Roztroušená skleróza: Pacienti mají díky lepším lékům novou naději
Roztroušená skleróza je onemocnění, které ještě před dvaceti lety znamenalo invaliditu nebo dokonce končilo předčasným úmrtím. Nové možnosti léčby ale život nemocných zcela změnily. Běžně pracují, sportují, mají děti a žijí běžný život jako zdraví lidé.
Největším problémem nemocných s roztroušenou sklerózou je střídání období bez příznaků s těmi, kdy dochází k atakům. Potíž je především v tom, že projevy RS jsou u každého pacienta individuální, a průběh onemocnění tak nelze předpovědět. U někoho dochází k rychlému postupu onemocnění, jiný se zdá být po celý život, až na několik atak, zcela zdráv.
Roztroušená skleróza je chronické zánětlivé autoimunitní onemocnění postihující centrální nervovou soustavu (míchu a mozek). Celosvětově jí trpí asi 2,5 milionu nemocných, především žen. V České republice je přibližně 18 tisíc pacientů a jejich počet konstantně narůstá. Často se jedná o lidi v produktivním věku, kteří začínají profesní kariéru, zakládají rodinu a měli by být na vrcholu sil. V minulosti však byla úspěšnost léčby přibližně jen 30 %, u většiny pacientů tak onemocnění vedlo různým tempem k invaliditě a předčasnému úmrtí.
„Zatímco v roce 2013 pouze polovina pacientů s roztroušenou sklerózou pod 65 let pracovala na plný nebo částečný úvazek, v roce 2018 pracovalo již 75 procent pacientů ve věku pod 65 let užívajících biologickou léčbu. Práceschopnost je nyní srovnatelná s běžnou populací,“ říká Mgr. Jakub Dvořáček, MHA, ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu.
Zásadní posun přinesly především moderní, vysoce účinné léky a léčebné strategie. Včasně nasazená biologická léčba pomáhá výrazně zpomalit vývoj onemocnění, a pacienti tak mohou pracovat, sportovat a žít normální život. Z nově provedené studie Inovace pro život navíc vyplynulo, že efektivnější léčba přináší úspory veřejných rozpočtů v minimální výši 560 milionů korun.
Moderní léky pomáhají
První moderní léčiva přišla na trh v polovině devadesátých let minulého století. V posledních deseti letech mají lékaři k dispozici širší škálu moderních léčiv. Mohou tedy volit nejen nejvhodnější aplikaci léčby, ale především mohou měnit léčbu ve chvíli, kdy léčba první linie přestane účinkovat.
Díky včasnému nasazení vhodných biologických léčiv lze navodit dlouhodobý klidový stav, takzvanou remisi. „Přestože počet pacientů s roztroušenou sklerózou narůstá, počet akutních hospitalizací průběžně klesá. Jen v období let 2012 až 2018 došlo k více než 40procentnímu poklesu hospitalizačních dnů,“ vysvětluje prof. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D., ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR.
Včasně nasazená léčiva také pomáhají prodloužit dobu dožití pacientů, která se dnes blíží očekávané době dožití běžné české populace. „Na pacientech, kteří mají přístup k inovativní léčbě, vesměs na první pohled nepoznáte, že jsou nemocní. Pracují, sportují, mají děti. Mají to štěstí, že mohou žít „obyčejný“ život jako zdraví lidé. Nelze ale říci, že by neměli žádné zdravotní obtíže, jen nemusí být viditelné,“ uvádí Jiřina Landová, předsedkyně výkonné rady Unie ROSKA.
Nadějná budoucnost
I tak je ale problém, že v průběhu let však dochází u většiny pacientů k postupnému úbytku mozkové tkáně a jejich stav se trvale zhoršuje (dochází k takzvané sekundární progresi). Nejzávažnější formou roztroušené sklerózy je takzvaná primárně progresivní, u níž se i bez zjevných atak stav nemocného horší. Pro mnohé pacienty, především v pozdějších stádiích nemoci, stále neexistují vhodné medikamenty. „Do budoucna však hledíme s nadějí – první lék na sekundárně progresivní formu nemoci byl již schválen v USA. Ve vývoji je dalších 40 léků, jejichž cílem je pomoci pacientům s progresivnějšími stadii nemoci, a léčiva, jež by měla dokázat ‚spravit‘ poškozená nervová vlákna a jejich obaly. Tato léčiva by měla napravit zcestnou reakci imunitního systému a natrvalo jej přeprogramovat,“ říká Jakub Dvořáček.
