Pozitivně myslet dá někdy víc práce, než si myslíme. Jak na to, aby se to povedlo?
Pozitivně myslet rovná se žít šťastný život a plnit si své sny. Jenže ani fakt, že se neustále usmíváme, nám nespadne z nebe. Musíme na sobě dřít, a to takřka nepřetržitě.
Být pozitivní je rozhodně lepší než vidět každou sklenici z poloviny prázdnou. Jak ale pracovat na tom, aby nám život přišel růžový?
Pozitivní nerovná se „stále šťastný“
Nesmíme si však plést pojmy s dojmy. To, že se rozhodnete být pozitivním člověkem, totiž neznamená, že nikdy necítíte bolest či smutek. Že nikdy nejste naštvaní nebo vás něco nerozhodí.
Být pozitivní znamená, že ať nás v životě potká cokoliv, naučíme se věřit, že to nejen překonáme, ale následně nám to více dá, nežli sebere. Navíc fakt, že se člověk neustále usmívá, nemusí nutně znamenat, že se tak i cítí. Být pozitivní vychází zevnitř.
Roli hraje výchova
Jak jinak. Opět se můžeme obrátit na své rodiče. Pokud nám právě oni vtloukali do hlavy, že všechno nakonec bude dobré, bereme tento pojem takřka automaticky. Pokud jsme ale ve své rodině od útlého věku slýchali, že vše stojí „za prd“ a vše je šedé a nedobré, pak se vlastně není čemu divit, že nám to pozitivní myšlení moc nejde. Ovšem ani tak nemusíte věšet hlavu, protože to, jaký život se nakonec rozhodnete žít, je skutečně jen na vás.
Celoživotní úsilí
Pokud se máme rádi a jsme připravení na sobě pracovat, pak jdeme správnou cestou. Je třeba si však uvědomit, že „žádnej učenej z nebe nespadl“ a že do zítra to rozhodně nebude. Všechno má totiž svůj čas.
Pokud jsme odhodlaní být ve svém životě šťastní a jsme ochotní na sobě skutečně pracovat, můžeme kvalitu svého života výrazně zlepšit, ať už je náš výchozí bod kdekoliv.
Na co se zaměřit?
Začít bychom měli základními lidskými potřebami a rutinou, jako je spánek, strava, sport i následná relaxace. Pak popojdeme dál ke svému myšlení. Rozhodně není třeba kamkoliv spěchat. Stačí pozorovat. Všímat si, jak přemýšlíme o světe venku, jak hodnotíme nejen sami sebe, ale také ostatní a zdali vůbec a jak přistupujeme ke dnům, které nejsou zalité sluncem.
Opomenout bychom neměli ani své chování a opět… Nejprve si všímejte toho, jak se chováte sami k sobě, protože právě to je výchozím bodem pro chování a interakci s ostatními. K tomu je potřeba klidná mysl. S ní vám účinně pomůže jóga či meditace.
Práce se sebevědomím
Pokud je vaše sebevědomí na bodu mrazu, budete mít k negativním myšlenkám blíže. Musíte se mít rádi, abyste se následně cítili hodnotnými, protože každý z nás hodnotný je. Pokud máte mindráky, je potřeba hledat hlavně jejich příčinu. Řešit tak problém od základu.
Položte si otázku: Co stojí za tím, že si nevěřím / nemám se rád / nejsem spokojený?
A tuto exkurzi do svého nitra učiňte několikrát během dne. Tím sami sebe lépe poznáte a nakonec také najdete řešení. A pokud ne, rozhodně se nebojte obrátit na odborníka. Vždyť od toho tu přece jsou!
Co nám pomůže
Abychom se naučili myslet pozitivně, je dobré alespoň jednou denně zaměřit pozornost na své myšlenky. Ty si totiž utváříme sami. Pomáhá také metoda, kdy si sami pro sebe zhodnotíme, co se nám daný den povedlo a co už méně, za co jsme vděční a co nám například vykouzlilo úsměv na rtech.
Pokud zjistíme, že se nám něco nepovedlo tak, jak bychom rádi, je dobré si nic nevyčítat. Vše je zkušenost a tak se počítá. Vždy nás totiž více či méně obohatí.
Tím, že uděláme inventuru svých myšlenek, máme skvělou příležitost se změnit. Vychytat chyby, které v myšlení děláme, a stát se více pozitivními bytostmi.
Nutnost sociálního kontaktu
K tomu, abychom se cítili šťastní a měli pozitivní vjem o světě, určitě pomáhá kontakt s ostatními. Bohužel žijeme v době, která je možná plná prožitků, ty se však sdílejí většinou online. Často tak vítězí kvantita nad kvalitou, která v nás nezanechá víc než pocit prázdnoty.