Opět schopen mluvit: Logopedie po mozkových příhodách
Pacienti po prodělané cévní mozkové příhodě, která vzniká přerušením krevního zásobení některé z části mozku, trpí nejen poruchou pohybového aparátu, ale i poruchou dovedností a řečovými poruchami. Proto je vždy třeba pojmout návrat ke zdraví jako komplexní program, který zahrnuje vyšetření neurologické, rehabilitační, psychologickou podporu i logopedickou péči. Právě oblasti logopedické terapie se budeme věnovat s PaedDr. Ilonou Kejklíčkovou, Ph. D., která pracuje jako klinická logopedka na soukromé klinice Logo, s. r. o., v Praze (www.moje-klinika.cz).
Návrat pacientů do běžného života po mozkové příhodě (mrtvici) nebývá snadný. Na co se lékaři při logopedické péči zaměřují především?
Náprava řeči v těchto případech bývá velice složitou záležitostí. Po cévní mozkové příhodě vzniká afázie, vada řeči, kdy pacient obvykle nemluví a to z různých příčin. Buď nerozumí, co říkáme, nebo nemůže vyslovovat, případně obojí dohromady. Logopedická péče cílí na obnovení funkcí řeči, klient opakuje slabiky a slova po logopedovi, učí se rozumět a správně odpovídat. Někdy se skutečně musí učit znovu číst a psát.
Jaký bývá postup?
S těžkými vadami řeči pomůže vedle lékaře-foniatra i klinický logoped, jenž má odpovídající odborné vzdělání. Po dokonalé diagnostice, která je nesmírně důležitá, komplexně postupujeme s týmem lékařů, rehabilitačních pracovníků a klinickým psychologem, a to vždy od jednoduchého ke složitějšímu, a respektujeme individuální zvláštnosti. Logopedi užívají své dané postupy na obnovu řečových funkcí, důležité je zapojení co nejvíce smyslů - hmatu, sluchu, ale například i využití chuti je někdy velmi důležité. Dalším bodem je zapojení metody globálního čtení (kdy cílem čtení není skládání hlásek, ale myšlenkový pochod - pacient od začátku rozumí obsahu čteného) a opakování po logopedovi. Terapie se odvíjí dle řečové poruchy, která vznikla. Jedná se mnohdy o dlouhou cestu, která však díky usilovné péči a podpoře rodiny bývá často úspěšná.
Kdy je vlastně potřeba (či nutné) s logopedickou rehabilitací (reedukací) začít? Je tato péče pacientům po mozkových příhodách hrazena zdravotní pojišťovnou?
Ano, logopedická péče je plně hrazena zdravotními pojišťovnami. S nápravou řeči začínáme velmi brzo, jak jen to zdravotní stav pacienta dovolí. První terapie by měla započít hned v nemocnici a následně je třeba pokračovat v domácím prostředí.
Člověk se často musí učit vše od začátku, krok za krokem… Jaké pomůcky se při logopedické práci s pacientem využívají?
Nejen k logopedické terapii, ale hlavně k „obyčejnému“ polykání je po cévní mozkové příhodě potřeba využívat řady pomůcek - více než 30 procent pacientů totiž může mít větší či menší (přechodné) potíže právě s polykáním. Abychom zabránili aspiraci (vdechnutí stravy či tekutiny), což by mělo pro pacienta neblahé dopady, je třeba využívat speciálních pohárků (jsou určené pro podporu bezpečného pití i polykání a uzpůsobené pro snadné držení) a lžiček (pomáhají při oslabení uzávěru rtů, oslabené funkci jazyka, hrdla nebo pokud pacient trpí přecitlivělostí v oblasti dutiny ústní). Pomůcky pomáhají také při nácviku kousání, žvýkání a poskytují smyslové vjemy, které urychlují návrat ke zdraví.
Jak dlouho zhruba trvá návrat do běžného života, aktivní mluvy a komunikace?
Záleží na rozsahu postižení, někdy je to několik týdnů, nejčastěji však asi jeden rok. Bohužel jsou i případy, kdy se řeč zcela do normy nedostane, protože rozsah postižení je příliš velký (logopedická terapie má za daných okolností též své limity). Jsme vděčni za jakékoli zlepšení, i když se snažíme vždy o maximum…
Podpora a pomoc blízkých je pro pacienta též důležitá - jakým způsobem mohou členové rodiny nemocnému pomoci v domácím prostředí?
Je velice důležité, aby blízcí byli informováni o vhodných postupech a přístupu, neboť pacient bývá na jejich pomoc zpočátku odkázán. S informováním rodinných příslušníků zcela jistě pomohou kliničtí logopedi. Aktivní pomocí, vlídným slovem a následným cvičením lze dosáhnout velice dobrých výsledků za poměrně krátký čas.
„Cílem rehabilitačního cvičení je mimo jiné posílení svalstva jazyka, rtů, patra a tváří a v konečném důsledku usnadnění schopnosti mluvit a polykat,“ říká PaedDr. Ilona Kejklíčková, Ph. D.