší energie a aktivního přístupu. Zkrátka, náš pohled na nové starty se zásadně mění podle toho, kolik je nám let.

V mládí nás často provází pocit, že ten pravý život začne až úderem konkrétního okamžiku, ať už je to vysokoškolský diplom, svatba, děti, nákup nemovitosti, určitá vysněná práce. A ono se to všechno děje až do dne, kdy si položíme otázku: „A to je jako všechno, co mě ještě čeká?“ V tu chvíli se možná vynoří myšlenka, že odteď už to jde s naším životem jenom z kopce, čekají nás jen unylé televizní seriály, teplé papuče, nula podnětných zážitků.

Odpovědí mohou být adrenalinové sporty, osedlání rychlých strojů a spuštění partnerských veletočů. Ale přeřadit na vyšší rychlost a užít si začátek nové éry můžeme také úplně jinak.

Mentální kapacita nám k tomu v tomto životním období rozhodně nechybí. Nejenže si zachováváme mnohé z předcházejících let, ale zároveň se dostavují i nové kvality, získané věkem a zkušeností.

Podle neurovědeckých studií je mysl středního věku klidnější, vyrovnanější, méně neurotická, zdatněji se orientuje ve společenských a komunikačních situacích a lépe interpretuje léta předešlých zážitků a zkušeností. Verbální schopnosti, prostorová orientace, vyšší emocionální vyrovnanost, lepší schopnost číst neverbální signály a rozpoznat záměry ostatních, abstraktní myšlení, to všechno se s příchodem středního věku jen zdokonaluje. Příkladem jsou testy pilotů, kdy zkušenější piloti po čtyřicítce na trenažéru dokázali předejít kolizi lépe než jejich mladší kolegové.

Podle psycholožky Cheryl Grady z University of Toronto starší lidé koordinují činnost obou hemisfér, a dokážou tak účinněji sladit racionalitu a emocionalitu. Kognitivní psycholožka Mary Mather z University of California se ve svém výzkumu také zaměřuje na vyšší věkovou kategorii. Podle jejích zjištění se starší lidé více zaměřují na pozitivní části informace, jejich mozek se nenechá tolik stresovat negativními stimuly, lépe si také pamatují a vybavují pozitivní obrazce a sdělení. Tento „efekt pozitivity“ se objevuje u jedinců s vysokým IQ, takže to není něco, co by svědčilo o jejich naivitě: rozhodně se jedná o aktivní a uvědomělý proces.

A pokud jde například o finanční gramotnost, ta dosahuje svého plného vrcholu ve věku 53 let. Ani s pamětí to s postupujícím věkem není nutně na štíru. Máte-li štěstí, patříte k patnácti procentům lidí, kteří si právě ve středním věku nejlépe pamatují a vybavují informace.

DODAT ŽIVOTU INTERPUNKCI

Na období středního věku lze pohlížet nikoli jako na etapu krize, ale čas investice do sebe sama a využití vlastního fyzického a mentálního kapitálu. Jak tedy co nejlépe využít jeho potenciálu?

Skvělým spouštěčem pozitivních změn může být okamžik, kdy přestaneme jednat podle zaběhnutých vzorců a vypneme autopilota, který nám pomáhá navigovat každodenním životem takřka bez přemýšlení. Ano, obnáší to určité riziko. Ale podle Howarda Stevensona, profesora Harvard Business School, je největším zdrojem nespokojenosti v práci právě neochota riskovat, což vede ke stagnaci a později k odporu a nelibosti.

„Je rozdíl mezi dvaceti lety zkušeností a jedním rokem, který se opakuje dvacetkrát za sebou,“ říká Howard Stevenson. Neznamená to, že je třeba všeho nechat, spálit mosty a slepě následovat mlhavý sen. Raději přemýšlet nad tím, jak konkrétní práce koresponduje s našimi schopnostmi, talentem a osobnostní charakteristikou. Jak mohu své dny co nejlépe využít?

Nebojme se v jakémkoli věku stát v nějaké oblasti života úplným začátečníkem. Zkoušet nové, nepoznané věci, a ne vždy uspět na první dobrou: to je recept, jak se udržet v pozitivní duševní kondici. Zkusíte stand-up komedii, práci pro charitu, nebo kurz horské služby?

Catharine Utzschneider z Boston College Sports Leadership Center doporučuje dodat „životu ve středních letech tu správnou interpunkci“. Pokud dny bezcílně plynou, namísto aby směřovaly k zásadním milníkům v podobě promoce, svatby nebo stěhování do nového bytu, život může působit poněkud rozbředle. Proto tato část života připomíná „knihu bez jakékoli struktury, žádné odstavce, kapitoly, čárky, tečky“. Pokud je nemáte, vytvořte si je v podobě vlastních nových cílů.

To, co často prožíváme, není krize středního věku, ale spíše malátnost, únava. Kreativita a nápady nepřicházejí, zato nás v hojné míře navštěvují pochybnosti, ztráta smyslu a cíle, neodbytné otázky, na co to všechno je a zda vůbec na něčem záleží.

Objevují se nejrůznější variace strachů, úzkostí, smutků a naštvanosti. Cílem, byť po malých krocích, je najít ztracenou inspiraci a cíl, obnovit zvídavost a radost z maličkostí. Zkrátka, v každém věku lze nacházet nové důvody, proč ráno vstát z postele.

STARŠÍ = LEPŠÍ PLATÍ PRO VERBÁLNÍ SCHOPNOSTI, ORIENTACI V PROSTORU I EMOČNÍ VYROVNANOST

Celý článek vyšel v časopise Moje psychologie. 

Autor: redakce Moje zdraví
 

Nejhledanější nemoci

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.