Tlak a pálení na hrudi jako varovný signál psychické zátěže | Moje zdraví

Bolí vás na hrudi? Nemusí jít o infarkt, ale o následek psychické zátěže

Bolí vás na hrudi? Nemusí jít o infarkt, ale o následek psychické zátěže
Infarkt nepoznáte jen podle bolesti na hrudi. • Autor: iStock.com
3. prosince 2018 • 06:00

Tlak na hrudi neznačí automaticky hned infarkt. Může být následkem velké psychické zátěže. Dýchacím cestám stres škodí a častým následkem jsou také jejich opakované záněty projevující se obvykle kašlem, tlakem na hrudi nebo pocitem, že se člověk nemůže nadechnout. Jak stres ovlivňuje dýchací soustavu a co s tím?

Obecně je dýchacího ústrojí v závislosti na genech nejvíce ohroženo velkým množství prachu a alergeny. Příliš se ale nemluví o tom, že za těmito obtížemi může stát také stres. Opakované vystavování vypjatým situacím například v zaměstnání může vyústit dokonce ve vážné dýchací problémy.

Řešení stresových situací

„Po předcích máme zděděnou informaci, jak se ke stresovým situacím postavit – buď je vyřešit útokem, nebo utéct. V organismu se v ten moment produkují látky, které nám mají pomoci zvolenou variantu realizovat. Dnešní doba však často tyto reakce neumožňuje, a proto mohou produkované látky u predisponovaného jedince vyvolat například generalizované zúžení průdušek či astmatický záchvat. U jiných to může být srdeční arytmie, bušení srdce či dokonce srdeční infarkt nebo mozková mrtvice,“ vysvětluje MUDr. Daniela Pavlíková z oddělení respiračních nemocí EUC Kliniky Praha – Malešice.

Dýchací soustava je tedy jednou z těch, na které se projeví psychická zátěž. Mezi nejčastější projevy dýchacích potíží patří pocity ztížení dechu, zadýchání se při minimální zátěži, potřeba dýchat více zhluboka, tlaky na hrudníku či zádech, potřeba kašlání a pokašlávání, případně i opakované infekce dýchacích cest. Za těmito komplikacemi mohou stát naše geny, vnější vlivy a také stres a schopnost jeho zvládání. 

Pátrejte důsledně 

Nebezpečné je zejména zaměstnání, kde jsme vystaveni permanentnímu, i když ne třeba velkému stresu. Ten se na dýchacím ústrojí projevuje nenápadně, a o to závažnější problémy může způsobit. „Jak praví lidová moudrost, stokrát nic umořilo osla – zvíře známé pro svou odolnost a vytrvalost. Často lépe zvládneme jednu větší ránu osudu než přetrvávající mikro stresy. Když se nám několikrát za den vlivem stresu zvýší tepová i dechová frekvence, zvyšuje se riziko, že se dostaví vážné problémy. Nepříjemný pocit na hrudníku nebo v oblasti žaludku může narušit i náš spánek, čímž se poruší biorytmus celého organismu. Do práce jdeme další den neodpočatí a začneme se pohybovat v bludném kruhu,“ uvádí Daniela Pavlíková.

 

Podle lékařky je třeba při pátrání po příčinách dýchacích obtíží myslet na psychické potíže. Pak samozřejmě nestačí jen běžná léčba na pneumologii či alergologii, ale je vhodné využít také pomoc psychologa nebo psychiatra. „Psychoterapeut pacientovi vysvětlí, kdy se jeho astma spouští a které životní situace k projevům přispívají. Může ho také naučit, jak své obavy, strachy a úzkosti lépe zvládat,“ uzavírá Daniela Pavlíková. Není také od věci zvážit, zda člověku vůbec zaměstnání přináší radost a stojí za to si dál poškozovat své zdraví.

 

Autor: Alžběta Javorková
 

Nejhledanější nemoci

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.