Paranoia

Příčina paranoi je psychiatry často hledána v dětství, někdy ještě v prenatálním věku, kdy je plod matkou odmítán nebo je nechtěný a matka se s jeho narozením těžko srovnává. Dalším důvodem je neschopnost matky uspokojit citové potřeby dítěte, absence citů v dětství či v pubertě. Může vzniknout i při mimořádné stresové situaci – například smrt blízkého, kriminální čin apod.

Příznaky paranoi

Jedinou nebo nejnápadnější charakteristikou tohoto onemocnění jsou dlouhotrvající poruchy zpracování informací, bludy. Blud je nevývratné přesvědčení, kterému postižený plně věří, které vnímá jako reálné a které má vliv na jeho jednání. Bludy mohou mít různou podobu, často se objevuje představa, že je člověk pronásledován nebo že je nějakým způsobem významný, má zvláštní úkol.

Ostatní osobnost bývá zachována (například intelekt) a nejsou přítomny halucinace (poruchy vnímání). Neslyší hlasy jako v případě schizofreniků. Postižený bývá přecitlivělý, vztahovačný, podezíravý, sebestředný, často si vysvětluje neutrální chování okolí jako záměrně namířené vůči němu, má pocit, že musí být stále ve střehu, očekává neustále útok nebo má pocit, že jeho schopnosti jsou neomezené.

U tohoto onemocnění je obtížná diagnostika i léčba.

Léčba paranoi

Pacient se léčí prostřednictvím psychiatrických metod.

Bylinky

Bylinkami paranoia léčit nelze, jako prostředek pro zklidnění lze podávat třezalku a meduňku. Užívání bylin je nutno konzultovat s lékařem, neboť některé mohou ovlivňovat účinky léků.

Vyšetření

Nemoc je diagnostikována na základě psychiatrického vyšetření. Problémem je však to, že pacient na takové vyšetření nechce jít, protože je přesvědčen, že lékař je součástí spiknutí pro němu. Léčba je velmi obtížná.

Kdy jít k lékaři

Pacienta k lékaři obvykle dostane spíš jeho okolí, sám ho nevyhledá, protože si není nemoci vědom.