Odpusťte staré křivdy: Prospějete hlavně svému zdraví
Přemýšlíte, že byste letos více dbali o své zdraví, a tak si dáváte předsevzetí jako nekouřit, jíst více zeleniny nebo zhubnout nadbytečná kila? To je určitě chvályhodné. Věděli jste ale, že vašemu zdraví výrazně pomůže také to, když odpustíte staré křivdy? A to nejen tomu psychickému, ale i tělesnému.
Odpuštění je určitě důležité pro psychické zdraví člověka. V posledních letech ale studie ukazují, že výrazným způsobem ovlivňuje také fyzické zdraví. Lidé, kteří se umí vyrovnat s minulostí, jsou méně ohroženi nemocemi srdce a cév, nespavostí, depresemi a také závislostmi na návykových látkách.
Lidé, kteří ovládají umění odpustit, se celkově cítí zdravější, méně častěji se potýkají s chronickými onemocněními nebo bolestí a mají šanci dožít se vyššího věku, tvrdí Frederic Luskin, autor knihy Forgive for Good a vedoucí projektů na Stanford University. Důvod je podle něj jednoduchý: Pokud hněv rychle neodezní, v těle probíhají neustále pochody spojené se stresem, jako je například zvýšený tlak nebo hormonální činnost. To může mít za následek například nespavost a vést až k depresi nebo mrtvici.
Možná si říkáte, že některé věci se ale odpustit nedají. To ale není pravda. Odpuštěním rozhodně nedáváte viníkovi ani ostatním najevo, že takhle se k vám mohou chovat všichni. Odpouštíte hlavně a především kvůli sobě.
Zkuste si přečíst následujících pět kroků, jak se naučit odpouštět a uvidíte: Ono to půjde a vy se budete cítit mnohem lépe na těle i na duši.
Nebraňte se emocím
Abyste mohli odpustit, musíte si svůj hněv a naštvání pořádně prožít. "Někteří lidé svoji zlobu potlačují a popírají, to ale není zdravé," říká Luskin. Nechte svůj hněv tedy propuknout naplno, dejte si ale pozor, aby to netrvalo moc dlouho a abyste si z toho neudělali návyk. Setrvávat a libovat si v utrpení vám nepřinese nic hodnotného.
Nespojujte odpuštění s chováním ostatních
Šedesát procent Američanů si podle průzkumů myslí, že odpouštět by měli až poté, co se viník omluví. Omluva ale není důležitá. Za prvé: pokud své odpuštění spojíte s chováním druhé osoby, stanete se ale tak trochu jejím rukojmím. Navíc, ne vždycky jsou osoby, které vám ublížily, naživu. A za druhé: výzkumy ukazují, že důležité je hlavně vaše rozhodnutí. To, zda omluva proběhla, či ne, nemá na zdraví dotyčného zásadní vliv.
Definujte přesně, co vám ublížilo
Pokud vám to ale pomůže, řekněte dotyčnému vše, co si myslíte a jak moc vám ublížil. Ale pozor – tohle děláte pro sebe. Takže tak učiňte ideálně v duchu nebo v dopisu. Daná osoba o tom případě nemusí vůbec vědět. Takový monolog vám totiž pomůže definovat, co se stalo a co vám tolik ublížilo a o to jde. Nikoliv o výčitky.
Možná máte potřebu říci to druhé osobě do očí. Takový rozhovor se ale jednoduše může zvrtnout v příliš emotivní záležitost nebo v konflikt. Mnohem lepší je počkat si, až budete klidní a vyrovnaní. To většinou v této fázi nejsme a později nám to možná bude jedno.
Udělejte tlustou čáru
Pokud víte, co se přesně stalo a proč jste smutní, přijde čas věc uzavřít. V tuto chvíli je naopak dobré nedovolit už emocím, aby ovlivňovaly vaši aktuální náladu. Vždycky si řekněte: Už nechci být oběť. Teď už si sám mohu rozhodnout, že chci žít bez zloby nebo pocitu ublížení.
Možná bude příjemnější, když se přestanete s danou osobou stýkat. To je v pořádku. Můžete si vytvořit nové hranice, nové návyky, co není jednoduché, pokud například daný člověk pochází z nejbližší rodiny. Ale vy se nemusíte nikomu zpovídat, vy teď musíte chránit sami sebe. A nikdo neříká, že je to napořád.
Najděte si něco, co vás posune dál
Další stará dobrá pravda je, že co nás nezabije, to nás posílí. Možná si člověk řekne, že příště už nikomu nedovolí, aby se k němu takto zachoval. Nebo si řekne, že i se to dá přežít. A že i třeba bolestný rozchod je lepší než zůstat v životě sám.
Myslete na to, že nic není definitivní, a pokud máte pocit, že chcete být raději chvíli sami, řekněte to svým blízkým. Za pár týdnů může být všechno jinak.
Zkoumejte, co vás baví a co vám dělá radost, je to vždy přínosnější, než se definovat nějakou starou křivdou. Myslete na budoucnost a ne na minulost. Tu totiž máte šanci ovlivnit. A pamatujte, že to chce čas, ale že každým dnem jste zase o kus dál.
