Miloslav přežil tři infarkty. Do života ho vrátila nejmodernější léčba
Miloslav (73) z Prahy se od svých 49 let potýká se srdečními potížemi. Začalo to prvním infarktem, po kterém mu zavedli do srdeční cévy stent. Infarkty byly pak ještě dva. Přesto je tento pacient příkladem, že současná medicína dokáže vrátit do života i komplikované případy.
Po posledním infarktu, kdy mu už šlo o život, už měl podle lékařů oslabenou funkci srdečních komor a trpěl chronickým srdečním selháním. Proto kardiologové Miloslavovi voperovali defibrilátor a upravili léčbu. Ta nově zahrnovala i léky na snížení srážlivosti krve. Situace se zase na nějakou dobu uklidnila.
Infarkt je jedna z nejčastějších příčin úmrtí v Česku. Na jaké další nemoci umíráme? Podívejte se na video:
Před dvěma roky se však jeho stav kvůli nepravidelnému srdečnímu rytmu (tzv. arytmii) znovu zhoršil. Miloslav podstoupil několik zákroků, nebyly však úspěšné. Jeho kardiolog mu proto doporučil vyšetření ve specializované ambulanci srdečního selhání. Tam lékaři zjistili, že defibrilátor již selhávajícímu srdci nestačí.
Nemohl jsem se nadechnout
"Dostal jsem jiný typ defibrilátoru a nové léky. Arytmie mi ale zůstala a letos na začátku roku jsem navíc začal mít výrazné problémy s dýcháním," říká Miloslav a doplňuje: "Dříve jsem se také při námaze zadýchával, ale dalo se to zvládnout. Tohle bylo mnohem horší. Navíc mi otékaly nohy a byl jsem hodně unavený. Došlo to až tak daleko, že jsem se nemohl nadechnout a v jednu chvíli jsem se skoro dusil. Dcera mě proto odvezla opět do nemocnice," popisuje.
Po stabilizaci jeho stavu konzilium lékařů rozhodlo, že mu provedou ablaci. Díky ní se jim podařilo odstranit zdroj srdečních arytmií. Zároveň Miloslavovi znovu upravili léčbu. Nasadili mu mimo jiné i nové léky na srdeční selhání, glifloziny. V současné době sice Miloslav trpí pokročilým srdečním selháním, díky moderní léčbě se u něj ale daří tlumit příznaky, jako jsou výrazné potíže s dechem nebo otoky dolních končetin.
„Teď je mi celkem dobře. Je to sice o něco horší než dříve, ale beru to pozitivně. Lékaři dělají maximum, abych se cítil co nejlépe, a za to jsem jim moc vděčný,“ říká Miloslav a dodává: „Za těch skoro dvacet pět let od prvního infarktu se medicína neskutečně posunula, a to jak v možnostech zákroků a léčby, tak v přístupu k pacientům. To poznám i já jako laik. A díky tomu tady, přestože mi srdce selhává, ještě jsem a mohu, i když s určitými omezeními, fungovat.“
Miloslav se celý život věnoval fotografování. Začínal jako fotograf v Československé televizi, poté dělal asistenta profesoru Plickovi při tvorbě knihy Československo, většinu profesního života pracoval jako fotograf na volné noze. Fotografování, i když už jen jako koníček, je jeho vášní dodnes.
Nejnovější léky pomáhají zlepšit život
Miloslavova slova potvrzuje profesor Filip Málek, místopředseda České asociace srdečního selhání České kardiologické společnosti a vedoucí lékař Ambulance srdečního selhání v Nemocnici Na Homolce v Praze.
Podle něj je příběh pana Miloslava typický pro většinu pacientů se syndromem chronického srdečního selhání. "Dokumentuje vývoj onemocnění u pacienta s ischemickou chorobou srdeční po infarktu myokardu, která je stále hlavní příčinou chronického srdečního selhání. Pacient podstoupil řadu zákroků, které mu nepochybně prodloužily život. Jeho příběh také dokumentuje vývoj jak nefarmakologické léčby, tak farmakoterapie. Mezi hlavní mezníky patří zavedení moderních přípravků ze skupiny gliflozinů a dalších léků modifikujících průběh srdečního selhání," říká lékař.
Nové léčebné metody tak nejen zachraňují život, ale i výrazně zlepšují jeho kvalitu. "Srdeční selhání je nevyléčitelné, ale jak dokumentuje příběh pacienta, můžeme jeho průběh ovlivnit," dodává.
Pacienti, kteří mají tuto diagnózu, by se tak neměli smířit s potížemi, které je trápí, jako jsou dušnost, otoky, únava, a měli by se poradit se svým kardiologem, zda není možná další léčba. Více informací o srdečním selhání na www.srdcedycha.cz.
