Pacient a právo: Zubní implantáty „na pojišťovnu“

Pacient a právo: Zubní implantáty „na pojišťovnu“
Někteří pacienti mohou mít zubní implantáty uhrazené pojišťovnou. • Autor: shutterstock.com
2. ledna 2017 • 08:52

Přišli jste o zuby při autonehodě, napadení útočníkem nebo v důsledku úrazu při sportování a rádi byste tento zdravotní problém a společenský handicap řešili pořízením implantátů? S úhradou od pojišťovny v těchto případech raději nepočítejte.

Úhrada zubních implantátů z veřejného zdravotního pojištění je možná jen tehdy, je-li jejich použití jedinou možností z hlediska zdravotního stavu pojištěnce, a musí být vždy předem schválena revizním lékařem. Ten může úhradu povolit některým pacientům se závažnými rozštěpovými vadami, nemocným po rozsáhlých onkologických chirurgických výkonech v obličejové oblasti, případně lidem ve věku 18-25 let s diagnostikovanou anodoncií či hypodoncií (tj. kterým se zuby nevyvinuly).

I u těchto pacientů však implantáty musejí být jedinou použitelnou metodou. Doložit to musí lékař-implantolog, který pracuje v některém ze specializovaných zdravotnických zařízení, jež mohou (v případě povolení úhrady revizním lékařem) vykazovat tuto péči k úhradě Všeobecné zdravotní pojišťovně. Jsou to: Dětská stomatologická klinika 2. LF UK a FN Motol, Stomatologická klinika 3. LF UK a FN Královské Vinohrady, Stomatologická klinika 1. LF UK a VFN v Praze, Stomatologická klinika LF UK a FN Plzeň, Stomatologická klinika LF UK a FN Hradec Králové, Klinika ústní, čelistní a obličejové chirurgie LF MU a FN Brno, Klinika zubního lékařství LF UP a FN Olomouc, Klinika ústní, čelistní a obličejové chirurgie LF UP a FN Olomouc. 

Samozřejmě pokud jste událost, která vedla ke ztrátě zubů ze stálého chrupu, nezavinili, máte možnost požadovat od viníka náhradu jím způsobené škody nebo se můžete domáhat náhrady nemajetkové újmy. 

V lázních o týden déle 

Novela zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, s platností od 6. 1. 2015 prodloužila o jeden týden (ze tří týdnů na čtyři) komplexní lázeňské pobyty dospělých u 28 z celkového počtu 66 zdravotních indikací. Podle indikačního seznamu se dospělým s nemocemi oběhového ústrojí prodloužil pobyt u čtyř z devíti indikací, s nemocemi dýchacího ústrojí u čtyř ze sedmi indikací a s nemocemi nervovými u osmi z 11 indikací.

Léčebné pobyty se prodloužily (vždy u jedné indikace) také pacientům s duševními nebo gynekologickými onemocněními. U čtyř indikací se prodloužil lázeňský pobyt také nemocným s kožními chorobami. U onemocnění pohybového ústrojí se prodloužení pobytu týká pacientů po voperování kloubní náhrady, po úrazech a operacích meziobratlových plotének, s mimokloubním revmatismem, revmatoidní artritidou a chronickými onemocněními páteře včetně Bechtěrevovy choroby. 

Kdy je nárok na pracovní volno?

Nárok na pracovní volno na vyšetření nebo ošetření ve zdravotnickém zařízení s plnou náhradou mzdy nevzniká zaměstnanci automaticky. Pokud má zaměstnavatel placené volno v tomto případě poskytnout, musejí být splněny dvě podmínky: 1. vyšetření (ošetření) není možné provést mimo pracovní dobu, 2. vyšetření (ošetření) musí být provedeno ve zdravotnickém zařízení, které je nejblíže bydlišti nebo pracovišti zaměstnance (a samozřejmě je ve smluvním vztahu ke zdravotní pojišťovně, kterou si zaměstnanec zvolil, a je schopné potřebnou zdravotní péči poskytnout).

 Pracovní volno se poskytuje na nezbytně nutnou dobu, do které - ačkoli to příslušný předpis výslovně neuvádí - lze zahrnout i čas na cestu do zdravotnického zařízení a zpět a také dobu čekání v čekárně, popřípadě čas na další nutně související úkony. V případě, že bylo vyšetření (ošetření) provedeno v jiném než nejbližším zdravotnickém zařízení, poskytne se pracovní volno na nezbytně nutnou dobu; náhrada mzdy však přísluší nejvýše za dobu, kterou by si vyžádalo vyšetření v nejbližším zdravotnickém zařízení (opět včetně cesty, čekání apod.). 

Dodejme ještě, že vyšetření (ošetření) ve zdravotnickém zařízení spadá mezi tzv. jiné důležité osobní překážky v práci a předpisem upravujícím tuto problematiku je nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci. 


Odborná spolupráce: JUDr. Pavel Zajíc Advokátní kancelář Kubica, Zajíc a partneři

Autor: Dita Váchová
 

Nejhledanější nemoci

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.