Nanonáplasti pomohou pacientům s Alzheimerem nebo Parkinsonovou chorobou

Nanonáplasti pomohou pacientům s Alzheimerem nebo Parkinsonovou chorobou
Autor: Archív Liliany Berezkinové
13. září 2017 • 06:00

Pěstovat tkáně a kosti mimo tělo už dávno není jen záležitost scifi filmů. Vědci už umí vypěstovat orgány takzvaně "in vitro", zatím jen zvířat, ale možnost použití u lidí je už ve fázi preklinických studií. Podle ředitelky firmy Nanopharma Liliany Berezkinové by umělá kůže mohla být lidem dostupná už v horizontu sedmi let.

Jak vlastně fungují nanovlákna při výrobě nových tkání nebo orgánů?

Díky nanovláknům jsme schopni pěstovat části tkání i orgány mimo lidské tělo a do něj ho pak transplantovat. Vypěstovat kus kůže nebo třeba kosti a ty pak použít na lidském těle. Daří se to v případě orgánů laboratorně, daří se to částečně v režimu „in vivo“, ale zatím jsou to pořád zvířata. Jsme v takzvané fázi preklinického testování a doufáme, že brzy nastane fáze experimentální léčby u lidí. Velmi intenzivně pracujeme na vývoji brzlíku, který by se brzy mohl začít testovat u lidí, u nichž běžná léčba selhala.

Za jak dlouho by mohl na tuto experimentální léčbu dosáhnout běžný pacient?

Záleží na tom, zda jde například o kůži, nebo o orgány uvnitř těla, tam je to trochu složitější. Ale jsou to roky, v případě kůže to vidím tak na sedm let. Hodně nevyzpytatelné jsou v tomto případě legislativa a také velké firmy, se kterými budeme pracovat.

Čemu dalšímu se věnuje vaše firma?

Naše firma se věnuje spíše těm technologiím, které může dostat rychle k pacientům. Takže vyvíjíme například dentální výplně, které by pomohly rychleji hojit rány například po vytržení zubu. A důležitým faktorem pro nás je, aby ta technologie byla cenově dostupná. Aby byla pro každého.

Umíte vyrobit i umělou kůži?

Ano, naše technologie se dá použít v estetické medicíně při léčbě hyperpigmentací nebo jizev, ale i v případě úrazů kůže, jako jsou popáleninyproleženiny a podobně. Vedle tkáňového inženýrství se ale věnujeme například i vývoji nanonáplastí. Ty by mohly být na trh uvedeny podstatně rychleji.

Jaké mají nanonáplasti výhody oproti běžným léčivým náplastem?

Ať jde o nikotinové, hormonální nebo třeba náplasti s analgetiky, obsahují mnohonásobně vyšší dávky léčiva, než je pro pacienta potřeba. A ve chvíli, kdy je pacient odlepí, tak je 90 % látky ještě v nich. Což je velké riziko nejen z hlediska odpadu, ale i zneužívání. Víme, že například v USA jsou použité opiátové náplasti obsahující fentanyl cílem narkomanů a vzhledem k tomu, že látka je mnohonásobně silnější než morfium nebo heroin, dochází dost často k předávkování.

Chcete vědět více o nanonáplastech? Čtěte v článku na E15.

Nanonáplast obsahuje stokrát menší množství léčiva a je biodegradabilní, což znamená, že se na vašem těle rozloží a uvolní přesně tolik, kolik potřebuje. Náplast vyvíjíme primárně pro pacienty s pásovým oparem a do budoucna počítáme, že by mohla pomáhat pacientům s Alzheimerovou chorobouParkinsonovou chorobou nebo s hypertenzí. Mimochodem náplasti jsou velkým trendem ve zdravotnictví – jejich aplikace je bezbolestná, jejich účinek rychlejší než u polykacích tablet a jsou ekonomické.

Ty náplasti už může dostat běžný pacient?

V tuto chvíli je některé firmy testují pro svá léčiva.

Článek vyšel v původním znění na ženy.cz

Autor: Irena Sládečková
 

Nejhledanější nemoci

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.