Vakcíny proti covidu-19: Velký přehled všeho, co o nich víme

Snad nic nevzbudilo v poslední době tolik rozporuplné reakce jako vakcíny proti novému onemocnění covid-19. Co všechno o vakcínách už víme a máme se jich opravdu bát?
Typy vakcín
V současné době se proti onemocnění covid-19 používají dva typy vakcín:
- Genetická mRNA vakcína (Pfizer/BioNTech, Moderna) – Do těla se vpraví uměle vytvořená ribonukleová kyselina (RNA), která tělu poslouží jako návod na výrobu proteinů, které připomínají protein daného viru (v tomto případě koronaviru). Imunitní systém tyto vlastní upravené buňky vyhodnotí jako nepřítele a zlikviduje je, nicméně zapamatuje si jejich podobu pro příště, kdy to již může být skutečný původce nemoci.
- Virová vektorová vakcína (AstraZeneca, Johnson & Johnson) – Tělo jako návod na výrobu bílkoviny viru covid-19 nedostane RNA, ale oslabený a neškodný virus jiného typu (obvykle adenovirus, v případě AstraZeneky opičí, v případě Johnson & Johnson lidský). Stejně jako u mRNA vakcín pak imunitní systém zlikviduje buňky vzniklé podle tohoto návodu a nějakou dobu si je bude pamatovat.
Co mají vakcíny proti covidu-19 společné
Ať už se jedná o vektorovou či mRNA vakcínu, u všech platí několik stejných základních faktů:
- Všechny vakcíny se píchají do ramene, respektive do deltového svalu v horní části paže.
- Žádná z vakcín není nebezpečná pro těhotné či kojící ženy.
- Žádná z vakcín obecně není nebezpečná pro osoby s oslabeným imunitním systémem či pro osoby po léčebné terapii, nicméně vždy je potřeba zkonzultovat s lékařem vhodnost vakcíny vzhledem k aktuálnímu zdravotnímu stavu.
- Žádná z vakcín není nebezpečná pro osoby trpícími alergiemi, výjimkou jsou pouze osoby alergické na některou ze složek vakcíny. Upozornit lékaře by tedy měli především ti, kdo v minulosti prodělali silnou reakci po některém jiném očkování.
Souhrnný přehled vakcín a jejich vlastností
Charakteristika vakcíny
Pfizer/BioNTech | Moderna | AstraZeneca | Johnson & Johnson | |
Typ vakcíny | mRNA vakcína | mRNA vakcína | vektorová vakcína | vektorová vakcína |
Počet dávek | 2 dávky s odstupem minimálně 21 dní, maximálně 42 dní | 2 dávky s odstupem 28 dní, maximálně 42 dní | 2 dávky s odstupem minimálně 10 týdnů, přeočkování ideálně ve 12. týdnu | 1 dávka |
Pro jakou věkovou skupinu je určena | Od 12 let | Od 12 let | Nyní je doporučena od 60 let | Od 18 let, lépe však od 60 let |
Účinnost vakcíny
Počet osob zapojených do testování (doba testování 2 měsíce) | 37 000 | 28 000 | 12 000 | 39 000 |
Účinnost vakcíny (tzn. o kolik procent snižuje pravděpodobnost příznakového průběhu) | Odhad 95 %, ve skutečnosti 90–97,9 % | Odhad 94,1 %, ve skutečnosti 89,3–96,8 % | Odhad 59,5 %, ve skutečnosti 45,8–69,7 % (účinnost pravděpodobně závisí na odstupu mezi dvěma dávkami, pokud je to alespoň 12 týdnů, odhadovaná účinnost je 60–90 %). | Odhad 66,9 %, ve skutečnosti 59,0–73,4 % |
O kolik procent snižuje riziko přenosu infekce na další osobu | Podle údajů z Velké Británie o 70–90 % | Podle údajů ze Spojených států vakcína brání přenosu na další osobu. | Podle údajů z Velké Británie o 65–90 % | Odhad 66,9 %, ve skutečnosti 59,0–73,4 %. Pro tuto vakcínu není zatím dostatečné množství údajů. |
Účinnost proti mutacím covidu-19 | Vakcína je vysoce účinná proti britské mutaci, o něco méně proti jihoafrické, brazilské a indické mutaci. U všech známých mutací však zásadně snižuje pravděpodobnost hospitalizace či úmrtí. | Vakcína je vysoce účinná proti britské, jihoafrické, brazilské i indické mutac.i | Vakcína je vysoce účinná proti britské mutaci, značně méně však proti jihoafrické mutaci. Vakcína poměrně dobře chrání proti indické mutaci. | Vakcína je poměrně dobře účinná proti britské a indické mutaci, již při testování se ukázala snížená účinnost proti jihoafrické mutaci. |
Vedlejší účinky vakcíny
Bolest v místě vpichu | Velmi časté (více než 10 % očkovaných) | Velmi časté (více než 10 % očkovaných) | Velmi časté (více než 10 % očkovaných) | Velmi časté (více než 10 % očkovaných) |
Otok v místě vpichu | Velmi časté (více než 10 % očkovaných) | Velmi časté (více než 10 % očkovaných) | Časté (více než 1 % očkovaných) | Časté (více než 1 % očkovaných) |
Zarudnutí v místě vpichu | Časté (více než 1 % očkovaných) | Časté (více než 1 % očkovaných) | Časté (více než 1 % očkovaných) | Časté (více než 1 % očkovaných) |
Svědění v místě vpichu | Vzácné (méně než 1 očkovaný z 1000) | Vzácné (méně než 1 očkovaný z 1000) | Velmi časté (více než 10 % očkovaných) | Údaje nejsou k dispozici. |
Horečka | Velmi časté (více než 10 % očkovaných) | Velmi časté (více než 10 % očkovaných) | Časté (více než 1 % očkovaných) | Časté (více než 1 % očkovaných) |
Bolest hlavy | Velmi časté (více než 10 % očkovaných) | Velmi časté (více než 10 % očkovaných) | Velmi časté (více než 10 % očkovaných) | Velmi časté (více než 10 % očkovaných) |
Únava | Velmi časté (více než 10 % očkovaných) | Velmi časté (více než 10 % očkovaných) | Velmi časté (více než 10 % očkovaných) | Velmi časté (více než 10 % očkovaných) |
Bolest svalů a kloubů | Velmi časté (více než 10 % očkovaných) | Velmi časté (více než 10 % očkovaných) | Velmi časté (více než 10 % očkovaných) | Časté (více než 1 % očkovaných) |
Nevolnost, zvracení | Časté (více než 1 % očkovaných) | Velmi časté (více než 10 % očkovaných) | Velmi časté (více než 10 % očkovaných) | Velmi časté (více než 10 % očkovaných) |
Zduření mízních uzlin | Vzácné (méně než 1 očkovaný z 1000) | Velmi časté (více než 10 % očkovaných) | Vzácné (méně než 1 očkovaný z 1000) | Údaje nejsou k dispozici. |
Vzácné vedlejší účinky vakcíny
Obrna lícního nervu | Velmi vzácně | Velmi vzácně | Údaje nejsou k dispozici. | Údaje nejsou k dispozici. |
Otok obličeje | Údaje nejsou k dispozici. | U osob, které podstoupily kosmetickou výplň (četnost neznámá). | Údaje nejsou k dispozici. | Údaje nejsou k dispozici. |
Trombóza | Údaje nejsou k dispozici. | Údaje nejsou k dispozici. | 1 případ ze 100 000, jedná se zejména o ženy mladší 60 let. | 1 případ ze 100 000, jedná se zejména o ženy mladší 60 let. |
Zánět srdečního svalu | Velmi vzácný jev, pozorovaný zejména u mladých mužů. | Velmi vzácný jev, pozorovaný zejména u mladých mužů. | Údaje nejsou k dispozici. | Údaje nejsou k dispozici. |
Syndrom kapilárního úniku | Údaje nejsou k dispozici. | Údaje nejsou k dispozici. | Velmi vzácně | Velmi vzácně |
Syndrom Guillain-Barré | Údaje nejsou k dispozici. | Údaje nejsou k dispozici. | Údaje nejsou k dispozici. | Velmi vzácně |
Těžké alergické reakce na vakcínu
4 případy na 1 milion | 2,5 případu na 1 milion | 2,8 případu na 1 milion | 3 případy na 1 milion |
Nejčastější otázky
V souvislosti s očkováním proti nemoci covid-19 se stále objevuje řada dotazů. Pojďme si zodpovědět ty nejčastější:
Jsou vakcíny bezpečné?
Z dosavadních studií vyplývá, že vakcíny proti onemocnění covid-19 jsou bezpečné. Pouze zřídka byly pozorovány vážné vedlejší účinky. Přestože skutečná frekvence výskytu vedlejších účinků se projeví až s odstupem času, již teď se potvrzuje, že rizika spojená s vakcínou jsou daleko nižší než rizika plynoucí ze samotné nemoci.
Mohu se nechat očkovat, když jsem prodělal covid?
Ano. Nejenže je to možné, ale je to dokonce velmi vhodné. Očkování ještě více posílí imunitu, která už se zvýšila přirozeným způsobem, tudíž protilátky vydrží delší dobu.
Jsem už chráněný po první dávce? Je nutná druhá?
Člověk očkovaný jednou dávkou je sice do velké míry chráněný, ale zejména proti mutacím je jedna dávka nedostatečná. Teprve druhá dávka zajistí poměrně dobrou ochranu i proti mutacím.
Mohu se nechat očkovat dvěma různými vakcínami?
Ano, ale zatím existuje pouze jediná možná kombinace – osoby starší 60 let se po první dávce AstraZeneky mohou nechat přeočkovat některou z mRNA vakcín (Pfizer/BioNTech, Moderna). K této kombinaci se přistoupilo po výskytu vážných, i když vzácných trombóz, a to zejména u žen mladších 60 let.
Jak dlouho po očkování budou v těle protilátky?
O tom, jak dlouho vydrží imunita po očkování, se neustále vedou diskuse a teprve čas ukáže, jak tomu je doopravdy. Na základě testování prvních očkovaných lze zatím konstatovat, že imunita trvá několik měsíců (minimálně šest), ovšem některé studie odhadují, že protilátky mohou v těle zůstat i po roce, či dokonce déle.