Zimní čas: Co s námi udělá návrat v čase o 60 minut?
V noci ze soboty na neděli nám s příchodem zimního času oficiálně skončí ten letní. Noc sice bude o hodinku delší, ale i tak je pro organismus zátěž. Dopady na lidské zdraví jsou při podzimní změně času naštěstí mnohem menší, než když se tak děje na jaře.
Článek je odborně garantovaný lékaři zabývajícími se spánkem.
Kdy se mění čas na zimní v roce 2023?
Ve 3.00 se hodiny posunou zpátky na 2.00 a noc bude o hodinu delší. Zimní, astronomický čas pak bude platit následujících pět měsíců, tedy do poslední březnové neděle příštího roku.
V roce 2023 zimní čas nastane v noci ze soboty na neděli 29. října.
Účinky změny času na zdraví
Většina lidí nese změnu času celkem dobře, ale odbornici přesto varují před tím, že to není přirozené a může to způsobovat zdravotní a psychické problémy. Podzimní změna je v tomhle směru naštěstí méně náročná než ta jarní, kdy se nám noc vlastně o jednu hodinu zkrátí.
Podle neuroložky a odbornice na spánkovou medicínu profesorky Soni Nevšímalové je podzimní změna příjemnější i proto, že zimní čas je pro nás přirozenější. Navíc lidský biorytmus není přesně čtyřiadvacetihodinový, ale o něco delší, takže natažení dne o jednu hodinu je pro nás vlastně bonusem. "Hodina navíc nám neublíží, ale hodina, kterou si ubereme, ano," komentovala zároveň jarní změnu času. Ta může lidem spustit psychické potíže a oslabit imunitu.
Čím vadí letní čas
Vědci a lékaři se shodují, že pro člověka je přirozenější zimní neboli standardní čas. Přiklání se k němu i Evropská společnost pro cirkadiánní rytmy a Česká společnost pro výzkum spánku a spánkovou medicínu.
Jak na nedávném semináři věnovaném střídání času v Senátu upozornila například Alena Sumová z Fyziologického ústavu Akademie věd, trvalé zavedení letního času by bylo víc ztěžující než dosavadní střídaní času letního a standardního.
Neobstojí argument, že by případná delší doba denního světla lidské psychice nakonec prospěla – jak dokládá například studie dánských vědců z roku 2020, letní čas je pro člověka nepřirozený a sám o sobě může dlouhodobě přispívat k rozvoji depresí i nemocí srdce a cév. Vadil by zejména proto, že by v zimě byla ráno dlouho tma.
Jaký je správný čas
Ačkoli všichni říkáme letní a zimní čas, není to přesné. Zimní čas by se správně měl označovat jako čas běžný či standardní. Hodinový posun vůči němu je pak časem letním, zavedeným už v době první světové války – cílem změny času byla především úspora elektrické energie.
Rušení letního a zimního času
Letní a zimní čas se budou střídat nejméně do roku 2026. Na tento rok odložila Evropská komise rozhodnutí o trvalém zrušení této změny, o kterém se mluví už několik let. Ukazuje se totiž, že úspora energií není nijak zásadní a zároveň se objevuje více důkazů o tom, že zejména přechod na letní čas představuje pro některé jedince zbytečnou zdravotní zátěž. Ukončení střídaní času zatím visí i na tom, zda se trvale přejde na letní nebo zimní čas.
Od kdy se mění čas
Jako první země na světě na střídání času přešlo Švédsko. V Česku se poprvé střídání udrželo jen krátce v letech 1916 až 1918, podruhé bylo zavedeno v roce 1940 a zrušeno v roce 1949 a potřetí přišlo v roce 1979 víceméně v podobě, v jaké ho známe dodnes. S jednou malou změnou, původně se letní čas zaváděl na období březen–září, od roku 1996 Česko spolu s celou Evropskou unií posunulo změnu z letního na běžný čas na konec října. Kromě Evropy se časy střídají také například v Kanadě a USA.
