Chcete mluvit plynule cizím jazykem? Pijte alkohol! Co na to vědci?
Učíte se cizí jazyk? Začněte trochu pít. Někteří psychologové totiž potvrzují, že umírněné pití alkoholu nám pomáhá mluvit v cizím jazyce plynuleji. Jedno pivo nebo sklenka vína totiž můžou snížit zábrany, pomáhají nám od naší nervozity.
Každý líc má ale svůj rub. Na druhou stranu nesmíme zapomínat na to, že alkohol „nabourává“ naše kognitivní a motorické funkce a negativně ovlivňuje paměť a pozornost. Skutečně se za tím ale skrývá jen alkohol, nebo tu hraje roli ještě něco jiného? Odpoví nám britští a nizozemští vědci, kteří nedávno provedli jeden hodně zajímavý experiment.
Jejich test se týkal 50 Němců, kteří studovali na Maastrichtské univerzitě v Nizozemsku nedaleko hranic s Německem. Jejich výuka probíhala v holandštině a vědci se rozhodli k hodně divokému kroku. Studenti byli požádáni, aby vedli dvouminutový neformální dialog v rodném jazyce Nizozemců.
Polovina z nich si přitom mohla dát alkoholický nápoj a druhá polovina zůstala u vody. Množství podávaného alkoholu se samozřejmě lišilo podle hmotnosti člověka. Výsledné rozhovory byly zaznamenány a hodnoceny dvěma rodilými holandskými mluvčími, kteří navíc neměli na nahrávkách označeno, zda se jedná o člověka pod vlivem alkoholu, či nikoliv.
Po alkoholu studenti mluvili lépe
Překvapivě se ale ukázalo, že ti, co pili alkohol, nebyli vůbec více sebejistí se svými výkony než ti, kteří zůstali jen o vodě. Alespoň tak to studenti vybraní do tohoto testu cítili. Vědci ale měli trochu jiný názor. Z výsledných nahrávek vychází, že ti, kteří pili alkohol, měli v konverzaci skutečně lepší výsledky. Mluvili více plynule a objevovala se u nich i lepší výslovnost.
Naopak v rámci gramatiky a slovní zásoby na tom byly obě skupiny podobně. Odborníci také poukazují na to, že podávaná dávka alkoholu byla nižší. Vyšší konzumace by totiž měla přesně opačný efekt a plynulost řeči by u „přiopilého“ člověka byl ta tam.
Psychologové také ve svých výstupech uvádí, že jen těžko se dá zjistit, zda větší sebevědomí testovaných jedinců neplynulo jen z toho, že zkrátka věděli, že pijí alkohol a už díky tomu se cítili lépe. Roli zde tak podle odborníků může hrát takzvaný placebo efekt.
Další studie by měla závěry potvrdit
Při dalších testech tak chtějí dát půlce studentů nealkoholické pivo a druhé vodu. Předpokládají totiž, že výsledky budou velmi podobné jako u prvního testu. Závěry studie chtějí také samozřejmě aplikovat i na jiné skupiny lidí. Existují i starší doklady, které výše uvedené potvrzují. Například jedna studie z roku 1972 potvrzuje, že výslovnost Američanů v thajštině se po požití alkoholu skutečně zlepšila.
Pokud by se výše uvedené potvrdilo, bylo by ovšem velmi problematické tento podpůrný prostředek zavést do praxe. Na party vypijeme alkoholu samozřejmě mnohem více. V práci jeho konzumace zase možná není. A pokud by nám někdo před meetingem v cizí řeči dal do ruky lahev piva, asi se jen stěží napijeme, dotyčný by nám totiž nesměl říct, že se jedná o nealkoholický nápoj – placebo efekt by tak totiž nefungoval. Tudy bohužel asi cesta nevede, i když, řekněte sami, nebylo by to příjemné?
