Dehydratace

Vodou dostáváme do organismu minerální látky a další důležité prvky. Napomáhá trávení a termoregulaci a je nezbytná pro fungování tělesných orgánů a funkcí. Zároveň vyplavuje z těla škodlivé látky.

Při jejím nedostatku se zhušťují tekutiny v těle, dochází ke snížení tlaku, zhoršuje se prokrvení koncových částí těla a k omezení zásobování těla kyslíkem. Organismus z těla hůře vylučuje škodlivé látky, méně se potí, v důsledku čehož tělo není dostatečně ochlazováno a stav může vyústit v úpal.

Bez přísunu důležitých minerálů se dostavují svalové křeče v nohou, dochází ke ztrátě energie, silné únavě, bolesti hlavy, schopnost regenerace je zhoršená.

Dehydratace může v krajním případě způsobit selhání ledvin, poruchy vědomí, až bezvědomí a šok.
V kojeneckém a batolecím věku může dojít k dehydrataci velmi rychle, při opakujících se průjmech a zvracení je tedy potřeba navštívit lékaře. Už v řádu hodin se dokonce může jednat o život ohrožující stav.

Dospělý člověk by měl vyhledat lékaře, pokud nemočí déle než 12 hodin, má některý z klinických příznaků nebo opakovaně zvrací.

Příznaky dehydratace

Člověk by měl denně vypít přibližně půl litru vody na každých 15 kilogramů své hmotnosti. Člověk vážící 70 kilo by měl tedy vypít nejméně 2,3 litru tekutin denně. Při fyzické zátěži, v horkých dnech nebo při některých onemocněních (horečka, průjem) je potřeba příjem tekutin zvýšit. 

Projevy dehydratace jsou především:

• suchá ústa, jazyk, lepící se rty (na jazyku bývá bílý povlak), suché sliznice, zácpa
• pocit žízně
• suchá pokožka
• únava, malátnost
• tmavší moč, které je také menší množství
• bolest hlavy

Závažnější dehydratace (uvádí se, že člověk ztratí tekutiny odpovídající čtyřem procentům jeho tělesné váhy) může mít tyto projevy:

• zmatení
• nízký krevní tlak
• celková slabost
• nevolnost
• případně bezvědomí a šok

Dehydratace může způsobit zácpu, zvýšit riziko infekce močových cest, onemocnění srdce a cév, vzniku ledvinových a močových kamenů.

Ne vždy je průvodním jevem dehydratace pocit žízně. Ten bývá například snížený u seniorů.

Příčiny dehydratace mohou být:

• pobyt v horkém prostředí (což nemusí být jen na přímém slunci)
• namáhavý fyzický výkon (doprovázený zvýšeným pocením)
• zvracení
• průjem
• vysoká horečka
• některé léky (například diuretika, která se podávají například při léčbě krevního tlaku)
• některá onemocnění (cukrovka nebo tzv. žíznivka)

Léčba

V mnoha případech stačí zvýšit příjem tekutin. Vhodná je v podstatě jakákoli tekutina, která postiženému chutná. Zpočátku může stačit voda, později přidejte třeba naředěnou ovocnou šťávu nebo středně mineralizované minerálky (Magnesia, Mattoni, Korunní, Ondrášovka), případně mírně slazený bylinný nebo ovocný čaj. Silné minerálky (Poděbradka, Hanácká) se doporučují ředit kojeneckou nebo stolní vodou 1:1. Tekutiny je lepší podávat po menších dávkách a delší dobu.

Vhodný rehydratační roztok, tedy takový roztok, který svým složením dokáže dostat vodu do těla „násilím“, lze zakoupit v lékárnách. Jedná se o Kulíšek či rehydratační roztok WHO. Doporučuje se podávat zejména u dětí.

Nevhodné nápoje jsou s kofeinem, které jsou močopudné (cola, káva), není tedy vhodné pomocí coly léčit zvracení či průjmy! Dále sladké a sycené limonády a minerálky, mléko a kakao, v žádném případě není vhodný alkohol. Nedoporučuje se ani silný černý nebo zelený čaj. V těžkých případech dehydratace je nutné podat tekutiny nitrožilně.

Vždy je potřeba také léčit onemocnění, které dehydrataci způsobilo.

Čím vyléčit:

Léky

Pacientovi je potřeba dodat tekutiny, v těžších případech nitrožilně. Rehydratační roztoky s výživou jsou
k dostání i v lékárnách.

Homeopatika

S následky dehydratace dokáže pomoci China. Podávejte v ředění 9 CH dvakrát denně jednu dávku.
(Zdroj: Ilona Ludvíková, Homeopatie a sport, Grada 2013)

Prevence

Prevencí dehydratace je pochopitelně dodržování pitného režimu, obzvláště v horkých dnech, při velké fyzické zátěži, horečkách, průjmech a zvracení. Žízeň je prvním varovným signálem, že je pitný režim nedostatečný. Člověk by se měl tedy naučit pít, aniž by na pocit žízně čekal. Senioři mají navíc menší pocit žízně.