Vysoká hladina cukru v krvi? Jak zabránit tomu, aby jste se vyhnuli cukrovce?
Diabetes postihuje více než deset procent populace v České republice a počet pacientů trpících touto nemocí stále narůstá. Zachytit včas stoupající hladinu cukru v krvi, to je něco s čím mají Češi dost velký problém. Přitom můžou zabránoit vážné nemoci.
„Přibližně 100 tisíc Čechů má navíc takzvaný prediabetes. Jejich hladina cukru v krvi je už zvýšená, ale ještě se nedá hovořit o cukrovce,“ uvádí profesor Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie pražského IKEM. Pokud začnou lidé, u nichž se už hladina cukru v krvi přibližuje směrem k rizikovým hodnotám, situaci řešit hned, mají velkou šanci, že diabetem neonemocní. Mnozí však bohužel toto první varování podcení, a za pár let proto u nich nemoc propukne naplno. A kromě toho je začnou nejednou ohrožovat i závažné zdravotní komplikace, které cukrovka vyvolává.
Chybí nám pohyb
Důvodů, proč u nás diabetiků přibývá, existuje hned několik. „Hlavní příčinou je ale nezdravý životní styl,“ konstatuje profesor Haluzík. „Především máme daleko méně fyzické aktivity než před deseti dvaceti lety.“ Přibíráme tak nadbytečné kilogramy a nebezpečně se zakulacujeme. S rostoucím počtem obézních pacientů roste i počet diabetiků. Právě obezita je totiž tím zásadním rizikovým faktorem cukrovky 2. typu. Pokud máme v souvislosti s geny ještě trošku slabší beta-buňky, které vyrábějí inzulin ve slinivce, naše riziko je o to vyšší. V posledních dvou třech letech ale sehrál negativní roli také covid. Lidé se méně hýbali, zajídali stres a v důsledku toho tloustli. Řadě pacientů, kteří onemocněli těžkým covidem, lékaři také předepisovali kortikoidy. Hormony nadledvin mají sice mnoho pozitivních účinků, ale zároveň mohou výrazně zvyšovat hladinu cukru v krvi. Mnozí z těchto pacientů se v covidové době obávali chodit do zdravotnických zařízení a v ordinacích diabetologů se objevují proto až dnes.
Hříchy české kuchyně
Ve výskytu cukrovky jsme v současnosti v první čtvrtině pomyslného evropského žebříčku. „Souvisí to mimo jiné i s tím, že tradiční česká kuchyně je méně zdravá než například kuchyně středomořská,“ uvádí profesor Haluzík. „A k tomu připočtěte oblibu piva, které obsahuje hodně cukru a energie.“
Tolerovaná obezita
Obezitu navíc řada Čechů nevnímá jako nemoc, považují ji spíš za selhání charakteru či tělesnou vadu. Obzvlášť tolerantní bývá naše společnost k obézním mužům. Také v tom se lišíme od zemí na západ od nás, kde si úzkou souvislost mezi obezitou a diabetem více uvědomují. V posledních desetiletích se i u nás poněkud zlepšily stravovací návyky mladší vzdělanější generace. Mladí lidé si totiž začínají uvědomovat, že pokud si chtějí udržet dobrou práci, musejí být zdraví. A proto víc přemýšlejí nad svým životním stylem. Střední a starší generace však povětšinou setrvává u nezdravých stravovacích návyků. Právě tato část populace je přitom u nás nejpočetnější a zároveň nejrizikovější.
Bez varování
Problémem je, že lehce zvýšenou hladinu cukru většina pacientů snadno přehlédne. Obvykle ji totiž neprovázejí žádné varovné signály. „Při preventivní prohlídce je ale možné prediabetes spolehlivě odhalit,“ míní diabetolog. „O takzvané časné cukrovce hovoříme tehdy, pokud pacientovi při odběru krve nalačno naměříme hodnoty glykemie v rozmezí 5,6 až 7,0 mmol/l.“ Jestliže však pacienti na prevenci moc nedbají, mohou klidně chodit dva tři roky s cukrovkou, která jim nemusí způsobovat žádné obtíže. Nevědomky si tím ale zadělávají na komplikace, které s touto nemocí souvisejí. Nejvíc ohroženi jsou přitom obézní pacienti středního a vyššího věku s nízkou fyzickou aktivitou. Obzvlášť pak ti, kteří mají navíc vysoký krevní tlak nebo zvýšené hladiny lipidů. Se zvýšeným rizikem ve středním a vyšším věku musejí počítat i ženy, které měly v těhotenství takzvanou těhotenskou cukrovku.
Odhalit riziko nestačí!
Upozornit pacienta na to, že má lehce zvýšenou hladinu cukru v krvi, ale nestačí. Záleží také na tom, jak lékař výsledek interpretuje. „Rady, ať zhubne, protože mu jinak hrozí cukrovka, jen málokterý pacient bere opravdu vážně,“ míní diabetolog. „Lékař by mu měl poradit, jak na to, a pozvat si ho za půl roku na kontrolu.“ Pozměnit je přitom třeba nejen jídelníček a pohybovou aktivitu, ale i spánkový režim. Příliš krátký, ale i příliš dlouhý spánek totiž riziko onemocnění zvyšuje. Problémem je, že věčně přetížení praktici obvykle nemívají potřebnou půlhodinu na to, aby tyto věci s pacientem důkladně probrali. Podle profesora Haluzíka by bylo nejlepším řešením vytvořit síť kvalifikovaných center zdravého životního stylu, kam by mohl lékař odeslat člověka, kterému hrozí cukrovka. Podobný systém už dnes funguje například ve Spojených státech amerických. Nutriční terapeutka zde s pacientem probere změny jídelníčku a fyzioterapeutka poradí vhodné pohybové aktivity.
Výzkum mezi pacienty
Řada studií v zahraničí prokázala, že výrazná změna životního stylu dokáže hladinu cukru úplně znormalizovat, a to minimálně po dobu několika let. Také u nás je na obzoru studie, která by měla prokázat, do jaké míry může změna životního stylu ovlivnit zdravotní stav pacientů. Podílet se na ní bude pět výzkumných, vědeckých a klinických pracovišť. Hlavním koordinátorem je pak Centrum diabetologie pražského IKEM. „Začátkem července jsme získali potřebné finanční prostředky,“ říká jeho přednosta. „A díky tomu bylo možné založit virtuální Národní institut pro výzkum metabolických a kardiovaskulárních onemocnění.“ V budoucnosti by se měl tento institut zaměřit nejen na výzkum nových léků na obezitu a diabetes, ale i vytvořit účinnější preventivní programy. Pomocí klinických studií by se mělo zjistit, které diety mají u pacientů s těmito nemocemi nejlepší dlouhodobý efekt. Díky těmto poznatkům by jistě bylo možné zachytit v populaci cukrovku včas, ještě dříve, než se objeví její závažné komplikace. Ať už to jsou infarkty, cévní mozkové příhody nebo patologické změny sítnice a jejích cév či onemocnění ledvin. Předejít zmíněným komplikacím je přitom poměrně snadné. Stačí snížit hmotnost o „pouhých“ pět až deset procent. Při deseti až dvacetiprocentním úbytku se pak můžeme příznaků cukrovky úplně zbavit. A to už určitě za námahu stojí!
Náš odborník prof. MUDr. Martin Haluzík, DrSc.
Na pozoru se mají mít lidé, v jejichž blízkém příbuzenstvu je někdo s cukrovkou 2. typu. Obzvlášť pokud toto riziko přiživí nezdravým životním stylem. Pozměnit je třeba jídelníček, pohybovou aktivitu i spánkový režim.
Celý článek si můžete přečíst v aktuálním čísle časopisu Moje zdraví, které koupíte na stáncích. Předplatné pořídíte z pohodlí vašeho domova na www.ikiosek.cz/mojezdravi nebo přes predplatne.cnc@cpost.cz.
Moje zdraví
