3 zásadní orgány pro čištění organismu? Ledviny, játra a slezina! Co jim škodí nejvíce?
Co j všechno potřeba k čištění organismu? Filtrovat krev, roztřídit, co je tělu potřebné a čeho je třeba se zbavit, neúnavně a den za dnem – to umějí naše ledviny, játra i slezina. Proto bychom se k těmto orgánům měli chovat šetrněji.
Odborně garantovaný článek: spolupráce: prof. MUDr. Julius Špičák, CSc., Klinika hepatogastroenterologie IKEM, MUDr. Petr Táborský, hemodialyzační středisko NephroCare, Praha-Krč MUDr. Jiřina Hobstová, CSc., infekční stanice Interní kliniky 2. LF UK a FN Motol v Praze, prof. MUDr. Julius Špičák, CSc., MUDr. Jiřina Hobstová, CSc.
Ledviny: co jim škodí?
Začněme ledvinami. Tento párový orgán o velikosti pouhé lidské pěsti filtruje a očišťuje krev, jež ledvinami stále proudí, a to v množství 1,2 litru za minutu. Hlavní díl práce přitom odvádějí ledvinná klubíčka, glomeruly, které zadržují v krvi bílkoviny a propouštějí vodu, minerály a odpadové produkty látkové výměny. Fungují jako filtry: dovnitř vchází krev, ven vychází moč. Mnoho lidí se ke svým ledvinám chová mírně řečeno macešsky, což dokládá i statistika – chronickými problémy s ledvinami trpí každý desátý obyvatel naší planety.
Například v souvislosti s civilizačními nemocemi bývají nejvíce skloňovány srdeční infarkt či mozková mrtvice, nesmíme ale zapomínat také na poškození cév, a tím i ledvin, jejichž funkce jsou na bohatém cévním zásobení zcela závislé. Když se totiž drobné cévky v ledvinách začnou zužovat a krev do ledvin nemůže proudit, zhoršuje se filtrace krve. Tím je vlastně ledvina, hlavní čistička tělesných odpadů, postupně vyřazena z provozu a zplodiny metabolismu se začnou v těle hromadit. Dochází tak k postupnému snižování funkce ledvin. „V Česku žije odhadem 1 milion lidí s onemocněním ledvin a přibližně 10 tisíc lidí, kteří potřebují náhradu funkce ledvin. Z nich asi 1/3 má transplantovanou ledvinu a 2/3 podstupují dialýzu,“ uvádí primář hemodialyzačního střediska NephroCare v Praze-Krči MUDr. Petr Táborský.
Z odborného hlediska žádná nárazová očista ledvin není možná. "Příroda má obecně ze všeho nejraději dlouhodobě vyrovnané hodnoty, rovnovážný stav s minimálními výkyvy. Toho lze dosáhnout pouze pravidelností, dodržováním rozumné diety a dostatečného příjmu tekutin,“ říká primář Táborský. Funkční kapacita našich orgánů se podle jeho slov vyvinula v závislosti na potřebách našich předků.
„Pračlověk měl maso, jen když něco ulovil, mléčné výrobky neznal vůbec. Sůl byla opravdu nad zlato a její spotřeba ve srovnání s dneškem minimální. Dnes je maso volně dostupné v chladicích boxech supermarketů a většina hotových potravin je přesolená. Jestliže dnes mají ledviny vyloučit odpadní látky vzniklé z 200 gramů bílkovin každý den a k tomu ještě 20 gramů kuchyňské soli, je to, jako bychom nějaký stroj nutili trvale pracovat na 150 procent plánovaného výkonu a pak se divili, že začíná vynechávat,“ vysvětluje lékař. Dalším zlozvykem je nedostatečný příjem tekutin. „To je, jako bychom ten stroj ještě navíc zapomínali namazat,“ dodává specialista.
Co pomůže ledvinám? Méně soli i bílkovin
„Ledvinám nejvíc pomůže, budeme-li udržovat denní příjem bílkovin v gramech v závislosti na hodnotě naší tělesné hmotnosti v kilogramech; vážím-li 70 kilogramů, neměl bych jíst více než 70 gramů bílkovin za den. Příjem soli by neměl překročit 8 gramů za den. Tady je třeba si říci, že toto není žádná léčebná dieta, ale pouze doporučení týkající se zdravé výživy, tedy jak by se měl zdravý člověk stravovat, aby mu ledviny vydržely co nejdéle funkční. Když k tomu přidáme udržení ideální tělesné hmotnosti a příjem tekutin kolem 2,5 litru každý den, je to asi vše, co naše ledviny potřebují,“ říká primář Táborský. Celý problém je podle jeho slov v kvantitě, nikoli v kvalitě.
„Většina lidí by ráda slyšela, že mají vynechat třeba brambory nebo uzené maso a tím je všechno vyřešené. V tom to ale není. Jíst můžeme principiálně všechno, ale ve většině případů v podstatně menším množství, než jsme zvyklí. Problémem může být odhad množství. Většina lidí řekne: ‚Já si nic na talíři nepřisoluji, tak co mám dělat?‘ Problém soli však není v přisolování hotového pokrmu (tím přijímáme sotva 15 % z veškeré soli), ale konzumace velkého množství průmyslově zpracovaných (= přesolených) potravin. V dietě jde vlastně o jeden jediný krok – snížíme-li množství bílkovin na polovinu, snížíme na polovinu i příjem soli. Nejvíce jsou solené právě bílkovinné potraviny, mléčné a masové výrobky, sýry, salámy, paštiky, saláty a tak dále. Spousta soli je i v různých dochucovadlech, instantních směsích, omáčkách či kořeních,“ vyjmenovává lékař.
Ledvinám škodí i nedostatek spánku
Podle studie, kterou nedávno provedli vědci z bostonské Brigham and Women’s Hospital, může nedostatek spánku rapidně urychlit poškození ledvin. Tým pod vedením doktora Ciarana McMullana shromáždil údaje od více než 4200 žen. Po dobu 11 let byly sledovány jejich spánkové zvyky a nejméně dvakrát za tuto dobu jim byly měřeny funkce ledvin. Ženy, které v průběhu trvání studie spaly pět a méně hodin, měly o 65 % vyšší riziko poškození ledvin oproti ženám, jež v noci naspaly sedm a více hodin. „Výsledky výzkumu nás velmi znepokojily, neboť doba spánku se v posledních dvaceti letech všeobecně velmi snížila, v průměru na 6,5 hodiny,“ říká dr. McMullan. Vědci zatím nepotvrdili, zda delší doba spánku zaručuje lepší zdraví ledvin a zvrátí proces jejich poškození; pro potvrzení jsou potřeba další sledování a výzkumy.
Co škodí játrům?
Největším orgánem nacházejícím se v dutině břišní jsou játra. Jsou centrálním orgánem látkové výměny a oplývají úžasnou schopností regenerace. Jsou klíčová pro konečnou fázi trávení potravy a její látkové a energetické přeměny. V játrech probíhá syntéza důležitých bílkovin a faktorů srážení krve, vznikají zde hormony důležité pro vodní a minerální hospodářství.
Játra jsou velice důležitým detoxikačním orgánem. Jejich základními jednotkami jsou buňky zvané hepatocyty. Ty, zjednodušeně řečeno, přeměňují jeden typ molekul na jiný, čímž regulují energetickou rovnováhu. Mimo jiné udržují hladinu glukózy na vyrovnané linii – zaměstnávají desítky enzymů, které se alternativně „zapínají“ či „vypínají“ v závislosti na stoupající a klesající hladině glukózy v krvi. V játrech se také rozkládá velké množství mastných kyselin, jež jsou ve formě acetoacetátu vyplaveny do krve, odkud přecházejí do tkání.
„Mezi nejčastější onemocnění jater patří virové záněty (hepatitidy). Zánět je akutní (hepatitida typu A) nebo – v případě hepatitidy typu B či C – přechází do chronicity: virus se v jaterních buňkách množí a tyto buňky jsou imunitním systémem ničeny. Není-li příčina chronického poškození jater včas odhalena a léčena, rozvíjí se cirhóza. Méně často lze onemocnět autoimunitně podmíněnou cirhózou jater. Dochází k ní tehdy, když jsou jaterní buňky rozeznávány jako cizí a jsou ničeny imunitními buňkami,“ říká MUDr. Jiřina Hobstová, CSc., z Interní kliniky 2. LF UK a FN Motol v Praze.
Zejména ženy středního věku podle jejích slov mohou trpět primární biliární cirhózou – poruchou, při které dochází k postižení žlučovodů a porušenému odtoku žluči z jater. Je-li léčba zahájena pozdě, nic už postup nemoci nezastaví a po několika letech je nutná transplantace jater. Častou příčinou chronického zánětu jater vedoucího k jejich omezené funkci či k pozdější úplné nefunkčnosti je dlouhodobá pravidelná konzumace alkoholu.
Co potřebuje slezina?
Slezina byla dlouho považována za záhadný orgán. Dávní lékaři se domnívali, že je domovem emocí, ale že pro nás není až tak důležitá. Teprve s rozmachem vyšetřovacích metod ve 20. století mohly být odkryty všechny její funkce. Slezina má přibližně stejnou velikost jako ledviny, na povrchu je fialová a má tvar kávového zrna. Pod mikroskopem uvidíte ve slezině trámčitou síť cév, která je místy přerušená klubíčky lymfatické tkáně. Vnitřek tvoří červená a bílá houbovitá dřeň. Hlavní funkcí sleziny je třídění zdravých a poškozených červených krvinek. Ty poškozené se zachytí v červené dřeni a zanikají. Pro lidský plod je slezina orgánem krvetvorby. Bílá dřeň se ve spolupráci s bílými krvinkami podílí na tvorbě protilátek, a tak hraje významnou roli v obranyschopnosti organismu.
„Slezina může být akutně poškozená v důsledku úrazu, dlouhodobě pak vlivem stresu a nezodpovědného životního stylu. Vlivem stresových hormonů probíhají v buňkách sleziny biochemické změny, které se projevují sníženou imunitou. Slezině nedělá dobře příliš velké množství jídla, nepravidelná strava ani konzumace mléčných výrobků. Je-li funkce sleziny oslabená, dostavují se po čase trávicí potíže, alergie, snížená odolnost,“ objasňuje přednosta Kliniky hepatogastroenterologie IKEM v Praze prof. MUDr. Julius Špičák, CSc.
Poranění sleziny bývá provázeno závažným krvácením. Při „otravě krve“ se slezina aktivuje, několikanásobně zvětší svou velikost a ztrácí strukturu – mění se v septickou slezinu. „Slezina se rovněž zvětšuje při městnání krve a některých poruchách krvetvorby, například u leukemie či Hodgkinova syndromu, nebo při jaterní cirhóze,“ vysvětluje profesor Špičák. Zvětšená slezina o sobě může dát vědět v podobě poruch trávení, bolestí, nadýmání, zácpy či velké únavy.
Pravidelnost prospívá i slezině
Slezinu je sice možné v případě potíží nebo po úrazu operativně odstranit, pro naše zdraví je však samozřejmě mnohem výhodnější, nemusí-li k tomu dojít. Jak můžeme zdraví naší sleziny – a tím i celého organismu – posílit? Důležitý je zdravý životní styl, pravidelná životospráva a žádné velké excesy. Slezině neprospívá příliš velké množství výrobků z bílé mouky ani příliš častá konzumace mléka. Prospívají jí naopak luštěniny (především fazole), dočervena zbarvené plody (jahody, maliny, třešně, meruňky), vhodná je vařená mrkev, dýně či kukuřice. Výborná je tmavá rýže, pohanka nebo amarant, vítané jsou mořské plody. Očistnou funkci plní rovněž koření (kopr, rozmarýn, šalvěj).
Co ještě můžete pro zdraví ledvin udělat?
Nechte se včas vyšetřit
Nejjednodušší je zajít k praktickému lékaři, eventuálně přímo do laboratoře. Moč se vyšetřuje na přítomnost bílkovin a krev na přítomnost kreatininu.
Užívejte méně léků proti bolesti
Analgetika jsou pro ledviny doslova časovanou bombou. Než je užijete, dobře si rozmyslete, zda neexistuje jiná cesta, jež nás zbaví bolesti.
Přestaňte kouřit
Kouření sice poškozuje hlavně dýchací cesty, stejnou měrou se však podílí rovněž na destrukci cévního systému. Jelikož cévy zásobují také ledviny, porucha se projeví i zde.
Žádné drogy
Dlouhodobé požívání alkoholu a jiných drog pomalu, ale jistě vede k destrukci ledvin.
Pozor na převodnění
I příjem příliš velkého množství vody může být komplikací. Poškozené ledviny nemusejí přijatou vodu správně vyloučit, což se pak může projevit otoky či dušností. Dochází ke snížení hladiny sodíku, objevují se bolesti hlavy, vyšší krevní tlak a nevolnost či zvracení. Ideální množství vody je 2,5 litru denně. Pouze při velkých ztrátách (extrémní vedra) se doporučuje více.
Dejte slovo bylinkám
„Mezi základní byliny, které jsou běžně užívány pro své očistné účinky, patří například pýr, lopuch, mochyně, štětka planá, kopřiva, pampeliška či řebříček. Důležitou roli hrají při cílené očistě organismu tinktury z pupenů rostlin, takzvaná gemmoterapeutika. Nejvíce využívané jsou tinktury z břízy, jasanu a buku,“ uvádí Mgr. Jarmila Podhorná, která se účinky bylin dlouhodobě zabývá. Nezapomeňte na petržel. Kořen i nať působí močopudně – pomáhá tak vyhnat z těla toxiny.
Dejte si lymfodrenáž
Je to dobrá cesta vedoucí k pročištění organismu. Zlepšený tok lymfy je provázen častějším močením, neboť přebytečné toxiny musí z těla někudy ven. Lymfodrenáž je vhodná pro zcela zdravé jedince.
Současný životní styl a nedostatek pohybu způsobuje, že máme v játrech zakonzervováno velké množství škodlivin. To znesnadňuje tok krve přivádějící jaterními tepnami kyslík, a především brání proudění krve v portální žíle, která ze střevního traktu přináší výživné látky. Důsledkem toho část krve, která neprojde portální žílou, proudí oklikou a dochází ke zvětšení sleziny, městnání v žilním systému slinivky břišní nebo městnání v žaludečních žilách střevního traktu. To vede k mnoha dalším potížím. V játrech, která nemohou regenerovat a my jim nedáme tuto možnost úpravou stravy, pohybem či detoxikační kúrou, klesá obsah žlučových kyselin a vylučuje se více cholesterolu a tuků. Tvoří se emulze, která postupně tvrdne a cholesterol v ní krystalizuje. Dále se játra tlakem vzniklých tvrdých a kašovitých komponentů roztahují a silně tlačí na okolní tkáně a orgány, jež tím trpí a narušují jejich činnost. (Zdroj: www.virova-hepatitida.cz/aktualne/-1283)
