Život s „žaludečním“ vředem

Život s „žaludečním“ vředem
Vředy má spoustu lidí, proto se nevyplatí časté bolesti břicha podceňovat. • Autor: istockphoto.com
22. srpna 2016 • 10:12

Dlouhodobé bolesti těsně po jídle nebo naopak při lačnění, dále říhání, nadýmání či hubnutí by rozhodně měly vzbudit naši pozornost. Je totiž dosti pravděpodobné, že jsme si nechtěně „vypěstovali“ žaludeční či dvanácterníkový vřed, tedy vředovou chorobu gastroduodena, kterou trpí odhadem 5–10 % populace. 

Řekneme-li žaludeční vřed, každému se vybaví spíše vystouplý, vyvýšený útvar… Lékařka gastroenterologického oddělení Nemocnice Na Františku MUDr. Magdalena Stefanová však tento všeobecně rozšířený mýtus vyvrací: „Vřed je defektem sliznice žaludku, která je za normálních okolností velice odolná, ale působením agresivních kyselin se za určitých podmínek poškodí, degraduje, ‚vyleptá‘. Vřed bývá různě hluboký, podle toho, kolik žaludeční stěny je narušeno. Může též nastat situace, kdy vřed lidově řečeno ‚praskne‘, tedy sliznice se proděraví, dojde k zatečení agresivních šťáv a žaludečního obsahu mimo žaludek a to je již stav přímo ohrožující život!“ 

Jedním z faktorů, které mají vliv na příznivé klima pro vytvoření vředů, je Helicobacter pylori – bakterie schopná přežívat ve vysoce kyselém prostředí žaludku. Takové malé nic, často si jej nechtěně hýčkáme ve svých útrobách, aniž bychom o jeho návštěvě měli sebemenší tušení, ale někdy svou přítomností přispěje k nemalým zdravotním problémům. Je schopný zapříčinit zánět sliznice, učinit ji tak citlivější k působení žaludeční kyseliny a tím vytváří vhodné podmínky pro vznik vředů. Helicobacter pylori se přenáší fekálně-orální cestou, tedy též líbáním. To pro nás není moc pozitivní zpráva, nicméně ta dobrá je, že samotná jeho přítomnost na vytvoření vředů nestačí; je třeba, aby se spojilo více rizikových faktorů. Fakt, že máme v organismu protilátky vůči Helicobacter pylori (zjišťují se krevním, dechovým či testem ze stolice), tedy ještě neznamená, že vředovou chorobou onemocníme! Otázkou také je, zda ho léčit, i když žádné potíže nepůsobí. „Pokud nemáme žádné obtíže, zpravidla se Helicobacter pylori neléčí. Terapii nasazujeme pouze u pacientů, kterým jsme diagnostikovali žaludeční či duodenální vředy, případně mají vředovou chorobu v anamnéze a je velký předpoklad, že sklon k vředům zdědili (byť se ještě neprojevil), nebo u pacientů s karcinomem žaludku. V těchto případech by měla být podávána antibiotika, která si s bakterií poradí,“ vysvětluje gastroenteroložka. 

Mezi další faktory, které napomáhají tvorbě vředů, tedy narušují sliznici žaludeční stěny, patří i některé léky. Pozor je třeba dát na hojné a dlouhodobé užívání kyseliny acetylsalicylové a nesteroidních antirevmatik (léky na bolest kloubů). Dříve se k rizikovým řadily též kortikoidy, ale většina odborníků se kloní k názoru, že samy o sobě vředovou chorobu nevyvolávají, pouze v kombinaci s již zmíněnými léky nelze vyloučit jisté riziko. Z důvodu užívání daných preparátů se vředy bohužel objevují též u dětí! Onemocnění může probíhat buď mírnou formou, kdy pacient pociťuje občasné potíže, nebo se nepříjemné a bolestivé příznaky projeví výrazněji.

Komplikace vážné a vážnější 

Ať už však jde o vředy žaludeční nebo dvanácterníkové, není radno řešení tohoto zdravotního problému odkládat. Máte-li bolesti v krajině břišní (jakéhokoli druhu), je namístě navštívit lékaře, který provede vyšetření a vyloučí tak nejen případnou vředovou chorobu, ale i další možné nekalé dění v našich útrobách, včetně rakovinového bujení. Mohou též nastat komplikace, například krvácení vředu, což člověk zpravidla pozná tak, že má nejen prudké bolesti břicha, ale také zvrací čerstvou či natrávenou krev, která vypadá jako kávová sedlina. Poznávacím znamením je též černá průjmová stolice s mazlavou konzistencí a typickým zápachem… Hraje se o život, při narušení velkých cév může dojít až k život ohrožujícímu krvácení, v případě proděravění žaludeční stěny pak může nastat zánět pobřišnice a celková sepse. 

„Bolesti nalačno či po jídle však mohou mít řadu rozličných příčin, je tedy nejprve zapotřebí odhalit, že jde skutečně o vředovou chorobu. Zpravidla nejdříve přichází ke slovu ultrazvuk (sonografie) břišní oblasti a vyšetření krve, kde se zkontroluje krevní obraz, který ukáže, zda vřed nekrvácí skrytě, aniž by si toho pacient všiml. Poté následuje endoskopie,“ popisuje MUDr. Stefanová. 

Endoskopické vyšetření nicméně nepatří mezi ta, která bychom jako pacienti vyhledávali… Co nás čeká? Endoskop je tenká, ohebná trubička (nyní jsou k dispozici také ultratenké nazální endoskopy, jež se nedotýkají kořene jazyka), která se zavádí přes ústa do žaludku a na začátek dvanácterníku, na jejímž konci je malá kamerka – snímaný obraz z jícnu, žaludku a dvanácterníku lékař sleduje před sebou na monitoru. Jsou obavy z tohoto vyšetření na místě? „Rozhodně ne. Chtěla bych podotknout, že jde o vyšetření nebolestivé. Pacient sice může po malý okamžik během ‚polknutí‘ endoskopu pociťovat jistý dyskomfort, nicméně dnešní analgosedace (znecitlivění) a moderní, tenké nástroje činí z tohoto vyšetření záležitost poměrně snadnou jak pro samotného lékaře, tak pro pacienta. Vyšetření lze nově provést též přes nosní dutinu, pomocí takzvané nazální gastroskopie, což může být pro pacienta ještě pohodlnější, včetně možnosti komunikace s lékařem během výkonu, ale na druhou stranu touto metodou nelze odebrat větší bioptické vzorky. Celkové vyšetření trvá něco kolem deseti minut,“ upřesňuje lékařka. „U žaludečních vředů je důležité vyloučit, zda se nejedná o vřed maligní, tedy zhoubný. Proto je zapotřebí provést biopsii a celou situaci správně zhodnotit. Endoskopické vyšetření se využívá také v případě komplikací, například u krvácení vředu – umožňuje totiž okamžité ošetření poškozené sliznice,“ dodává odbornice. 
!!! Pokud patříte mezi alergiky, je třeba upozornit lékaře (existuje určité riziko alergické reakce na premedikaci)! Výkon lze samozřejmě provést též bez „umrtvení“, nicméně u lidí citlivě reagujících, s dávivým reflexem, se nedoporučuje. Moderní léčba rychle zabírá.

„Pokud jde o vředy peptické, vytvořené nerovnováhou mezi obrannými a agresivními složkami, léčba je poměrně snadná a rychlá. Kromě nezbytných režimových opatření pacienti užívají takzvaný inhibitor protonové pumpy – lék, který blokuje sekreci kyseliny chlorovodíkové v žaludku; tím pomáhá zvýšit žaludeční pH, takže kyselina již nepůsobí na sliznici agresivně a vřed se zhojí. Pacienti zpravidla pociťují výraznou úlevu již po prvních dávkách, v léčbě je však zapotřebí pokračovat minimálně 3 až 6 týdnů,“ upozorňuje MUDr. Stefanová. Lidé si v začátcích svých zdravotních potíží také často pomáhají volně dostupnými prostředky, například antacidy, jež však uleví pouze na krátkou chvíli a situaci jako takovou neřeší. Spíše než časté užívání antacid je třeba upravit jídelníček, vynechat kávu, silný čaj, alkohol, smažená a kořeněná jídla! Přestaňte jíst rychle a hltat, na jídlo si vyčleňte dostatek času. To je minimum, co pro sebe můžete udělat. Budeme-li hovořit o prevenci, je dobré sázet na vyváženou stravu, dostatek odpočinku a spánku, nekuřáctví a celkově zdravý životní styl bez nadměrného stresu a konfliktních situací. Opět je jen na nás, jakým způsobem ke svému životu a problémům přistupujeme. Od věci není naučit se správně relaxovat, chodit co nejvíce pěšky a přírodu neznat pouze z filmů a víkendových návštěv… 


Příznivé faktory pro vznik vředů 
* genetické predispozice
* stres
* přítomnost Helicobacter pylori 
* nevhodná strava
* nikotin
* určité léky

Jak se projevují

Žaludeční vředy: Bolest břicha, respektive nadbřišku těsně po jídle, pocit plnosti, objevuje se říhání, únava, nechutenství a hubnutí také v důsledku toho, že se pacient bojí najíst, aby se bolest znovu neobjevila...

Dvanácterníkový vřed: Bolest nalačno - často je důvodem nočního buzení (nutnost alespoň trochu se najíst). Po jídle bolest zpravidla na několik hodin mizí. Pacienti z tohoto důvodu často jí, přidružují se též projevy překyselení organismu - pálení záhy, nebo dokonce

2 Otázky pro: MUDr. Davida Erharta, primáře chirurgického oddělení Nemocnice na Františku

Kdo z hlediska odbornosti řeší krvácivé stavy vředové choroby? 
Pokud gastroduodenální vřed krvácí, je dnes ve více než 90 procentech případů ošetřen gastroenterology – endoskopisty, pouze endoskopicky neřešitelná krvácení řeší chirurg, většinou žaludeční resekcí. Původně chirurgicky poměrně dosti vytížená vředová choroba gastroduodena přešla plně do kompetence internistů – gastroenterologů a my chirurgové řešíme pouze komplikace tohoto onemocnění. V těchto případech se jedná o velmi vážný stav, léčba je samozřejmě závislá i na přidružených onemocněních daného pacienta. 

Pokud se proděraví žaludeční sliznice, což je život ohrožující stav, jak se postupuje? 
U perforační příhody jde o akutní chirurgickou záležitost, takzvanou zánětlivou náhlou příhodu břišní, jejíž řešení je neodkladné! Operační výkon může být veden otevřenou cestou (klasickým břišním řezem) nebo miniinvazivně (laparoskopicky). Chirurg vždy ošetřuje vzniklý otvor, buď seříznutím jeho okrajů a sešitím defektu, druhou možností (ve výjimečných případech) je resekční výkon na žaludku, tedy odstranění jeho postižené části. Je nutné zdůraznit, že jde též o velmi vážný stav a je nezbytný rychlý lékařský zákrok!

Odborná spolupráce: MUDr. David Erhart, MUDr. Magdalena Stefanová Nemocnice Na Františku www.nnfp.cz

Autor: Helena Míková
 

Nejhledanější nemoci

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.