Kombucha není houba. Tento čajový nápoj pomáhá při depresích i potížích se střevy
Kvasný čajový nápoj – takzvaná kombucha – získává stále větší oblibu. Je pro naše zdraví nějak přínosná, nebo se její léčebné účinky přeceňují? Podle menších studií z celého světa je prý účinnou prevencí při střevních potížích, cukrovce a depresích. Dále snižuje cholesterol a zabraňuje vzniku rakoviny.
Kombucha je směs černého nebo zeleného čaje a cukru, který je fermentován mikroorganismy ze symbiotické kolonie bakterií a kvasinek označovaných anglickým výrazem SCOBY. „Hlavní složkou jsou kvasinky zygosaccharomyces a také bakterie rodu gluconacetobacter. Ty pak společně stavějí takzvanou gelatinózní blánu (matku), kterou neustále ve vrstvách přistavují,“ vysvětluje lékařka Lucie Nováková. Jednoduše řečeno tak jde o kvašený čaj.
Kombucha je v současnosti velkým trendem, není to však žádná novinka. V Asii, ale i na území dnešního Ruska či Japonska se tento nápoj připravoval už před dvěma tisíci lety a svým uživatelům prý zajišťoval dlouhověkost. Často se o tomto čaji mluví jako o houbě, v konvici či v hrnku se skutečně objeví houbovitý rosol, který kopíruje stěny nádoby – jedná se o takzvanou kombuchovou kulturu. Chuť kombuchy je dána délkou kvašení, ale je spíše sladkokyselá. Delší kvašení zvyšuje obsah kyselin a naopak snižuje obsah cukru. Celý proces kvašení trvá zhruba týden. Pokud byste ale „houbu“ nechali v nádobě příliš dlouho, vytvoříte kombuchový ocet.
Přínosy pro naše zdraví nejsou jednoznačné
Bohužel zatím nejsou důvěryhodné studie, které by potvrzovaly, že je pro náš organismus kombucha přínosem. Jedna práce například zjistila, že její pravidelný příjem dokázal u laboratorních myší snížit hladinu cholesterolu a cukru v krvi. Vědci však dosud neprovedli souvislejší a větší výzkum účinků kombuchy na lidech.
„Faktem je, že tento nápoj obsahuje řadu pro naše tělo prospěšných látek. Její pití však berte jen jako podpůrnou preventivní léčbu a doplněk stravy. V mnoha případech totiž jde pouze o placebo efekt. Proto by se její účinky neměly přeceňovat. Při zdravotních problémech tak vždy dbejte rad svého ošetřujícího lékaře,“ doporučuje Nováková.
Probiotika pro správnou funkci střev
Fermentované potraviny, jako jsou například kysané zelí či právě kombucha, obsahují takzvaná probiotika. Jde o tělu prospěšné bakterie, které přispívají k bezproblémové funkci střev. „Pokud máme ve střevě správnou rovnováhu mikrobů, prospívá to naší imunitě. Kromě toho probiotika vyvažují množství cukru v krvi,“ sděluje doktorka a pokračuje: „Jak už víme, probiotika obsažená v kombuche pocházejí z cukru a kvasnic ze SCOBY, takže jsou odlišná od těch, která najdeme například ve zkvašeném zelí, jejich přínos bude ale podobný.“
Polyfenoly pro boj s rakovinou
Kombucha je také bohatá na polyfenoly – silné antioxidanty, které bojují v našem těle proti volným radikálům a opravují poškozené buňky. Čajové polyfenoly mohou náš organismus dokonce chránit před některými formami rakoviny a kardiovaskulárními chorobami – alespoň to tvrdí nedávný výzkum CyTA, který byl publikovaný v odborném časopise Journal of Food. Další látkou obsaženou v čaji, která snižuje riziko rakoviny, jsou i takzvané flavonoidy – známé pro své antioxidační účinky.
Kyselina octová zabíjí „špatné“ bakterie
V kombuche najdeme i kyselinu octovou, jedná se o antimikrobiální látku, která se nachází v kuchyňském octě, ale obsahuje ji například i jablečný mošt. „Je obsažená ale i v kakau, odstředěném mléku či ve vinných hroznech. Octu bychom rozhodně neměli konzumovat větší množství. Mohly by se projevit nežádoucí účinky, jako jsou například poškození zažívacího ústrojí, sliznice či tvorba vředů,“ uvádí lékařka. Naopak v přiměřeném množství dokáže náš organismus zbavovat škodlivých bakterií.
Neměli bychom to s ní přehánět
Odborníci na výživu i lékaři ovšem upozorňují, že bychom to s pitím kombuchy neměli přehánět. Denně byste jí měli vypít maximálně 350 ml. Ve vyšších dávkách totiž může její konzumace vést k žaludečním nevolnostem, infekcím i k alergickým reakcím. Dalším důvodem, proč bychom to s ní neměli přehánět – je cukr.
„Asi nemusím připomínat, že ten není zrovna dobrý pro kalorie a naši tělesnou váhu,“ připomíná Nováková. Kombuchu bychom tak měli zalít větším množstvím vody, abychom množství cukru snížili. Jak už také víme, kombucha je fermentovaná, díky tomu v ní najdeme i stopy pro naše tělo nežádoucího alkoholu, ale i kofeinu.
Jak si ji připravit a kde ji sehnat?
Kombuchu si dělejte jen z kvalitního sypaného čaje, ty levné se stopami pesticidů a dalších pro naše zdraví škodlivých látek vám mohou naopak uškodit. Hotovou kombuchu dnes seženete běžně v supermarketech ve skleněných i umělohmotných lahvích.
„Pokud si tento nápoj ale už hotový koupíte, bohužel v něm většinou nenajdete žádné našemu zdraví prospěšné živé kultury. Ty totiž kvůli pasterizování zahynou,“ upozorňuje Nováková. V každém případě je tak lepší si ji připravit doma. Jak už víme, je nutné si koupit kvalitní černý či zelený čaj. To, co si doma jednoduše neuděláte, je kombuchová kultura – lidově řečená houba – tu si musíte zakoupit ve specializovaném obchodě.
Pokud už máte kombuchu doma, připravíte si z ní dva litry čaje. Vodu uvařte, přidejte asi 100 až 150 gramů cukru a vše pořádně zamíchejte a nechte čtvrt hodiny louhovat. Následně do vody přidejte 10 gramů sypaného čaje. Po vylouhování nechte čaj vychladnout. Poté jej přelijte například do zavařovací sklenice – na hladinu vložte světlejší stranou nahoru zakoupené kombuchy. Sklenici pak překryjte ubrouskem. Dovnitř se nesmí dostat žádný hmyz. Zhruba za týden by měl být nápoj hotový, vykvašený a připravený ke konzumaci.
