Návraty psích tuláků: Obraťte se na obecní úřad

Návraty psích tuláků: Obraťte se na obecní úřad
Někteří psi utíkají, protože se nudí. • Autor: shutterstock.com
29. července 2016 • 14:55

Čekání na domácího mazlíčka se někdy může protáhnout. A obyčejná procházka se tak snadno změní v horor.

Dohonit psa, který v dálce ucítil hárající fenku, je prakticky nemožné. Pokud se roztoužený čtyřnožec v dohledné době nevrátí na původní místo, nezbývá majiteli nic jiného než zahájit pátrání.„Očipovaná zvířata jsou v takové situaci ve výhodě,“ říká MVDr. Jana Rosolová z veterinární kliniky v Jesenici u Prahy, „čtečky už dnes mají nejen veterinární lékaři, ale i policie nebo útulky.“ Díky čipu se proto tuláci dají snáz identifi kovat a mají i větší šanci vrátit se brzy zpátky ke svému páníčkovi.

Čipování je nejlepší volba

Možností, jak dát najevo, komu a kam zvíře patří, je samozřejmě víc. Kromě mikročipu a tetování je možné mu na obojek zavěsit kovovou evidenční známku a případně připojit také známku s mobilním telefonem majitele. Zmíněné metody ovšem mají svá úskalí. Kovové známky totiž pes při bloudění krajinou může snadno ztratit a tetování bývá po několika letech hůř čitelné. „Čím víc různých označení, tím rychlejší a jednodušší bývá hledání,“ podotýká MVDr. Rosolová, „za úplně nejjistější řešení však považuji čipování, které je doživotní a prakticky bezbolestné.“

Označit se tímto způsobem přitom dají už šestitýdenní štěňata. Mikročipy je navíc možné použít nejen u psů, ale i u papoušků, hadů či dalších domácích mazlíčků. S jejich pomocí se dá zvíře dohledat nejen v tuzemsku, ale i v zahraničí. Ovšem pod podmínkou, že majitel nechá včas očipované zvíře zaregistrovat do některého ze stávajících registrů. A právě na tuto nezbytnost podle slov veterinární lékařky chovatelé dost často zapomínají. Nevědomky tak podstatně snižují šance na to, aby se jejich domácí mazlíček co nejrychleji vrátil domů.

Říká se, že někteří čtyřnožci mají tuláctví přímo v genech, ve skutečnosti jde však o pouhý mýtus.„Vina je vždycky na člověku,“ říká s přesvědčením veterinární lékařka. „Psi potřebují, aby je jejich majitel bral na procházky, zaměstnával je a věnoval se jim.“ Tato potřeba ovšem bývá u různých psích plemen odlišná. Jack Russel teriér vyžaduje například podstatně vyšší dávky pohybu než bernský salašnický pes, který obvykle půl dne prospí.

Po nových podnětech ale touží dokonce i psi, kteří mají k dispozici velkou zahradu, přestože si mnozí majitelé myslí, že není zapotřebí je brát na procházky.Podle veterinářky je to však pouze další z dobře zavedených omylů. Tato zvířata se totiž dostávají do podobné situace jako člověk zavřený ve velkém bytě, který může pozorovat pouze to, co se děje za oknem. Po čase se takový pes začne nudit a vymýšlet lumpačiny. A právě nuda bývá velice častou příčinou útěku.

Když je člověk stopařem

Mnozí majitelé začnou ve chvíli, kdy se jim pes ztratí, vyvěšovat letáčky s jeho popisem a případně slibovat nálezcům i odměnu. „Podobná oznámení nejsou na škodu, ale myslím, že je to jedna z nejméně efektivních metod,“ uvádí doktorka Rosolová. Mnohem efektivnější je podle ní obvolat přilehlé obecní úřady, přeptat se na městské policii, v blízkých veterinárních ordinacích, a zejména v útulcích. Mnohdy pomohou také inzeráty na sociálních sítích, kde si jich mohou povšimnout pejskaři, kteří většinou patří při pátrání k ochotným pomocníkům. Podle slov veterinární lékařky je však úplně nejlepší podobným situacím předcházet správnou výchovou. Tak, aby pes za každé situace uměl přiběhnout na zavolání či na zapískání píšťalky. Nejlépe se podobné věci naučí na cvičáku. Výcvik přitom bývá užitečný nejen pro velké psy, ale i pro gaučové psíky. Už proto, že ztratit se může statný německý ovčák stejně tak jako drobný jorkšírský teriér.

Co usnadní hledání?

*Mikročip je stejně spolehlivý jako otisk prstu.

*Očipovaná zvířata můžete přihlásit například do největšího Národního registru majitelů zvířat (¨ww.narodniregistr.cz) anebo do registru zvířat BackHome (www.backhome.cz).

*Existuje i národní pátrací systém po ztracených zvířatech Psí detektiv (www.psidetektiv.cz), kde mají pohromadě všechny důležité kontakty a za úplatu vám pomohou s hledáním ztraceného domácího mazlíčka.

*Podle nového občanského zákoníku máte nárok na zatoulané zvíře, pokud se o něj přihlásíte do 2 měsíců od jeho zmizení; když je umístěné v útulku, pak do 4 měsíců.

*Pobyt v útulku není časově limitovaný, nemusíte proto mít obavy z toho, že zde zvířata po uplynutí určité doby utrácejí.

*Nález psa je třeba ohlásit na příslušném obecním či městském úřadu. Ten pak tuto informaci vyhlásí buď místním rozhlasem, nebo ji publikuje na svých webových stránkách. Pokud se majitel nepřihlásí, obvykle zvíře putuje do útulku.

Odborná spolupráce: MVDr. Ivana Rosolová, veterinární klinika, Jesenice u Prahy

Autor: Ivana Matyášová
 

Nejhledanější nemoci

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.