Alergie na pyl? Kromě léků pomohou masáže, jóga a hra na flétnu
Jarní alergie na pyl znepříjemňuje život asi 40 procentům populace. I když část pacientů tomu nevěří, alergii je třeba léčit, aby se nezkomplikovala například astmatem. Krom různých léků, kapek a inhalátorů pomáhají i masáže a jóga.
Nepřiměřená reakce imunitního systému čili alergie mívá často první příznaky stejné jako běžné nachlazení. Neprojeví se horečkou či tělesnou bolestí, ale k typickým reakcím patří svědění sliznic, smrkání – rýma či ucpaný nos, časté kýchání, zarudnutí, pálení či slzení očí. Zanedbání alergických příznaků může vést k rozvoji dalších forem, nejčastěji jde o přechod alergické rýmy v astma.
Kdy jít k lékaři?
Pokud máte výjimečně nějaké problémy, můžete příznaky pylové alergie léčit antihistaminiky z lékárny. I tak je ale dobré navštívit lékaře, který vám může pomoci dlouhodobě. „Nebezpečím mohou být nadužívané uvolňující nosní kapky, které mohou postupně poškodit nosní sliznici. Je proto vždy lepší konzultovat alergii s lékařem a nechat se alergologicky vyšetřit. Lékař pak nejlépe posoudí, zda a jak potíže léčit,“ doporučuje Prof. MUDr. Petr Pohunek, CSc., ředitel České iniciativy pro astma.
Účinnou, ale stále trochu neobjevenou pomoc astmatikům nabízí fyzioterapie. „Dýchací potíže spadají do kompetence fyzioterapeuta stejně jako jakékoliv jiné problémy se svalovým a kosterním aparátem. Hlavní dechový sval – bránice, má totiž mimo jiné nezastupitelnou posturální funkci, což znamená, že udržuje pozici těla a jeho části ve stále se měnícím prostředí. Spolu s bránicí se dále na dechovém stereotypu podílí celá řada kosterních svalů, například svaly břišní a svaly mezižeberní. Proto fyzioterapeuticky správné držení těla velmi významně ovlivňuje dýchací funkce a naopak,“ vysvětluje Iva Bílková, vedoucí fyzioterapeutka FYZIOkliniky.
Problémem lidí, kteří mají dlouhodobé problémy s dýchacím ústrojím, je totiž podle fyzioterapeutky to, že místo hlavních dechových svalů začne postižený člověk víc používat takzvané svaly pomocné, čímž dojde k jejich přetěžování, vzniku svalových dysbalancí, kloubních blokád a dalším neduhům. Platí to ale i opačně, pokud člověk nemá v pořádku pohybový systém, může uškodit tomu dýchacímu. “Například když blokáda žeber vede k bolestivému a neúplnému nádechu či výdechu,“ popisuje Iva Bílková.
Jóga, plavání či flétna
Co může fyzioterapie nabídnout? „Pro odstranění dýchacích obtíží v terapii využíváme techniky měkkých tkání a mobilizace. Pomocí léčby na neurofyziologickém podkladě usilujeme o obnovu správného dechového stereotypu a korekci držení těla, tak aby se popsané potíže už nevracely. Od problémů ulevuje také správně provedená masáž zad a hrudníku určená speciálně astmatikům nebo uvolnění stažených tkání trupu pomocí fyzioterapie s míčkem. Existuje také řada způsobů, kterými si může astmatik aktivně ulevit sám – výborné jsou lekce hatha jógy, plavání nebo některé svalové relaxační techniky. Dětem se často doporučuje hra na dechové nástroje,“ vysvětluje Iva Bílková. Už v 70. letech v Česku tuto metodu posilování dýchací soustavy pomocí hry na zobcovou flétnu propagoval legendární profesor Václav Žilka.
Cvik na uvolnění svalů krku zvládnete samy, naučte se ho: V sedu si položte ruce dlaněmi křížem přes sebe na horní část hrudníku pod klíční kost. Zakloňte hlavu a ukloňte ji doleva, tak abyste cítili napětí mezi čelistí a klíční kostí. S nádechem se podívejte očima dolů, s výdechem nahoru. Několikrát zopakujte a proveďte to samé také v úklonu na druhou stranu.