Transplantace nemají věkové limity
„Za chudokrevností bývá i nedostatek kyseliny listové a vitaminu B12,“ říká ředitel Ústavu hematologie a krevní transfuze v Praze profesor Petr Cetkovský.
Pane profesore, posledních 30 let bylo v hematologii převratných…
Ano, to máte pravdu. V začátcích mé kariéry do chemoterapie vstupovaly léky působící na hematologické nádory, k tomu se přidávala spousta dalších postupů podpůrných a terapeutických. V současné době některé malé chytré molekuly a monoklonální protilátky posouvají obor od cytostatik nerozlišujících nádorově změněné a zdravé buňky směrem k cílené léčbě šetrné pro pacienta, kdy léky působí pouze na nemocné buňky, zatímco ty zdravé bývají ušetřeny.
Vysvětlete, proč jsou akutní leukemie chronická onemocnění.
Akutní a chronická leukemie jsou sto padesát let staré historické termíny možná z doby německého lékaře Rudolfa Virchowa, který název leukemie vymyslel. Tehdy se akutní leukemie opravdu léčit nedala a během několika dnů až týdnů vedla k úmrtí. Ani chronická forma nebyla léčitelná, ale umíralo se na ni v horizontu měsíců až let. V současnosti jsou díky moderním terapiím akutní myeloidní i akutní lymfoblastická leukemie léčitelná chronická onemocnění.
Pozná člověk, že trpí leukemií?
Leukemie nemá žádný specifický příznak. Dojdeli v důsledku útlaku především k postižení červené krevní řady, pacient přichází kvůli chudokrevnosti a stěžuje si na výraznou slabost, únavu, malátnost. Při postižení bílých krvinek, a tudíž imunitního systému, vyhledá lékaře kvůli infekci, například kožní, ORL nebo sepsi. Úplně nejčastěji se však dostaví proto, že nemá krevní destičky a krvácí z nosu, do podkoží (má po těle četné, rozsáhlé modřiny), ženy gynekologicky. Podobné projevy však mohou mít více příčin, takže není třeba hned panikařit, neboť leukemie jsou extrémně vzácné choroby. Nicméně při trvání obtíží je vyšetření lékařem nutné.
Lze onemocněním krve předcházet?
V prevenci leukemie a jiných zhoubných onemocnění krve má určitě význam zdravě jíst, nekouřit, mít dostatek pohybu a vyvarovat se excesů v životosprávě. Co se týče neonkologických diagnóz, často se k nám kvůli chudokrevnosti dostávají lidé s nedostatkem vitaminů nutných k tvorbě červených krvinek – kyseliny listové, vitaminu B12. Mezi nimi figurují zastánci drastických diet a náš zatím poslední pacient s perniciózní anemií (tedy chudokrevností z nedostatku vitaminu B12) byl vegan.
Jaká část hematologických onemocnění má dědičný podklad?
Ve skupině leukemií se dědičná zátěž může projevit jen u několika málo typů vznikajících v dětství. Naopak hemofilie (onemocnění se zvýšenou krvácivostí v důsledku nedostatečné tvorby nebo chybění některého ze srážlivých faktorů) jsou v naprosté většině případů dědičné, tedy vrozené. Jen malá část je získaných, a to tak, že některá jiná choroba – imunitní, nádorová či jiná – vytvoří jako svoji součást protilátku vůči srážlivému faktoru VIII nebo IX.
Nejstaršímu pacientovi, kterému jste v ÚHKT transplantovali kostní dřeň, bylo 68 let. Poroste tato věková hranice?
Obecně ve světě roste. U nás nemáme horní věkový limit pro transplantace stanoven a způsobilost pacienta hodnotíme pomocí různých skórovacích systémů podle celkového zdravotního stavu. Starší pacienti bohužel mívají orgány v horším stavu, více přidružených chorob srdečních, plicních, jaterních, ledvinných, neurologických a také menší rezervu pro zvládnutí nečekaných komplikací jinak zdárně probíhající transplantace, která proto může skončit neúspěchem.
Jak se vám daří sdělovat pacientům špatnou prognózu?
To je něco, co zdravotníky trápí a vnitřně spaluje a často může vést až k syndromu vyhoření. Proti vyhoření pomáhá odpočívat, udělat si čas na dovolenou, mít koníčky. Naopak nejhorším řešením je alkohol.
