Alergie souží i domácí mazlíčky
Alergiků v poslední době stále přibývá. A to nejen mezi lidmi, ale i mezi domácími zvířaty. Dokonce je trápí i stejné typy alergií.
Je to dané už tím, že zvířata žijí ve stejném životním prostředí jako my,“ říká MVDr. Jaroslava Šefl ová z Veterinární nemocnice AA-Vet v Praze. „Navíc strava zvířat obsahuje suroviny, které se objevují i v lidském jídelníčku,“ dodává. Stále více zvířecích i lidských pacientů má také kombinované alergie. Naštěstí se však díky moderní medicíně neustále zlepšují nejen diagnostické, ale i léčebné možnosti.
Kočky víc trpí potravinovou alergií
Podobně jako u lidí i u psů hraje svoji roli při vzniku alergie také genetika. Více předpokladů k tomuto onemocnění mívají například teriéři, buldočci nebo šarpejové. „Nejčastěji se u nich objevují geneticky podmíněné alergie převážně na vzdušné alergeny,“ uvádí MVDr. Šefl ová. „Na jaře a v létě to bývají zejména alergie na pyly, celoročně pak na roztoče a blechy.“ Kočky jsou k alergickým nemocem obecně méně náchylné než psi. Častěji než psí pacienty je však trápí alergie na některé potraviny nebo na bleší kousnutí.
U zvířat bývají nejtypičtější různé kožní reakce, někdy se objevuje také slzení očí a trávicí problémy.
Obzvlášť nebezpečné je pak celkové postižení organismu, takzvaná anafylaxe, k níž dochází obvykle po štípnutí hmyzem nebo po vakcinaci. Mívá akutní nástup, projevuje se otokem hlavy či víček, objevit se mohou také boule v okolí uší nebo kopřivka na zádech. Pokud chovatel situaci podcení, může dojít až k anafylaktickému šoku, který zvíře ohrožuje na životě.
Velké detektivní pátrání
Zjistit, na co je zvíře alergické, mnohdy připomíná doslova detektivní pátrání. Zpočátku je vždy třeba vyloučit, že kožní potíže mají nějakou jinou příčinu. „Teprve pak bychom měli začít testovat případné alergie,“ uvádí veterinární lékařka. „Používáme při tom kožní alergenový test, hodně oblíbený je v poslední době také test pro stanovení hladiny jednotlivých protilátek v krvi zodpovědných za alergickou reakci. Při něm není třeba zvíře zklidňovat a holit, ani zdlouhavě sledovat.“
U psů, kteří trpí potravinovou alergií, se při stanovení diagnózy poměrně často využívá také vylučovací dieta. Po dobu 2–3 měsíců dostává v takovém případě psí pacient speciální stravu, která sestává pouze z jedné bílkoviny a jednoho příkrmu. Obvykle to přitom bývají suroviny, které se nevyskytují v běžných granulích ani konzervách. Vylučovací metodou je pak možné odhalit pachatele této alergie.
Zachytit včas riziko
Aby léčba byla úspěšná, je zapotřebí zachytit včas první signály nemoci. V opačném případě si zvířecí pacient, kterého vyrážka svědí, dokáže kůži citelně poškodit. „Zpočátku mohou mít lidé dojem, že si zvíře jen pečuje o srst,“ upozorňuje na častý omyl doktorka Šefl ová. „Obzvlášť kočky jsou přitom schopné si rychle strupy rozškrábat a rány se pak snadno zanítí.“ U psů obvykle alergické reakce tak dramatický průběh nemívají, ale ani jejich majitelé by neměli dlouho váhat s návštěvou veterinární ordinace. Podobně jako u lidí se také u zvířat při léčbě alergií využívají antihistaminika, která však nezabírají úplně u všech pacientů.
U závažnějších onemocnění proto veterináři předepisují steroidy, jež však na rozdíl od předchozích léků mívají vedlejší účinky. Podobný problém může nastat také u přípravků na bázi cyklosporinu. Proto je třeba velmi uvážlivě volit vhodné dávkování a alespoň dvakrát do roka zvíře preventivně vyšetřit. Poměrně častou metodou je i takzvaná desenzibilizace, kdy se na základě testů psímu pacientovi namíchá speciální vakcína, kterou dostává v pravidelných intervalech. Nadějnou zahraniční novinkou, jež však u nás ještě není zaregistrovaná, je lék pro atopiky Apoquel, který dokáže přímo v kůži přerušit alergickou reakci. Ani nejmodernější medicína však dosud neumí alergické onemocnění zcela vyléčit. Dokáže však již omezit jeho příznaky na minimum.
Jak bojovat s alergiemi?
• Zabránit zcela vzniku alergií není možné, lze však alespoň omezit některá rizika.
• Zvíře by mělo dostávat kvalitní nealergizující stravu.
• Majitel by měl dbát na pravidelné odčervení. Speciální obojky, tablety či spot-ony chrání zvíře také proti blechám i jiným parazitům.
• Kvalitní výživu je vhodné dopřávat rovněž kůži (jako doplněk stravy je vhodný lososový či pupalkový olej – oleje obsahující nenasycené mastné kyseliny, zinek a biotin).
• Srst hladkosrstého psa je vhodné denně otřít vlhkým hadříkem.
• Pokud zvíře onemocní, nejlepší je krmit ho speciálními konzervami nebo granulemi pro alergiky.
• Léky se nesmějí podávat v šunce či sýru, pokud je na ně zvíře alergické.
• Občas je třeba prohlédnout zvířecí srst. Kočky mají při jakékoli alergii kožní projevy na stejných místech (na hlavě mezi okem a uchem, na krku, zádech či tlapkách). U psů bývají tyto projevy rozmanitější. U potravní alergie jsou to nejčastěji svědivé změny v podpaží či mezinoží, objevují se lupy v srsti na zádech. Pro atopii je zase nejčastěji typické svědění na hlavě (okolo očí, uší), psi si také často okusují i olizují tlapky.
• Psi mohou mít, podobně jako lidé, nejen alergii na prach, ale i na kočku, papouška nebo křečka.
• Potravinové alergie se obvykle projeví až při opakovaném setkání s alergenem, a proto jimi více trpí starší psi.
Odborná spolupráce: MVDr. Jaroslava Šefl ová, Veterinární nemocnice AA-Vet, Praha
