Zdravé srdce na celý život? Tyto rady slavného lékaře jsou překvapivě snadné
Srdci nejvíce škodí špatná výživa. Nezdravé tuky stojí za vysokou hladinou cholesterolu. Škodí nám nedostatek pohybu, ale také extrémní zátěž. Jak nejdůležitější orgán svého těla ochránit?
ČLÁNEK ODBORNĚ GARANTOVAL: prof. MUDr. Jan Pirk
„Na srdci je nejúžasnější, že dokáže za život přečerpat takové množství krve. To mě na něm fascinuje. Srdce je tak výkonné čerpadlo, jaké člověk nedokázal vymyslet. Ačkoli máme umělá čerpadla, která umí srdce nahradit, ta ale rozhodně nedokážou pracovat osmdesát let,“ říká kardiochirurg profesor Jan Pirk.
Srdce je neuvěřitelně výkonným svalem, o kterém panuje mýtus, že nemůže odpočívat, profesor Pirk to ale vidí jinak. Podle něj srdce víc odpočívá, než pracuje. „Srdce má jiný rytmus než ostatní svaly. Má dvě fáze činnosti. Stáhne se a vypudí krev (systola). Pak se povolí a krev do něj natéká (diastola). Doba, kdy je povoleno a ,nic nedělá‘, je mnohem delší než fáze zatěžování,“ vysvětluje kardiochirurg.
Čí je to srdce?
Srdce je velké asi jako lidská dlaň. Ženské srdce váží asi čtvrt kilogramu, mužské o 50 až 100 g více. Ačkoli ani to neplatí tak docela. „Na první pohled nepoznáte, zda je to mužské, nebo ženské srdce. Mužské je sice větší, ale může být drobný muž a velká žena…
Je možné rozeznat mužskou a ženskou kost, ale ne srdce.“ Ženské srdce bije asi o osm úderů za minutu rychleji než mužské. Zatímco dítěti je možné transplantovat dospělou ledvinu a naopak, v případě srdce to nelze. Do dětského hrudníku by se srdce dospělého člověka nevešlo a dospělému by naopak dětské srdce nestačilo. Ten má srdce na pravém místě, říká se o dobrosrdečném člověku. Ale kdeže… Srdce sídlí uprostřed hrudníku a o našich vlastnostech nám toho mnoho neprozradí. „Na srdci nepoznáme, jestli je ten člověk dobrý, nebo zlý,“ říká Jan Pirk.
A jak je to s tou láskou? Může nám opravdu srdce puknout žalem? Jak se to vezme… „Je předsudek, že je srdce spojeno s láskou. Pravda je, že když se zamilujete nebo máte strach, rozbuší se vám srdce. A to z toho důvodu, že city znamenají stres a stres je reakce organismu na fyzickou akci. Aby svaly mohly pracovat, tak musí být zásobovány větším množstvím okysličené krve a živinami. Proto se srdce rozbuší, vy začnete i rychleji dýchat. Takže srdce nutíte více pracovat. Puknout ale láskou nemůže. Může puknout leda tak úrazem, nejčastěji neléčeným infarktem,“ usmívá se lékař.
Tichý infarkt
Jenomže ne každý infarkt poznáme. Až dvacet procent lidí při něm necítí bolest na hrudi. Zmást je může například nevolnost nebo bolest v rameni. Za infarktem stojí často neléčený vysoký krevní tlak. Tím trpí až čtvrtina populace. Nejčastěji nás infarkt zasáhne ráno nebo dopoledne. Jeho důvodem jsou metabolické změny organismu.
Chceme-li předejít infarktu, lékaři nás varují před stresem. Podle profesora Pirka stres nemá přímý vliv na srdce. Ten se na jeho funkci projeví postupně. „Neznamená to, že když se jednorázově rozčílíme, dostaneme infarkt. Ale pokud prožíváme dlouhodobě opakované stresy, které nekompenzujeme například sportem, zaděláváme si tak na vysoký krevní tlak a aterosklerózu a můžeme pak dostat infarkt,“ podotýká odborník.
Špatná strava je nepřítel
Podle něj má nejhorší vliv na naše srdce špatná výživa. Nezdravé tuky stojí za vysokou hladinou cholesterolu. Škodí nám nedostatek pohybu, ale také extrémní zátěž. „Jestliže máme nějaké onemocnění typu chřipka nebo angína a sportujeme, přetěžujeme srdce. To může vést k onemocnění srdečního svalu. Ohrozit nás může i streptokok, který se může uchytit na chlopni a způsobit bakteriální zánět nitroblány srdeční,“ říká Jan Pirk a nám klade na srdce, abychom každé onemocnění správně vyléčili.
Z alkoholu spíš víno
Budeme-li zcela zdraví, můžeme si dopřát i sklenku alkoholu. S jeho výběrem však opatrně. Podle kardiochirurga je pro náš oběhový systém ideální dát si přiměřené množství vína. „Pro muže jsou to 4 dl denně, pro ženu 2 dl.“ U piva hrozí, že ho málokdo vypije přiměřené množství. Obvykle do sebe nalije velký objem, což je pro tělo škodlivé, i když v něm alkoholu není mnoho. MUDr. Pirk však důrazně varuje před tvrdým alkoholem. „Ten je nebezpečnější, protože je to koncentrovaný alkohol v malém množství tekutiny. Pijáci tvrdého alkoholu mají často cirhózu jater. Já se mu zcela vyhýbám.“
A co pro zdravé srdce udělat?
Co mu svědčí? Umírněná strava, tmavé pečivo, zakysané výrobky, ovoce, zelenina, bílé maso, ryby. A k tomu přiměřená fyzická aktivita. Nemusíte hned běhat maratony. Stačí přestat jezdit výtahem, vyšlápnout si schody, běhat, plavat, jezdit na kole nebo „jen“ často chodit. A čím mu ještě prospějeme? Upřímným smíchem.
Co se ještě dozvíte:
- První transplantace srdce v ČR se uskutečnila v roce 1984.
- V roce 2020 transplantovali v IKEM 46 srdcí.
- V roce 2021 to bylo méně. Důvodem byl strach pacientů navštěvovat své lékaře z obavy z nakažení covidem.
- V průměru pacient čeká na transplantaci asi osm měsíců.
- Průměrný věk čekatele je 35 let.
Ženské srdce bije asi o osm úderů za minutu rychleji než mužské.
Náš odborník
Prof. MUDr. Jan Pirk, DrSc. Narodil se v roce 1948 v pražské lékařské rodině. Po absolvování Fakulty všeobecného lékařství UK v Praze pracoval od roku 1972 do roku 1974 v Okresní nemocnici v Nymburce. Od roku 1974 až dosud v Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). Od roku 1991 do května roku 2017 byl přednostou Kliniky kardiovaskulární a transplantační chirurgie a od roku 1995 do července roku 2021 byl přednostou Kardiocentra. Je členem řady národních a mezinárodních vědeckých organizací. Má dva syny a sedm vnoučat. Ve volném čase se ponejvíce věnuje sportu a má rád divadlo.
