Apatie a velká žízeň: Jak poznáte cukrovku u zvířete? | Moje zdraví

Apatie a velká žízeň: Jak poznáte cukrovku u zvířete?

Apatie a velká žízeň: Jak poznáte cukrovku u zvířete?
Cukrovkou jsou ohroženi hlavně starší jedinci. • Autor: shutterstock.com
30. listopadu 2016 • 09:56

Pacientů s cukrovkou stále přibývá. Nejen mezi lidmi, ale také mezi domácími mazlíčky. Onemocnět mohou dokonce i ptáci a plazi, nejčastěji však cukrovka postihuje psy a kočky. 

Díky preventivním programům se nám v poslední době daří odhalovat stále větší počet pacientů,“ uvádí MVDr. Václav Mráz z Veterinární kliniky Anděl v Praze 5. Pokud se podaří onemocnění podchytit včas, pak mohou i zvířecí diabetici prožít plnohodnotný život. Jestliže však majitel nemoc zanedbá, může být jeho zvíře dokonce ohroženo na životě. 

Cukrovka hrozí zejména zvířatům v pokročilejším věku. Sklony k tomuto onemocnění přitom mají spíše střední a malá psí plemena – například pudlové, jezevčíci, ale i bíglové nebo knírači. A zejména jsou to zvířata, která mají málo pohybu a konzumují nadměrné množství potravy. „U koček souvisí diabetes nejčastěji s obezitou nebo s užíváním kočičí antikoncepce,“ říká doktor Mráz, „zatímco u psů, respektive u fen, spíše s účinkem pohlavních hormonů.“

Jestliže se podaří zachytit nemoc včas, pak bývá nejvhodnější metodou léčby cukrovky u fen kastrace. Obvykle ani není zapotřebí podávat inzulin a zvířecí pacientka je po tomto zákroku zcela v pořádku. Určitě se proto vyplatí chodit se svými domácími mazlíčky na pravidelné každoroční preventivní prohlídky, jejichž součástí může být nejen očkování, ale rovněž klinické vyšetření krve. Právě díky němu je totiž možné odhalit zvýšenou hladinu cukru v krvi a tím i počáteční stadium diabetu. Na hrozící riziko cukrovky mohou upozornit také váhové výkyvy.

Příliš velká žízeň 

Zpočátku ale cukrovka nebolí, a tak chovatel leckdy první varovné signály přehlédne. „Nemocné zvíře častěji močí a přijímá zvýšené množství tekutin,“ upozorní na nejčastější počáteční příznaky veterinární lékař. Pacienti bývají podle jeho slov také mnohdy apatičtí a projevují zvýšenou chuť k jídlu. Přestože spořádají mnohem více potravy, než obvykle, začnou hubnout, což bývá neklamným znamením pokročilého stadia cukrovky. Zdravému zvířeti, které má hladinu inzulinu v pořádku, totiž krevní cukr v buňkách slouží jako zdroj energie. Pokud má ovšem inzulinu málo nebo jej nedokáže správně využívat, glukóza se hromadí v krvi a buňky hladoví.

Jestliže cukrovka není včas léčena, začnou se v těle uvolňovat látky zvané ketony, které představují náhradní zdroj energie za cukry. Zvíře může onemocnět závažnou nemocí, takzvanou ketoacidózou, při níž je někdy cítit acetonový zápach z tlamy. V takovém případě bývá nezbytná okamžitá infuze. Nemocná zvířata v pokročilejším stadiu cukrovky mívají rovněž zhoršenou imunitu vůči bakteriálním a plísňovým onemocněním a v souvislosti s tím snáze podlehnou různým infekcím kůže, močových nebo dýchacích cest.

Naštěstí jen málokdy nemoc dojde do tak závažného stadia. „U fen postačí většinou kastrace a u některých lehkých forem diabetu úprava diety a redukce hmotnosti,“ říká doktor Mráz s tím, že už dokonce existují i hotová jídla pro psy a kočky s diabetem. Obvykle je však třeba nemocným zvířatům aplikovat inzulin. Některým kočkám je možné podávat při léčbě diabetu tablety, to ovšem není možné u psů, které léčíme inzulinem v injekční formě. Majitelé zvířat si dnes mohou zakoupit pro své nemocné mazlíčky nejen inzulinová pera, ale i glukometry, s jejichž pomocí je možné kontrolovat hladinu cukru v krvi. Průběžně sledovat účinnost léčby a být v kontaktu s veterinářem tedy bývá velmi důležité. Už proto, že nejen lidé, ale i zvířata mohou prodělat hypoglykemické kóma, kdy hladina cukru poklesne pod kritickou mez. A v takovém případě jde pokaždé doslova o život. 

Umíte pečovat o zvířecího diabetika? 

• Základní dávku léku určí lékař obvykle během jednodenní hospitalizace zvířete, při níž sleduje hladinu cukru v krvi po podání inzulínu.
• Hladinu cukru v krvi, která může v průběhu hárání a po něm u fen kolísat, by měl ovšem majitel zvířete průběžně kontrolovat. Ať už s pomocí glukometru nebo „papírků", které upozorní na obsah cukru v moči.
• Majitelé by měli nemocným zvířatům nejen pravidelně (1 -2x denně) podávat inzulín, ale také dbát na jejich správnou životosprávu.
• Rizikovým faktorem cukrovky je jednoznačně obezita, proto by zvíře mělo mít dostatek pohybu a nemělo by se přejídat.
• Pokud dojde k hypoglykemickému komatu, měl by mít majitel připravený roztok cukru a co nejrychleji ho zvířeti podat.

Odborná spolupráce: MVDr. Václav Mráz, Veterinární klinika Anděl, Praha 5

Autor: Ivana Matyášová
 

Nejhledanější nemoci

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.