Snad nic nevzbudilo v poslední době tolik rozporuplné reakce jako vakcíny proti novému onemocnění covid-19. Co všechno o vakcínách už víme a máme se jich opravdu bát?
Typy vakcín
V současné době se proti onemocnění covid-19 používají dva typy vakcín:
Genetická mRNA vakcína (Pfizer/BioNTech, Moderna) – Do těla se vpraví uměle vytvořená ribonukleová kyselina (RNA), která tělu poslouží jako návod na výrobu proteinů, které připomínají protein daného viru (v tomto případě koronaviru). Imunitní systém tyto vlastní upravené buňky vyhodnotí jako nepřítele a zlikviduje je, nicméně zapamatuje si jejich podobu pro příště, kdy to již může být skutečný původce nemoci.
Virová vektorová vakcína (AstraZeneca, Johnson & Johnson) – Tělo jako návod na výrobu bílkoviny viru covid-19 nedostane RNA, ale oslabený a neškodný virus jiného typu (obvykle adenovirus, v případě AstraZeneky opičí, v případě Johnson & Johnson lidský). Stejně jako u mRNA vakcín pak imunitní systém zlikviduje buňky vzniklé podle tohoto návodu a nějakou dobu si je bude pamatovat.
Video se připravuje ...
Ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv Irena Storová v pořadu Prostor X • VIDEO Reflex.cz
Co mají vakcíny proti covidu-19 společné
Ať už se jedná o vektorovou či mRNA vakcínu, u všech platí několik stejných základních faktů:
Všechny vakcíny se píchají do ramene, respektive do deltového svalu v horní části paže.
Žádná z vakcín není nebezpečná pro těhotné či kojící ženy.
Žádná z vakcín obecně není nebezpečná pro osoby s oslabeným imunitním systémem či pro osoby po léčebné terapii, nicméně vždy je potřeba zkonzultovat s lékařem vhodnost vakcíny vzhledem k aktuálnímu zdravotnímu stavu.
Žádná z vakcín není nebezpečná pro osoby trpícími alergiemi, výjimkou jsou pouze osoby alergické na některou ze složek vakcíny. Upozornit lékaře by tedy měli především ti, kdo v minulosti prodělali silnou reakci po některém jiném očkování.
Souhrnný přehled vakcín a jejich vlastností
Charakteristika vakcíny
Pfizer/BioNTech
Moderna
AstraZeneca
Johnson & Johnson
Typ vakcíny
mRNA vakcína
mRNA vakcína
vektorová vakcína
vektorová vakcína
Počet dávek
2 dávky s odstupem minimálně 21 dní, maximálně 42 dní
2 dávky s odstupem 28 dní, maximálně 42 dní
2 dávky s odstupem minimálně 10 týdnů, přeočkování ideálně ve 12. týdnu
1 dávka
Pro jakou věkovou skupinu je určena
Od 12 let
Od 12 let
Nyní je doporučena od 60 let
Od 18 let, lépe však od 60 let
Účinnost vakcíny
Počet osob zapojených do testování (doba testování 2 měsíce)
37 000
28 000
12 000
39 000
Účinnost vakcíny (tzn. o kolik procent snižuje pravděpodobnost příznakového průběhu)
Odhad 95 %, ve skutečnosti 90–97,9 %
Odhad 94,1 %, ve skutečnosti 89,3–96,8 %
Odhad 59,5 %, ve skutečnosti 45,8–69,7 % (účinnost pravděpodobně závisí na odstupu mezi dvěma dávkami, pokud je to alespoň 12 týdnů, odhadovaná účinnost je 60–90 %).
Odhad 66,9 %, ve skutečnosti 59,0–73,4 %
O kolik procent snižuje riziko přenosu infekce na další osobu
Podle údajů z Velké Británie o 70–90 %
Podle údajů ze Spojených států vakcína brání přenosu na další osobu.
Podle údajů z Velké Británie o 65–90 %
Odhad 66,9 %, ve skutečnosti 59,0–73,4 %. Pro tuto vakcínu není zatím dostatečné množství údajů.
Účinnost proti mutacím covidu-19
Vakcína je vysoce účinná proti britské mutaci, o něco méně proti jihoafrické, brazilské a indické mutaci. U všech známých mutací však zásadně snižuje pravděpodobnost hospitalizace či úmrtí.
Vakcína je vysoce účinná proti britské, jihoafrické, brazilské i indické mutac.i
Vakcína je vysoce účinná proti britské mutaci, značně méně však proti jihoafrické mutaci. Vakcína poměrně dobře chrání proti indické mutaci.
Vakcína je poměrně dobře účinná proti britské a indické mutaci, již při testování se ukázala snížená účinnost proti jihoafrické mutaci.
Video se připravuje ...
Očkování těhotných proti covidu-19: Lékaři doporučují dvě ze schválených vakcín • VIDEO Videohub
Vedlejší účinky vakcíny
Bolest v místě vpichu
Velmi časté (více než 10 % očkovaných)
Velmi časté (více než 10 % očkovaných)
Velmi časté (více než 10 % očkovaných)
Velmi časté (více než 10 % očkovaných)
Otok v místě vpichu
Velmi časté (více než 10 % očkovaných)
Velmi časté (více než 10 % očkovaných)
Časté (více než 1 % očkovaných)
Časté (více než 1 % očkovaných)
Zarudnutí v místě vpichu
Časté (více než 1 % očkovaných)
Časté (více než 1 % očkovaných)
Časté (více než 1 % očkovaných)
Časté (více než 1 % očkovaných)
Svědění v místě vpichu
Vzácné (méně než 1 očkovaný z 1000)
Vzácné (méně než 1 očkovaný z 1000)
Velmi časté (více než 10 % očkovaných)
Údaje nejsou k dispozici.
Horečka
Velmi časté (více než 10 % očkovaných)
Velmi časté (více než 10 % očkovaných)
Časté (více než 1 % očkovaných)
Časté (více než 1 % očkovaných)
Bolest hlavy
Velmi časté (více než 10 % očkovaných)
Velmi časté (více než 10 % očkovaných)
Velmi časté (více než 10 % očkovaných)
Velmi časté (více než 10 % očkovaných)
Únava
Velmi časté (více než 10 % očkovaných)
Velmi časté (více než 10 % očkovaných)
Velmi časté (více než 10 % očkovaných)
Velmi časté (více než 10 % očkovaných)
Bolest svalů a kloubů
Velmi časté (více než 10 % očkovaných)
Velmi časté (více než 10 % očkovaných)
Velmi časté (více než 10 % očkovaných)
Časté (více než 1 % očkovaných)
Nevolnost, zvracení
Časté (více než 1 % očkovaných)
Velmi časté (více než 10 % očkovaných)
Velmi časté (více než 10 % očkovaných)
Velmi časté (více než 10 % očkovaných)
Zduření mízních uzlin
Vzácné (méně než 1 očkovaný z 1000)
Velmi časté (více než 10 % očkovaných)
Vzácné (méně než 1 očkovaný z 1000)
Údaje nejsou k dispozici.
Vzácné vedlejší účinky vakcíny
Obrna lícního nervu
Velmi vzácně
Velmi vzácně
Údaje nejsou k dispozici.
Údaje nejsou k dispozici.
Otok obličeje
Údaje nejsou k dispozici.
U osob, které podstoupily kosmetickou výplň (četnost neznámá).
Údaje nejsou k dispozici.
Údaje nejsou k dispozici.
Trombóza
Údaje nejsou k dispozici.
Údaje nejsou k dispozici.
1 případ ze 100 000, jedná se zejména o ženy mladší 60 let.
1 případ ze 100 000, jedná se zejména o ženy mladší 60 let.
Zánět srdečního svalu
Velmi vzácný jev, pozorovaný zejména u mladých mužů.
Velmi vzácný jev, pozorovaný zejména u mladých mužů.
Údaje nejsou k dispozici.
Údaje nejsou k dispozici.
Syndrom kapilárního úniku
Údaje nejsou k dispozici.
Údaje nejsou k dispozici.
Velmi vzácně
Velmi vzácně
Syndrom Guillain-Barré
Údaje nejsou k dispozici.
Údaje nejsou k dispozici.
Údaje nejsou k dispozici.
Velmi vzácně
Těžké alergické reakce na vakcínu
4 případy na 1 milion
2,5 případu na 1 milion
2,8 případu na 1 milion
3 případy na 1 milion
Nejčastější otázky
V souvislosti s očkováním proti nemoci covid-19 se stále objevuje řada dotazů. Pojďme si zodpovědět ty nejčastější:
Jsou vakcíny bezpečné?
Z dosavadních studií vyplývá, že vakcíny proti onemocnění covid-19 jsou bezpečné. Pouze zřídka byly pozorovány vážné vedlejší účinky. Přestože skutečná frekvence výskytu vedlejších účinků se projeví až s odstupem času, již teď se potvrzuje, že rizika spojená s vakcínou jsou daleko nižší než rizika plynoucí ze samotné nemoci.
Mohu se nechat očkovat, když jsem prodělal covid?
Ano. Nejenže je to možné, ale je to dokonce velmi vhodné. Očkování ještě více posílí imunitu, která už se zvýšila přirozeným způsobem, tudíž protilátky vydrží delší dobu.
Člověk očkovaný jednou dávkou je sice do velké míry chráněný, ale zejména proti mutacím je jedna dávka nedostatečná. Teprve druhá dávka zajistí poměrně dobrou ochranu i proti mutacím.
Mohu se nechat očkovat dvěma různými vakcínami?
Ano, ale zatím existuje pouze jediná možná kombinace – osoby starší 60 let se po první dávce AstraZeneky mohou nechat přeočkovat některou z mRNA vakcín (Pfizer/BioNTech, Moderna). K této kombinaci se přistoupilo po výskytu vážných, i když vzácných trombóz, a to zejména u žen mladších 60 let.
Jak dlouho po očkování budou v těle protilátky?
O tom, jak dlouho vydrží imunita po očkování, se neustále vedou diskuse a teprve čas ukáže, jak tomu je doopravdy. Na základě testování prvních očkovaných lze zatím konstatovat, že imunita trvá několik měsíců (minimálně šest), ovšem některé studie odhadují, že protilátky mohou v těle zůstat i po roce, či dokonce déle.
