Lékaři ho prohlásili za mrtvého. Muž se ale probudil těsně před pitvou
Devětadvacetiletý Gonzalo Montoya Jiménez na začátku letošního roku doslova vstal z mrtvých. Byl prohlášen za mrtvého třemi lékaři, ale jak uvádí řada médií po celém světě, několik hodin před plánovanou pitvou se probudil. Lékaři vysvětlují, jak je to možné. Co se děje s tělem při umírání a při klinické smrti?
Muž byl v márnici s již pokresleným tělem pro vedení skalpelu. Přítomnému lékaři se ale něco nezdálo. Připadalo mu, že slyší nějaké zvuky – chrápání. Po nějaké době se skutečně stalo něco neuvěřitelného. Doktor zjistil, že muž je skutečně živý a dýchá.
Další média také podotýkají, že se jednalo o vězně, který byl odsouzen za loupežné přepadení. Jeho domnělá smrt tak nastala v nápravném zařízení, odkud byl dopraven do nemocnice a následně do pitevny.
Hledal manželku a dceru
Nikdo nechápe, jak k něčemu takovému mohlo vůbec dojít. Kdyby se spletl jeden lékař, ale hned tři? Příznaky klinické smrti u něj prý byly zcela evidentní. Odborníci se shodují, že výsledkem katalepsie, což je stav, ve kterém tělo ztuhne a člověk ztratí vědomí, mohla být epilepsie, kterou údajně Jimenez trpí.
V současné době je hospitalizován na jednotce intenzivní péče v Oviedu a je ve stabilizovaném stavu. Ve chvíli, kdy se probral, měl prý na paměti hlavně svou manželku a dceru a vůbec nevěděl, co se stalo. Tento případ ale zdaleka není ojedinělý. Záhadou ovšem je, jak mohl muž zůstat v tomto „stavu“ tak dlouho. Jak už bylo výše uvedeno, o klasickou klinickou smrt se v tomto případě stoprocentně nejednalo.
Jaký je vlastně průběh klasické klinické smrti?
U pacienta nastane zástava srdeční činnosti a dechu. Mozek ale stále funguje. To všechno trvá přibližně jen 6 minut. Faktem také je, že pokud je člověk podchlazený, může klinická smrt trvat ještě déle. Někteří lidé, kteří se topili, byli oživeni až skoro po dvaceti minutách. Další otázkou je, jak diagnostikovat, že došlo k zastavení činnosti mozku? Vědci se totiž shodují, že záznam EEG ještě nemusí být spolehlivým ukazatelem. Některé vývojově starší části mozku totiž ještě stále mohou vykazovat aktivitu, i když na EEG nic nevidíme.
Lékaři tak sami v podstatě neví, jak dlouho je vhodné člověka ještě resuscitovat. V tomto stavu může být pacient ještě stále oživen. Může ale nastat řada komplikací, u sledovaného jedince totiž dochází k úbytku kyslíku, což má za následek odumírání jiných tkání buněk. Některým lidem se ale znovu vrátí vědomí a nadále žijí bez jakýchkoliv komplikací.
Mnoho lidí, kteří si klinickou smrtí prošli, mluví o tom, že se s jejich vědomím dělo něco zvláštního a nepopsatelného. Aspoň chvíli prý cítili, jakoby se na sebe dívali shora. Pak je tu ale řada pacientů, kteří vůbec nic necítili. Takže toto tajemství asi jen tak nerozluštíme.
Co se děje při umírání?
Co se terminologie týče, musíme od sebe oddělovat pojmy umírání a smrt. Umírání je ještě stále jedna z fází života organismu. Už po staletí je smrt diagnostikována na základě zástavy srdečního tepu a dechu. Jak už teď víme, velmi důležitou roli tu hraje takzvaná mozková smrt. Už také víme, že mozek odumírá jen několik málo minut po zastavení srdečního tepu či dýchání.
Uváděné EEG je důležité i proto, že například při otřesu mozku se může stát, že u šedé kůry mozkové může dojít k takzvanému apalickému syndromu. EEG při něm sice neregistruje v mozku žádnou aktivitu. Ale i v této fázi důležitá mozková centra stále fungují.
