Úzkosti často předchází syndrom vyhoření a nespavost! Kdy už potřebujete pomoc?
Lidé se od počátku věků potýkali s akutní úzkostí. Příčinou byl stres a obavy o život. Dnes se o život bát nemusíme a přesto neustále stoupá počet lidi, kterým je diagnostikována úzkostná porucha.
ČLÁNEK JE ODBORNĚ GARANTOVANÝ: TERAPEUTKA MGR. LENKA MARTÍNKOVÁ, členka České asociace pro psychoterapii (ČAP) a Asociace terapeutů
„V období menopauzy dochází k poklesu hormonů, což může mít vliv i na samotnou psychiku žen. Kolísání hormonu estrogenu a progesteronu může vyvolat úzkost, deprese i panické ataky. To ale neznamená, že časté úzkosti jsou přirozenou součástí menopauzy. Mnoho žen, může mít z tohoto období obavy, stejně tak jako z první menstruace. Je to přirozené, mít obavy a nejisté představy z něčeho, co jsme ještě nezažily. Emoce, které zažíváme, ovlivňují naše prožívání a chování. Z toho vyplývá, že pouhou změnou našich představ můžeme ovlivnit mnoho,” radí terapeutka Lenka Martinková.
Jak poznat, kdy potřebujete odbornou pomoc. Podívejte se na video:
Přirozené obavy ze stárnutí, ze ztráty členů rodiny, rozvodu, odchodu dětí z domova, tohle všechno mohou ženy řešit. „U některých žen může být také menopauza časem izolace a frustrace. Okolí nemusí mít vždycky pochopení pro to, čím procházíte, a nedostáváte to, po čem vnitřně toužíte. Navíc patříte-li k ženám, které mívaly problém se zvládáním náročných situací i dříve, není divu, že v menopauze se problémy ještě znásobí,” doplňuje terapeutka.
Zásadní symptomy
Západní způsob života jde úzkostem naproti. Podle Lenky Martinkové většinou úzkost nevzniká jen tak, předchází jí kombinace nahromaděného stresu, hektického způsobu života, dlouhodobá únava s nedostatkem odpočinku a obavy nejrůznějšího druhu.
„Pokud tyto symptomy přehlížíme, spustí se v mozku proces, kdy je uměle vyvolán strach, přestože nemusí jít o nic konkrétního. Úzkosti bychom se měli začít věnovat v době, když jsou úzkostné myšlenky stále častější, trvají příliš dlouho a jsou velmi intenzivní. Také tehdy, když se projevuje úzkost v situacích, které by pro nás za normálních okolností nebyly stresující. Když nám úzkostné myšlenky brání v normálním fungování, v práci, pokud se díky nim začneme vyhýbat určitým činnostem a podobně,” vysvětluje odbornice.
Když tělo volá o pomoc
Úzkost může mít i fyzické projevy: Obecně jsou nazývané jako psychosomatické potíže. Jsou to zejména bušení srdce, tlak na hrudi, problémy se soustředěním, pocení, svírání hrdla, sucho v ústech, pocit na omdlení, svalové napětí, bolest hlavy. Velmi častým tělesným projevem úzkosti jsou také gastrointestinální potíže, jako je bolest a tlak v žaludku, silná nevolnost, která je většinou bez zvracení, časté nucení vykonávat velkou a malou potřebu.
V případě sociální fobie se dostavují nepříjemné pocity při kontaktu s lidmi a následná snaha se těmto situacím vyhnout. Typické jsou katastrofi cké scénáře, které se týkají předpokladu, že pozornost okolí bude kriticky zaměřena na úzkostného jedince, který se pak nutně před ostatními ztrapní, bude působit divně, zrudne, zpotí se, nebo se mu budou třást ruce.
Co dělat, když vás přepadne úzkost?
Zcela jistě to poznáte. Jde především o pocit nespecifi kovatelného strachu. Emoce, které úzkost doprovázejí, by se daly přirovnat ke strachu a zmatenosti. Objeví se pocity napětí, negativní myšlenky spolu s fyzickými projevy, zvýší se krevní tlak. Tělo se cítí být ohroženo.
Současně si můžeme uvědomovat, že pociťovaný strach není opodstatněný. S mírnou úzkostí nám můžou pomoci techniky zaměřené na tělo. Mám na mysli zejména různé relaxační metody, které nabuzený organismus opět uvedou do klidu, a tak uleví i napjaté mysli a emocím. Úzkost je totiž strach, a ten je často zase obavou ze ztráty kontroly. Dále se můžete zkusit soustředit na svůj dech.
"Právě kontrolované dýchání je jednou z nejúčinnějších technik, jak zmírnit náhlý záchvat úzkosti. Také můžeme svoje strachy a úzkosti sdílet s druhou osobou, ne nadarmo se říká, že sdílené problémy jsou poloviční problémy. V tomto případě je ideální odborník, psychoterapeut, který nejen poskytne svou podporu, ale pomůže vám úzkosti porozumět a hledat její hlubší příčiny,” doporučuje Lenka Martinková.
Co je to úzkost?
Myšlenkový stav úzkosti se projevuje negativními myšlenkami a katastrofi ckými scénáři. Jsou to myšlenky typu: něco hrozného se stane, nezvládnu plnit svoje běžné životní úkoly, selžu v práci, onemocním závažnou chorobou, omdlím a nikdo mi nepomůže… Úzkost je také někdy popisována jako nepříjemný pocit napětí a ohrožení. Hlavní emocí úzkosti jsou pocity stresu a strachu, mohou ji také doprovázet pocity studu, smutku a beznaděje. Zpočátku se může projevovat pocity podrážděnosti, neadekvátními reakcemi na okolí, často se necháváme ovládat emocemi a emočními výbuchy. Stavy úzkosti totiž vnímá člověk velmi intenzivně.
Změna přijde, když zastavíš
Lenka Martinková, psychoterapeutka, se věnuje prohlubování uvědomění si toho, co klienti aktuálně prožívají, protože právě uvědomění je často prvním krokem ke změně. Podporuje klienty v nacházení vlastních zdrojů, které má každý z nás. Jako důležitý zdroj a ukazatel informací o nás považuje tělo, kterému během sezení s klienty věnuje pozornost.
Jak zahnat úzkost?
- Zkuste zapojit svou fantazii a představte si bezpečné místo, kde své starosti posíláte daleko od sebe jako loďku po řece.
- Dlouhodobě můžete úzkosti předcházet zejména vyhýbáním se alkoholu a zařazením pravidelného odpočinku do denního režimu. A to aktivního, jako je pravidelný pohyb, i pasivního – dostatek spánku, meditační a dechová cvičení.
- Tělu dopřejte vitaminy B6, hořčík, zejména ve formě L-Threonátu. Pokud dáváte přednost extraktům z bylin, tak doporučuji zařadit třezalku a kozlík lékařský, dále potraviny, které obsahují L-Tryptofan a pomáhají tělu vytvářet serotonin, hormon štěstí a dobré nálady. Je ve fazolích, dýňových semínkách, kešú, mandlích a chia semínkách.
Více na: www.martinkova-terapie.cz
Zdroj: TERAPEUTKA MGR. LENKA MARTÍNKOVÁ, členka České asociace pro psychoterapii (ČAP) a Asociace terapeutů
