Workoholismus? Dejte mu sbohem, než vás zničí! Tyhle signály vás mají varovat
Ty jsi workoholik! Fráze, která možná dopadla na vaši hlavu či vy jí častujete někoho ze svých blízkých. Kde je hranice? Opravdu už se jedná o workoholismus? Jak můžete pomoci sobě či blízkým, aby je práce nezničila? A jak poznáte, že máte problém?
Posedlost prací, čtyřiadvacetihodinové šichty v práci, které nemusíme, ale děláme. V Americe je workoholismus módním slovem zejména v korporátech, ale vyhnout se nemusí žádné profesi. Když o sobě pronášíte, že jste workoholik, jedná se ještě o vtip, nebo už nejste daleko od pravdy? Jak to s vámi či druhým vypadá, ukazují jasné příznaky, mezi které patří dle psycholožky Mgr. Wiktorie Fiurášek z online psychologické poradny MOJRA.cz silná motivace k výkonu práce, nadměrná a nekontrolovatelná potřeba pracovat i přes negativní zdravotní důsledky.
„Tyto příznaky jsou většinou doprovázené ztrátou štěstí a spokojenosti v mezilidských vztazích. Workoholik má neustálou potřebu být pracovně stále úspěšnější, avšak zároveň klesá jeho spokojenost s prací. Workoholik nedokáže odpočívat, má neustálý pocit, že musí pracovat, a nedokáže zaměstnavatele odmítnout. Role pracovníka se stává dominantní a práce uspokojuje většinu potřeb.“ Dokonce to může zajít až k tomu, že se posedlost prací negativně podepisuje na zdraví, vede k chronickému stresu a v extrémních případech k tzv. karoshi neboli smrti z přepracování.
Kolik hodin pracovat?
Týden má 168 hodin a práce na plný úvazek by z toho měla zabrat zhruba 40, plus minus. To je jen asi 24 % vašeho týdne. Pokud je vaše procento práce mnohem vyšší a vy říkáte ne jiným věcem, jako jsou důležité životní události, koníčky, spánek, odpočinek nebo čas s rodinou či přáteli, jen proto, abyste mohli udělat více práce, nastává u vás problém. Během vaší kariéry mohou nastat chvíle, kdy opravdu potřebujete zabrat a dotáhnout svůj projekt do konce, ale neměl by se z toho stát zvyk. Bohužel v dnešní době je snazší než kdy jindy neustále kontrolovat e-maily a pracovní zprávy z telefonu a nebýt plně přítomen (i když se snažíte dělat něco zábavného), o to víc si musíte na pohlcení prací dávat pozor.
Kdo má předpoklady k workoholismu?
Tendence být workoholikem postihuje zejména lidi, kteří mají nízké sebevědomí, nízkou sebeúctu, nedostatek sebedůvěry. Kromě toho hraje velkou roli také sklon k perfekcionismu a nedovolení si dělat chyby. Workoholismus může být také jakýmsi únikem od problémů a způsobem, jak si udržet pocit kontroly alespoň nad jednou oblastí života.
„Na druhou stranu je workoholismus ovlivněn společenskými a kulturními změnami, kdy se práce stává jakýmsi životním stylem, součástí naší identity. K workoholismu může přispívat také vysoká spokojenost s prací, nedostatečná schopnost stanovit hranice mezi pracovním a soukromým životem a organizační politika a kultura. Dalším problémem jsou finance – ty jsou zásadní motivací k tomu, aby člověk věnoval většinu svého času práci,“ poukazuje na jevy, které k workoholismu vedou, Wiktorie Fiurášek.
V případě extrémního workoholismu je vhodné vyhledat psychologa. Vzhledem k tomu, že workoholismus je projevem hlubších problémů, je dobré řešit kořeny problému, a ne jen jeho příznaky.
Proč je vám v práci lépe?
Mohlo by se zdát, že depresi, úzkosti, osamělosti, nevyřešeným konfliktům a dalším stresujícím pocitům se lze vyhnout tím, že zůstanete dlouho v práci (což může způsobit, že práce na přesčas začne vypadat opravdu přitažlivě). Když „necháte své problémy doma“, je lákavé se tam nevracet a znovu jim čelit. Ale pravda je, že tyto problémy stejně nezůstanou jen u vás doma. V práci také pocítíte negativní dopady. Takový způsob řešení problémů není udržitelný a na vašem těle si to opravdu vybere daň.
Dalším typem obtížného pocitu, kterému se možná snažíte vyhnout, je pocit selhání. Zde je běžný vzorec: Práce je stresující a hektická. Nechcete si přiznat, že nemůžete všechno dokončit sami. Nežádáte o pomoc, protože se srovnáváte se svými spolupracovníky, kteří o pomoc nikdy nežádají. Práce se hromadí a jediný způsob, jak to všechno stihnout včas, je odpracovat šílené hodiny.
Jednou z nejnebezpečnějších věcí na workoholismu je to, že je často odměňován. Práce je dobrá věc, ne? Když vás lidé uvidí pracovat pozdě, mohou vám říkat věci jako „ona je tak pilná“ nebo „on je skutečný týmový hráč“, a to by chtěl slyšet každý. Možná chcete, aby si ostatní mysleli, že jste ve své práci nejlepší, a tak se hloupě snažíte je potěšit a získat uznání, po kterém toužíte. Pozitivní zpětná vazba vám může dát chvilkovou dávku dopaminu (stejným způsobem, jako když vám někdo lajkne vaši fotku na sociálních sítích, budete se cítit šťastní), což může být vysoce návykové. Ale z dlouhodobého hlediska, když budete v práci jen kvůli pozitivní zpětné vazbě ostatních, budete se velmi brzy cítit vyhořelí a rozhořčení.
Jak bojovat s workoholismem? Jak říct stop?
Abyste mohli s workoholismem něco dělat, musíte si uvědomit, že tento problém existuje a je skutečný. „Pojmenování problému – workoholismu – je klíčové. Je potřeba změnit dosavadní myšlení o práci, od myšlenek typu ,žiji, abych pracoval‘ k ,pracuji, abych žil‘. Je dobré si o tom promluvit se svými blízkými a zeptat se jich, jak to vidí oni,“ doporučuje svým klientům při online terapiích v poradně Mojra psycholožka Wiktorie Fiurášek. „Pokud si uvědomíte, že máte nebo můžete mít problém s workoholismem, stanovte si, že skončíte práci ve stanovenou dobu a pak půjdete domů. Dělejte si během dne přestávky, snažte se ,odplout‘ myšlenkami. Vymezte si čas, kdy budete odpočívat, a nemyslete při tom na práci. Důležité je nezapomínat na rodinu, trávit volný čas i s nimi a občas si dopřát chvíli jen a jen pro sebe. Nechtějte všechno hned, zbavit se workoholismu je náročné. Proto si stanovte raději menší, realistické cíle,“ radí psycholožka. Nezvládáte-li to sami, vždy je dobré kontaktovat odborníka.
Pokud má někdo z vaší rodiny problém s workoholismem, promluvte si s ním, buďte mu na této cestě společníkem, nevyčítejte mu, nezakazujte, ale promluvte si, projevte mu lásku a porozumění. Chovejte se k němu jako k člověku s poruchou, protože právě tou workoholismus je.
