Lidé a stres: Kde se bere a jak s ním naložit
S jistotou se dá říct, že každý člověk někdy prožil nebo cítil vztek, ocitl se ve stresové situaci či byl pod vlivem velkého tlaku na svou osobu. Pociťoval velkou psychickou únavu a jisté podráždění, které ovlivňuje nás samotné, ale také naše okolí.
Mnohdy si pak říkáme, že bychom s chutí do něčeho kopli, něčím třískli nebo něco rozbili. Tyto pocity agrese jsou nám čím dál tím více přirozené a projevy takového chování už téměř ani nevnímáme jako špatné.
Pokud se pod vlivem vzteku, stresu a podobných emocí zachováme výbušněji, mnohdy se nám uleví. Ale uleví se nám doopravdy? Je to skutečné, anebo jen hra našeho vnímání současné situace? Psychický stres je záležitostí psychiky, to však neznamená, že jej necítíme i fyzicky. Co se vlastně děje v našem těle?
Kořeny agrese
Je třeba si objasnit, co to vlastně vztek a stres je a proč kvůli nim cítíme agresi. Pokud prožíváme vztek ve vyšší intenzitě, než jsme schopni zvládnout, pak pro nás věci i lidé a vše okolo ztrácí hodnotu, nevnímáme ani morální hodnoty, náš postoj je naprosto jiný a vztah k okolnímu prostředí se změní. Tomuto stavu se říká agrese. Projevuje se slovní agresí, která může přerůst až v nekontrolované fyzické projevy. Nejhorším stavem nebo stupněm agrese je, když se člověk obrátí proti lidem a zvířatům, kterým pak ubližuje.
Vztek si nás podmaní
Vztek často nastupuje vlivem stresových podnětů na naši osobu. A čím déle tyto podněty trvají, tím více se cítíme ohroženi a snažíme se bránit. Takové psychické týrání našeho mozku je pro většinu lidí nezvladatelným úkolem, a tak jde rozum stranou a naše chování a jednání pak převezme naše emocionální nekontrolovatelné já. Jenže mozek není to jediné, kdo prožívá změny. Stejně je tomu i v celém těle. Dojde k aktivaci sympatiku (vegetativní – autonomní součásti nervové soustavy, která připravuje organismus k aktivitě, jako je například útěk nebo útok), a tím dojde ke zvýšení tepové frekvence, začneme rychleji dýchat, více se potit, zúží se nám zorničky. Najednou už pro nás stres není jen psychický stav, ale celé tělo jej pociťuje se zvýšenou aktivitou srdce a svalového napětí. To vše způsobují takzvané stresové hormony, kterými jsou například kortizol, adrenalin a noradrenalin. A právě tyto hormony zvyšují srdeční aktivitu, krevní tlak, uvolňují cukry pro rychlý zdroj energie a my se pak cítíme plni energie a takřka nesmrtelní a připraveni na boj. Pro kondiční a profesionální sportovce mohou být takové stavy přínosné ve sportu, ale pro běžnou životní situaci to obnáší vysoká rizika, která ohrožují naše zdraví, naše okolí i sociální vztahy. Zůstat v takovém stavu je pro naše tělo obrovská zátěž, a pokud svůj stres nezmírníme, pak si nás podmaní a začne postupně ničit naše zdraví, vznikají různá traumata, která mohou být i trvalá.
Mírný odliv nátlaku
Chytří vědci si kladli různé otázky ohledně stresu, vzteku a agrese, a tak udělali rozsáhlé výzkumy a studie. Několik figurantů podrobili testu tím, že je všechny vystavili velkému stresu. Odebrali jim vzorky krve a následně skupinu náhodně rozdělili na dvě poloviny. Jedna skupina měla svůj vztek vybít pomocí rozbíjení věcí, mlácení do boxovacího pytle a klidně u toho nadávat a křičet. Druhá skupina měla naopak za úkol dostat se do situace, která jim přináší radost v běžném stavu. Měli tedy sledovat filmovou komedii, jít si zaběhat nebo se mazlit s domácím mazlíčkem.
Po určité době znovu odebrali vzorky krve teď už dvěma rozdílným skupinám a zjištění byla naprosto ohromující. Zpočátku, než se testovaní rozdělili na dvě skupiny, měli všichni zvýšené krevní hodnoty prokazující nadměrný stres. Po rozdělení do dvou skupin a jejich rozdílného zvládání stresu došlo téměř u všech k psychické úlevě, jak sami testovaní uváděli, ale znovu naměřené hodnoty v krvi byly teď mezi oběma skupinami naprosto rozdílné. První skupina, která svůj vztek vybíjela agresí, měla zvýšené stresové hodnoty mnohonásobně vyšší nejen oproti původně naměřeným hodnotám, ale i oproti druhé skupině řešící nával stresu neagresivním způsobem.
Zmíněný výzkum tedy zjistil, že následná agrese nemá v běžném životě pozitivní dopad na naše zdraví. Současně tak byly potvrzeny jiné studie, že stres podporuje různá zánětlivá onemocnění, vznik rakoviny a ani neprospívá našemu srdci a orgánům. Negativní vliv se odráží i na psychickém stavu, kdy může dojít k chronickému strachu a stresu, a tím z našeho života zmizí pocit radosti a uvolnění. To vše má dopad i na sociální vazby, kdy může docházet ke konfliktům mezi lidmi, pomluvám, hádkám, až třeba k vytěsnění přátel ze svého života nebo roztržení rodiny. Zvládání stresu není lehké, ale pro naše zdraví a sociální vztahy je zcela nezbytné. Rozhodně se jej nenaučíme překonávat tím, že se mu budeme vyhýbat. Nevyhýbejme se stresovým situacím a snažme se je řešit vhodným a přínosným způsobem.
Náš mozek, stejně jako naše tělo, je schopný spousty změn a adaptovat se téměř na cokoli. Tedy přirozená zátěž a stres nás trénují a umožňují nám se zlepšovat, ale nadměrný stres a z něho pramenící vztek a agrese nás ničí.
Celý článek si můžete přečíst v aktuálním čísle časopisu Moje zdraví, které koupíte na stáncích. Předplatné pořídíte z pohodlí vašeho domova na www.ikiosek.cz/mojezdravi nebo přes predplatne.cnc@cpost.cz.
