Zpestřování jídelníčku: Zvířecí žaludek se může pokazit
Pokažený žaludek mohou mít nejen lidé, ale i zvířata. Při návštěvách veterináře patří tyto problémy dokonce k nejčastějším.
Mnohdy přitom souvisejí s tím, že páníček chce svému mazlíčkovi takzvaně zpestřit jídelníček. „Lidé si myslí, že granule nebo konzervy jsou příliš monotónní,“ říká veterinář a odborník na výživu psů a koček MVDr. Leoš Železný, „ve skutečnosti však zvířata mají úplně jiný metabolismus i jiné potravní nároky než člověk.“ Podle slov veterináře proto není vhodné na ně přenášet lidské jídelní zvyky. Pokud tedy nechcete u svých čtyřnožců riskovat například průjem dietetického původu.
Majitelé drobnějších zvířátek, jako jsou myšky, kanárci nebo králíčci, obvykle svým mazlíčkům šunčičku či jiné dobroty nenabízejí. Mnohem častěji podobné pochoutky servírují ti, kteří doma mají psa nebo kočku. „Majitelé zvířat mívají často pocit, že své mazlíčky přes týden odbývají, a tak jim o víkendu něco uvaří,“ zmíní se doktor Železný. „Pes, který běžně dostává kvalitní granule, na podobnou změnu obvykle v pondělí reaguje právě dietetickým průjmem.“
Bakteriím ve zvířecím střevě, které napomáhají trávení a rozkládání potravy, totiž podle slov veterinárního lékaře trvá 7–10 dní, než se zadaptují na změnu jídelníčku. Proto leckdy ani není vhodné příliš často střídat různé druhy průmyslově vyráběného krmiva. A jestliže přece jenom zatoužíte po tom, aby váš mazlíček vyzkoušel nějakou novinku, raději zpočátku přimíchejte nové granule k těm osvědčeným a počkejte, zda mu opravdu zachutnají.
Když onemocní dietetickým průjmem dospělé zvíře, není třeba panikařit. Kočce či psovi je možné podat živočišné uhlí a místo běžné krmné dávky mu uvařit třeba odvar z rýže, mrkve nebo kuřecích prsíček. Pokud problémy za 1–2 dny nezmizí, je nutné navštívit veterinárního lékaře. U štěňat či koťat však domácí léčba vhodná není. „Průjem u mláďat a dospívajících zvířat je vždy akutní záležitostí, kterou je potřeba řešit co nejdříve,“ zdůrazňuje doktor Železný, „rychle totiž dochází ke ztrátě tekutin a dehydrataci organismu.“
Pro koťata bývá velmi záludné třeba kravské mléko, které obsahuje mnohem větší množství laktózy než mléko kočičí. Mláďata, jimž chybějí potřebné enzymy, jej nedokáží správně strávit a mohou dostat průjem. Někdy chovatelé problém ještě prohloubí, když nemocnému zvířeti dopřejí mléčný přídavek ve snaze doplnit ztracené tekutiny. Jestliže se se svým zvířetem během 12–14 hodin nevypraví k veterináři, může podobný případ skončit i tragicky. Podceňovat zažívací problémy se proto nevyplácí, ať již zvířata trápí průjem, nebo zácpa. Už proto, že za „obyčejným“ průjmem či nechutenstvím se může skrývat i závažnější zdravotní problém.
Kočka není pes
O tom, že kočka není pes, už kdysi zpívala Eva Pilarová. Tato zvířata se liší nejen vzhledem a chováním, ale i metabolismem a potravními nároky. „Kočka především není schopná si některé složky potravy sama syntetizovat, potřebuje je dostat hotové,“ uvádí veterinární lékař. Typickým příkladem je taurin, důležitý pro přenos vzruchů v srdci a pro mechanismus vidění. Pes, který dostává kvalitní aminokyseliny, si jej (podobně jako člověk) dokáže syntetizovat. Kočka tuto schopnost nemá, a proto je zapotřebí jí tuto látku přidávat do speciální kočičí stravy.
Psi také bývají na rozdíl od svých kočičích kolegyň konzervativnější a poměrně neradi mění oblíbenou značku krmiva. Asi polovina koček má naopak střídání různých příchutí ráda. Výrobci speciální zvířecí stravy s těmito zvláštnostmi počítají, na rozdíl od amatérských kuchařů, kteří zvířecí jídelníček spíše přizpůsobují svým vlastním chutím. Mazlíčkům nejvíce škodí přesolená a překořeněná potrava, doslova toxická je pak pro ně nejen lidská čokoláda, ale i česnek, cibule nebo rozinky.
Pozor na riziková období!
* S pokaženým žaludkem mívají zvířata problém nejčastěji o Vánocích, ale i v období dovolených, kdy jsou nucena se leckdy přizpůsobovat jak jinému prostředí, tak i odlišné stravě.
* Průjem může být nejen dietetického, ale i bakteriálního či virového původu. Správně určit jeho původ dokáže pouze veterinární lékař.
* Velké množství kuřecích kostí může u psa způsobit nejen perforaci střeva, ale také zácpu. Proto by je chovatelé těmto mazlíčkům vůbec neměli dávat.
* Místo lidské čokolády je možné zvířatům podávat psí nebo kočičí čokoládu, která neobsahuje látku theobromin, jež je pro ně toxická.
* Po průjmu je vhodné podávat zvířatům probiotika, která osadí zažívací trakt kulturními bakteriemi a opět nastartují správné fungování mikrofl óry. Pokud se chystáte se zvířetem na cesty, bývá vhodné podat probiotika i preventivně.
Odborná spolupráce: MVDr. Leoš Železný