Měly ženy za totality lepší sex?
Podle eseje profesorky ruských a východoevropských studií Kristen R. Ghodseeové z Pennsylvánské univerzity měly ženy v komunistických režimech východní Evropy lepší sex než jejich vrstevnice ze západu. Je to ale skutečně pravda? Na to jsme se zeptali českého historika.
Američanka ve své eseji například zveřejnila vzpomínky dnes pětašedesátileté Anny Durčevovské z Bulharska. „Samozřejmě že spousta věcí byla špatná, ale taky jsem si užila hodně romantiky. Po rozvodu jsem měla práci i slušný plat a nemusela jsem hledat muže, aby mě podporoval. A tak jsem si mohla užívat, jak jsem chtěla,“ tvrdí pamětnice s tím, že její dcera narozená v sedmdesátých letech už takové štěstí neměla.
„Pořád jenom pracuje a pracuje a když přijde v noci domů, je tak unavená, že na manžela nemá ani pomyšlení. A jemu to ani nevadí, protože je unavený úplně stejně. A tak si spolu sednou k televizi a koukají na ni jako zombie. To tedy já v jejím věku jsem žila úplně jinak.“
Je dnešní doba náročnější?
Autorka eseje také uvádí, že lidé, kteří vyrostli v minulém režimu, mají například na dnešní třicátníky velmi zkreslený pohled. Jedna třicátnice jí například vyprávěla, že ji její matka neustále tlačí, aby měla co nejdříve dítě. „Matka vůbec nechápe, o kolik složitější je mít dítě dnes než před pádem berlínské zdi. Naše matky měly školky a měly jistotu, že když půjdou na mateřskou, do své práce se pak vrátí. Já mám pracovní smlouvy na dobu určitou a na otěhotnění nemám vůbec čas.“
Novinkou ve studii není, že se komunisté odkazovali k dělnickému hnutí druhé poloviny 19. století, a tudíž také k zrovnoprávnění žen. Totalitní režimy se tak snažily ženy všemožně vzdělávat. Časem se tak staly podle Kristen R. Ghodseeové mnohem nezávislejšími oproti svým kolegyním na západě.
Všechno je ale jen otázkou úhlu pohledu. Pokud bychom se podívali na jiné studie, které hovoří o míře rozvodovosti a něvěry mezi partnery, mohli bychom s jistým zjednodušením konstatovat, že sex byl pro ženy za komunismu jedinou zábavou. Kromě chození do kina na totalitní filmy a poslouchání písniček Hany Zagorové a Karla Gotta byl sex ať už v manželství nebo mimo něj jediným zdrojem potěšení v socialistické šedi.
Zpochybnit lze také data, která podléhala cenzuře a která z logiky věci nemohla vyjít jinak než, že ženy v Československu se mají lépe než jejich vrstevnice na západě, kde se musí dřít do úmoru.
Těžko také říci, zda byl sex častější nebo kvalitnější. Před třiceti, čtyřiceti lety se o ženském tělo ještě nevědělo tolik co teď, také ženy bývaly při sexuálním praktikách zdrženlivější.
Je dobrý sex podmínkou spokojeného života?
Dalším aspektem, který je potřeba zmínit je fakt, že v některých státech USA byly donedávna zakázané jisté sexuální praktiky jako je třeba orální nebo anální sex zákonem. Také vyšší míra religiozity, respektive přihlášení se ke křesťenskému náboženství v USA a jiných vyspělých zemích vybízí k závěru, že ženy v totalitě měly bohatší a pestřejší sexuální život. A to jen z důvodu, že se o něm mohlo mluvit.
Důkazem je i to, že například v tehdejším Československu se začal ženský orgasmus zkoumat už v roce 1952. „V roce 1961 jsme uspořádali konferenci, která se věnovala výhradně tomuto tématu,“ podotýká v článku pro The New York Times profesorka z Masarykovy univerzity Kateřina Lišková.
Teze americké odbornice kriticky komentuje oslovený historik Petr Blažek. „Přijde mi to poměrně laciné. Kvalitu spokojenosti se životem bych odvozoval spíše od skutečných statistických čísel, jako je počet sebevražd či potratů,“ říká pro Moje zdraví Petr Blažek.
