Maso nejíme jen v neděli
Prapředek si dával maso z mamuta, aby měl sílu k ulovení dalšího. Dnešní člověk konzumuje maso jako pochoutku a stále ho potřebuje jako důležitou složku výživy. Někteří z nás také během života změní svůj přístup k masu. Je dost důležité vědět, proč ho vlastně jíme.
Hovězí, vepřové, králičí, klokaní... zkrátka maso. Objevuje se na talířích na téměř celé planetě.
Je poměrně jednoduché si spočítat, jaké jsou výhody konzumace masa - naše tělo dokonale využije plnohodnotné bílkoviny pouze z masa. A nejsou to jen tak ledajaké bílkoviny - jako jediná živina totiž obsahují dokonale využitelný dusík. Jak jsou dusík a jeho sloučeniny (například kreatin) využitelné v našem těle? Mají svůj význam při novotvorbě tkání (vlasů, nehtů, svalů), jsou důležité pro tvorbu hormonů či enzymů, zásobují nervové buňky energií.
Maso je významným zdrojem vitaminů, zejména těch ze skupiny B, speciálně vitamin B je velice důležitý. Některé studie ukázaly, že tento vitamin, klíčový pro krvetvorbu, správný tvar buněčných membrán a bezchybnou funkci nervového systému, chybí až 92 % vegetariánům. Lidské tělo dokáže plně využít i další vitaminy ukryté v mase -zvláště A, D nebo E. Tyto vitaminy jsou rozpustné v tuku a jsou s ohledem na svou biologickou využitelnost pěkně vybíravé - lehčeji se nám do těla vstřebají pouze tehdy, jsou-li konzumovány s masem. Významným antioxidantem nacházejícím se pouze v mase je také karnosin. Tím ovšem výčet dobrých vlastností masa nekončí - obsahuje významné množství železa, vápníku, selenu, hořčíku i dalších prospěšných látek.
Maso je sice důležitým zdrojem zdraví prospěšných látek, v žádném případě to však neznamená, že bychom se jím měli přejídat. Rozumné množství je zhruba 100 gramů na den! Vyšší spotřeba je negativní, ne vzhledem ke konzumaci masa jako takového, ale vzhledem ke konzumaci tuků, zvláště těch nasycených, majících souvislost se vznikem aterosklerózy Další omezující skutečností je celkový příjem kalorií - i tady by se dalo říci, že dobrého má být opravdu jen pomalu. Velmi důležité je také to, co by maso na talíři mělo obklopovat.
Kdybychom se omezili jen a pouze na své oblíbené masíčko a nevěnovali pozornost zelenině a ovoci, mohli bychom se za pár let projíst k infarktu, cukrovce, onemocnění ledvin, nebo dokonce rakovině. Ptáte se, který druh masa je nejzdravější? Kdybychom sestavovali jakýsi žebříček masa, jaké je pro nás nejlepší? Takto jednoduše to podle odborníků nelze říci. Mnohem důležitější než konkrétní druh masa je celková skladba jídelníčku a celkové množství stravy v souvislosti s energetickým výdejem. Vždy platí, že čím pestřejší je jídelníček, tím lépe. To znamená, zeje nejlepší jednotlivé druhy masa střídat hovězí, vepřové, telecí, drůbeží, ryby.
Energie sbalená na pole známé přísloví „Jak se do lesa volá..." platí v mírně přenesené formě i pro naše tělo; podle toho, jak ho krmíme, se nám odmění - přílivem energie, lehkostí myšlení či naopak únavou, pocitem, že nám mozek spadl ke kotníkům. Měli bychom tedy být trochu vybíraví a podle toho, jaký máme energetický výdej, dbát na obsah tuku v mase i způsob jeho přípravy.
Tučnější varianty masa si mohou dovolit těžce pracující a lidé s vysokým výdejem energie; lidé se sedavým zaměstnáním či s rizikem rozvoje srdečně-cévních onemocnění by měli volit pouze libové varianty masa. K masíčku bychom měli volit větší než malé množství zeleniny. Pro naše zdraví je velmi důležité i to, jak maso připravíme. Vlivem příliš vysokých teplot mohou v mase vzniknout karcinogenní látky (heterocyklické aminy) a trans-nenasycené mastné kyseliny, jež jsou nebezpečné pro srdečně-cévní systém. Další proměnnou je obsah tuku v jednotlivých druzích masa. Z tohoto hlediska je například kuřecí maso s kůží připravené na tuku horší než grilovaná vepřová panenka.
Kardiologové a nutriční specialisté na tento fakt upozorňují dnes a denně: V Česku, na rozdíl od obyvatel ostatních zemí, jíme málo ryb. Zatímco Nor, Ital či Bretonec dokáže i uprostřed noci vyjmenovat nejméně deset druhů ryb, které má rád, průměrný Cech se omezí jednou ročně na vánočního kapra či kousíček uzeného lososa na chlebíčku. Fakt, že do našich oblíbených českých činností patří rybaření, na věci moc nezmění: Jeden Cech spořádá ročně okolo 5 kg ryb. V rámci EU přitom průměrná spotřeba činí 11 kg, ve Švédsku přes 26 kg, a na Islandu dokonce 90 kg ryb! K významné změně zdravotního stavu by přitom stačilo naučit se jíst dobré ryby 2x týdně. Podle lékařských výzkumů by tak došlo ke snížení úmrtnosti na ischemickou chorobu srdeční o 36 % a snížení celkové úmrtnosti o 17 %.
Odborná spolupráce: Mgr. Tereza Hodycová, Pro Fit Institut prof. Ing. Jana Dostálová, CSc, Akademie zdravého životního stylu PhDr. Karolína Hlavatá, Ph. R, Akademie zdravého životního stylu
