Lidé s epilepsií mohou sportovat, dříve se jim to zakazovalo
Zatímco dříve se pacientům s epilepsií zakazovalo sportovat, nyní už odborníci vědí, že to naopak může pomoci. Není to ale jediný předsudek, který o této nemoci koluje. Pacientské organizace se je snaží bořit.
Podle lékařů jsou předsudky zbytečné, lidé s epilepsií mohou žít kvalitní život, jehož součástí je i sportování. Lékaři dříve lidem s epilepsií zakazovali sportovat. „Děti s epilepsií nemohly v hodině tělocviku cvičit, neměly příležitost vyrazit na letní tábor,“ říká lékařka Centra pro epilepsie FN Motol MUDr. Jana Zárubová, která je zároveň předsedkyní spolku EpiStop, a doplňuje: „Nyní už ale víme, a prokazují to i odborné studie, že fyzická aktivita je pro pacienty s epilepsií bezpečná, a dokonce zlepšuje průběh onemocnění.“
Na to, že pohyb lidem s epilepsií prospívá, myslí i pacientské organizace, které pravidelně pořádají různé sportovní akce. Vidět na nich můžete například herce a moderátora Dalibora Gondíka, který sám epilepsii má a přitom náruživě sportuje. „Denně běhám, jezdím na kole a občas i plavu. V zimě lyžuji a bruslím. Tančím a skáču na divadle. Snažím se, samozřejmě v rámci dodržování režimu a po dohodě s mým lékařem, prostě normálně žít,“ popisuje s úsměvem.
Poraďte se s lékařem
Pacienti s epilepsií by se přesto před větší sportovní aktivitou měli raději poradit s lékařem. Osvětou v této oblasti se zabývají i pacientské organizace. „Vyjma rizikových sportů, jako jsou potápění, parašutismus nebo horolezectví, nezakazujeme pacientům, kteří mají nemoc díky léčbě pod kontrolou, žádné pohybové aktivity. U těch, kde léčba nezabírá tak dobře, je vždy potřeba individuální konzultace s lékařem,“ vysvětluje MUDr. Zárubová. V současné době lékaři při správné a včasné diagnostice a farmakologické léčbě dostanou nemoc pod kontrolu až u 70 procent pacientů.
„Pacienti, kteří se hýbou, se cítí lépe. Prospívá to jejich psychice a jsou sebevědomější,“ popisuje MUDr. Zárubová a dodává: „Jedna odborná studie dokonce uvádí, že hodina aerobního sportu denně nahradí jedno antidepresivum.“
Své o tom ví Dalibor Gondík: „Popularizace sportu je velmi důležitá pro všechny lidi napříč generacemi. A u sportu s hendikepem je to snad ještě důležitější. Netýká se to jenom epilepsie. O všem, co se nám děje, se musí mluvit. Nejhorší je uzavřít se se svou nemocí do sebe, bát se okolí, stydět se za ni a nedělat nic,“ říká.
První záchvat většinou do 20 let
Epilepsie patří mezi nejčastější mozková onemocnění a u dětí je nejčastější chronickou chorobou vůbec. Tři čtvrtiny nemocných prožily první záchvat před dosažením dvaceti let. Další vrchol, kdy se nemoc objeví, je hranice tří let a také kolem puberty. Chronickou epilepsii v aktivní fázi má v České republice přibližně 80 000 lidí. Dalších nejméně 160 000 osob se někdy pro epilepsii léčilo nebo stále léčí, ale jsou více než 5 let v klidové fázi.
Hlavním projevem nemoci jsou epileptické záchvaty, které mohou mít různou podobu. Mohou se projevovat např. pouhým zahleděním, brněním, výpadkem paměti nebo pak známými křečemi končetin se ztrátou vědomí. Vyskytují se jak v průběhu dne, tak v noci během spánku.
Přestože se epilepsie může objevit v kterémkoliv věku, jsou životní období, ve kterých je nový výskyt epileptických záchvatů častější než v jiných – hlavními vrcholy jsou první rok života a období stáří. Příčiny vzniku nemoci se s časem mění, dříve mezi nimi dominoval komplikovaný porod či infekční onemocnění, nyní nabývají na síle úrazy z adrenalinových sportů či nehod. Ve světě trpí epilepsií více než 50 milionů lidí, v Evropě přes 6 milionů lidí, z toho přibližně dva miliony dětí.
