Aby dítě „nešmajdalo“: Rozpoznejte vady včas
Každé třetí dítě nastupující do školy má nějakou ortopedickou vadu. Jak ji včas rozpoznáte a co můžete udělat pro to, aby za sebou dítě nechávalo stopy svědčící o zdravém vývoji jeho nohou?
S jednou z nejčastějších a nejdříve diagnostikovatelných ortopedických vad se můžeme setkat již krátce po narození dítěte – jedná se o vývojovou kyčelní dysplazii (laicky řečeno jde nejčastěji o nedorostlá „jadérka“ v jamce kyčelního kloubu). Příčina vzniku této vady není zcela jasná. Jistý je však podíl dědičnosti, svou roli může sehrát uložení plodu v děloze, předčasný porod nebo endokrinní poruchy. Častěji jsou postiženy dívky a prvorozené děti.
„Vývojová kyčelní dysplazie se u nás vyskytuje relativně často, jsme endemickou oblastí výskytu této vady. Od 80. let minulého století žijeme v éře časné sonografické diagnostiky této choroby, proto při časném stanovení diagnózy, a tedy i zahájení terapie vyléčíme naprostou většinu případů konzervativně,“ říká MUDr. Petr Chládek z ortopedické ambulance polikliniky v Kartouzské ulici.
„Ze získaných vad, kterých je dlouhá řada, bych pak zmínil statické vady dolních končetin – dětské plochonoží, kolena do X a takzvaná kulatá záda. Naštěstí nebývají příliš závažné, a nedojde-li ke spontánní úpravě, redresní (nápravová) rehabilitační cvičení většinou postačí. Na vzniku a rozvoji těchto vad se nepochybně podílejí stravovací návyky a snížená pohybová aktivita dětí,“ vyjmenovává ortoped.
Podélně plochá noha vzniká oploštěním vnitřní podélné klenby, při němž pata dlouhodobě stojí ve zvýšeném vbočeném postavení. Pokles nožní klenby se projevuje zvýšenou únavou nohou, pálením a někdy až tupou bolestí na přední straně bérce a podél předního svalu holenního. U dětí, které mají podélně plochou nohu, je pak možné vysledovat další vadu – vbočenou patu. Není těžké ji zaznamenat – dítě s vbočenou patou dokáže totálně odrovnat nové boty za několik týdnů. Při pohledu zezadu vidíte, že dítko jako by chtělo chodit po vnitřním kotníku.
Vysoko a těsně
Vysoká noha patří mezi vrozené defekty nohou. Tato vada se dá diagnostikovat až v časném školním věku. Jak lze poznat z názvu, jde o extrémní vyklenutí podélné klenby, přičemž přední příčná klenba je obvykle snížená. Její lehčí podoba – vysoký nárt – je v populaci poměrně častá. U dívek od 7 let dokonce počet zvýšených nártů převyšuje počet plochých nohou! Vbočený palec je sice podmíněný dědičnou dispozicí, na jeho rozvoji se ale může podílet i řada zevních příčin – a nejsou to jenom nevhodné botičky. „Například při nošení těsných punčocháčů a ponožek se palec u nožky uchyluje a stále více přiklání k ostatním prstům.
U těžších vad se palec dokonce pod ostatní prsty podsouvá,“ vysvětluje doktor Chládek. Deformity prstů jsou stále častějším důvodem k návštěvě ortopeda. Potíže, například vbočený malíček, se zhoršují používáním nevhodné obuvi, nejčastěji krátké či nadměrně špičaté. Dvojitá pata, „ostruha“ nebo výrůstky na hřbetu nohy vznikají trvalým tlakem v místech, kde je kost pouze pokryta kůží se slabou vrstvou podkoží.
Okostice se dlouhodobému dráždění brání nadprodukcí kostní tkáně a na hřbetu nohy se pak často tvoří výrůstky. Tyto „ozdoby“ dnes nejsou zdaleka záležitostí dospělých – výrazně jich přibylo kvůli hitu posledních let – kolečkovým bruslím. Mnohé deformity se mohou projevit až o mnoho let později a nezůstává jen u bolestí nohou – kvůli nesprávnému pohybu a postavení dolních končetin trpí i zbytek těla!
Jak předejít ortopedickým potížím? Správně zvoleným cvičením, střídáním povrchů, procházkami po nerovném terénu o různé měkkosti. Miniaturní pláž můžete ratolestem zařídit i v obýváku, stačí nasypat do velké krabice nebo lavoru říční písek nebo malé oblázky a čas od času nechat dítě v tomto terénu projít. Hrajte hry s nožičkami – zahrajte si třeba na přemisťování hadříků či ponožek pomocí nohou, válení balonku chodidlem, masírování nožiček, plavání, lechtání…
Botky, boty, botičky…
Pokud chcete dítěti zajistit co nejlepší vstupní (obrazně i doslova) podmínky do života, měli byste mu poskytnout co nejvíce podnětů ke svalové činnosti. Chůze po rovném terénu k tomu moc nepřispívá. Vazy při trvalém jednotvárném přepínání povolují, vytahují se a snižuje se nožní klenba. A cesta k ploché noze začíná… „Po tvrdých rovných podlahách je rozhodně žádoucí chodit v ortopedicky vhodné obuvi, která také zajistí vhodné mikroklima. V naší civilizaci je to obuv, co formuje budoucí tvar nohy, ne protiskluzová ponožka,“ upozorňuje ortoped.
A jak takové správné botičky vybírat? Důležitá je kvalita materiálu. S rostoucím věkem je také důležité dbát na to, aby botka měla kromě pohodlného vnitřku i pevný opatek. Dítě by mělo mít v botě 10–15 mm prostoru před prsty, aby se noha mohla správně vyvíjet. Číslování bot se liší podle výrobce. Nejlepší strategií je proto důkladně nožku přeměřit a botu vyzkoušet. Botičky do špičky rovnou nechejte v obchodě, neposkytnou dítěti dostatek místa pro prsty.
Obuv by měla být lehká a ohebná, aby s dětskou nohou spolupracovala. A žádné dědění! Každé dítě, i když je ze stejné rodiny, má nožičky individuálně tvarované. Nezapomeňte na pravidelné kontroly velikosti – u batolat jednou měsíčně, u předškoláků a mladších školáků každé 2–3 měsíce. Platí zde pravidlo, že čím menší dítě, tím častější kontrola.
Prevence od narození
S předcházením ortopedickým vadám není nikdy dost brzo; s trochou nadsázky by se dalo říci, že s prevencí je vhodné začít už v okamžiku, kdy děťátko přijde na svět. Než mu bude patnáct, dá se toho stihnout hodně – ať už naučením správných pohybových návyků, výběrem kvalitních bot, židle na sezení, aktovky do školy a také vhodných pohybových aktivit. Jakmile si ale potomek začne stěžovat na bolesti kolen, hlavy, zad, pat nebo hlavy, hrbí se u stolu i ve stoje či má vadnou chůzi a postoj, přestává veškerá legrace a je čas na návštěvu dětského ortopeda.
Pod dohledem žirafy: Boty, které jsou podle odborníků vhodné pro vaše dítě, na sobě mají visačku s obrázkem kreslené žirafy a nápisem „Zdravotně nezávadná obuv, bota pro vaše dítě“. Tato visačka vám poskytuje záruku, že bota byla odzkoušena Institutem pro testování a certifikaci. Garantuje, že obuv je zdravotně nezávadná a vhodná pro zdravý vývoj dětského chodidla.
3 otázky pro MUDr. Petra Chládka:
Jak těžká má být školákova aktovka?
V řádu kilogramů, samozřejmě přiměřená jeho věku a tělesné konstituci. Záleží také na kvalitě zpracování školní brašny a způsobu nošení.
Jak se léčí ortopedické vady?
Rozšíříme-li tuto otázku na ortopedické choroby, pak samozřejmě převažuje léčba konzervativní. Vždyť skoro každý z nás je ortopedickým pacientem, v duchu hesla „není zdravý pacient, jen nedostatečně vyšetřený“. Nejúčinnější, ale také nejméně oblíbená jsou režimová opatření; jde o to smířit se s možnostmi našeho pohybového aparátu a rozvíjet je rozumným způsobem. U strukturálních vad pohybového aparátu ovšem v dnešní době převažuje jednoznačně léčba invazivní, tedy chirurgická.
Čtyřletý capart a hokejový trénink, pětiletá slečna a krasobruslení… Není v tomto věku na závodní kariéru příliš brzy?
Rodiče budoucího Jaromíra Jágra či Hanky Maškové těžko přesvědčíte, aby poslali dítě do Sokola a s bruslemi vyčkali po základní sportovní průpravě až na školní věk. Nejsou to ale nohy, kterým orientace na výkonnostní a vrcholový sport v raném věku vadí nejvíce.
Odborná spolupráce: MUDr. Petr Chládek ortopedická ambulance, Poliklinika Kartouzská, Praha 5 Ortopedická klinika 2. LF UK a FN Motol
