Hormony pomáhají nejen při menopauze
Pokud se řekne hormonální terapie, mnohé z nás si představí malou pilulku, kterou běžně používáme jako antikoncepci. „Hormony“ však umí ještě více než jen zabránit těhotenství; dokáží také pomáhat při různých zdravotních potížích, nebo jim dokonce předcházet.
Již od starověku byly známy účinky různých bylin do jisté míry ovlivňujících hormonální změny v organismu. Mezi nejznámější fytoestrogeny, tedy látky rostlinného původu, patří například pupalka, měsíček, jetel, sója či ploštičník. Jisté estrogenní účinky má i tzv. mateří kašička, látka živočišného původu. Látky přírodního původu se postupem doby a s vývojem technologií měnily až do současné podoby olejů, alkoholových tinktur, kapslí či tabletek s koncentrovaným obsahem účinné látky samotné či v kombinaci s dalšími látkami.
První steroidní sloučeniny byly uvedeny na farmakologický trh ve 40.– 50. letech minulého století. „Jistě je vhodné dle stupně a závažnosti potíží nejdříve zkusit vyřešit mírné potíže, například premenstruační syndrom, mírně nepravidelný cyklus nebo lehké klimakterické obtíže (hovořím-li za svou gynekologickou specializaci), právě pomocí přírodních potravních doplňků a bylinek. Sama jsem této možnosti velmi nakloněna, raději než na tyto minimální potíže hned ordinovat ‚hormonální palbu‘. Ale občas to situace žádá,“ říká na úvod MUDr. Kamila Nouzová ze soukromé gynekologické ordinace Profi Gyn na Praze 1.
Čas na hormony
Kdy je tedy ten správný čas využít sílu hormonů? „Kupříkladu závažný syndrom předčasného selhání činnosti vaječníků, zejména u mladých žen kolem 30. roku věku, je nutno neodkladně řešit hormonální substitucí, zvláště pak je-li žena dle genetických dispozic ohrožena řídnutím kostí – osteoporózou. Také plánuje-li žena v dohledné době reprodukci, byť pomocí IVF (in vitro fertilizace), je třeba nasadit estrogenprogesteronovou substituci. Stejně tak symptomatická žena v období menopauzy, nemá-li vážná zdravotní rizika, není-li obézní, nemá-li prokázanou genetickou dispozici ke tvorbě krevních sraženin a má-li v pořádku zobrazovací vyšetření prsu (mamograf ), nemusí odmítat časově omezenou hormonální substituci. Hormonální terapie je také navržena v případech, nemají-li u pacientky přírodní (fytoestrogenní) látky dostatečný efekt nebo je-li neustále vyčerpávána návaly pocení a nespavostí,“ shrnuje lékařka v kostce zásadní indikace k hormonální léčbě.
Trápí vás nevzhledné aknózní výsevy na obličeji či jinde po těle? Dívky tuto skutečnost nenesou zrovna nejlépe, jde přece o krásu a fyzickou přitažlivost… Pokud rozsah postižené plochy přesahuje únosnou míru, kdy lze „pupínky“ běžně zamaskovat, je třeba je přenechat odborníkům, může totiž jít o závažnější zdravotní problém, který je třeba neprodleně řešit a ne jen „zakrývat“ moderními, vysoce krycími make-upy. V případě rozsáhlých ploch akné lze za určitých podmínek sáhnout též po hormonální terapii.
Kdo ji vlastně může předepsat a v jakém věku je tento problém nejaktuálnější? „Akné v mladším věku, v extrémních případech už i kolem 10.–11. roku, by mělo být vždy signálem k hormonálnímu vyšetření se zaměřením nejen na činnost vaječníků, ale i nadledvin a štítné žlázy a mělo by být v kompetenci spolupracujících specialistů z oborů pediatrie, dermatologie, endokrinologie a dětské gynekologie,“ říká lékařka. „Léčba by se měla řídit typem poruchy, tedy zjistí-li se.
Terapie na míru
Příčiny akné jsou totiž většinou multifaktoriální. Často bývá projevem psychosomatických obtíží v nelehkém prepubertálním a časně pubertálním období. V indikovaných případech lze samozřejmě sáhnout k hormonální antikoncepci s antiandrogenním účinkem (tedy proti volně v krvi kolujícím mužským pohlavním hormonům), a to po domluvě s pediatrem a dermatologem,“ dodává. „Na trhu je v současnosti široká škála přípravků s různými dávkami i složením hormonů; vybrat a ‚ušít‘ léčbu na míru tedy bývá poměrně snadné. U mírnějších projevů je možné u dívek ve věku mezi 15 a 16 lety nasadit nízkodávkovou pilulku, tedy přípravek s 20–30 mikrogramy ethinylestradiolu, jako gestagenní složka je zde pak obsažena některá z antiandrogenně působících molekul – chlormadinon acetát, dienogest, drospirenon, v indikovaných případech i cyproteron acetát,“ podotýká MUDr. Nouzová k otázce, které hormony se zpravidla využívají v terapii akné.
Kontroly jsou nezbytné
Dívky by v každém případě měly podstoupit kontrolu krevního tlaku a během užívání jsou zvány ke kontrolním konzultacím jak na gynekologii, tak na dermatologii. Dle zdravotního stavu a případných rizikových faktorů jim může (ale nemusí, není to „povinné“) být zkontrolována aktivita jaterních enzymů, tzv. jaterní testy, a jsou průběžně zaznamenávány údaje o tělesné hmotnosti a menstruačním cyklu. Součástí léčby jsou však i režimová a dietní opatření, často dívkami samotnými opomíjená. Bez nich pak léčba nemusí probíhat úplně optimálně, ne vždy jsou totiž samotné hormony účinné. Co se týče hormonálního profilu z krve, tedy vyšetření hormonů ovlivňujících kožní projevy akné, není jej vždy nutné provádět, pouze je-li skutečně indikován při závažnějších zdravotních stavech.
Nepravidelná mesntruace
Máte pravidelnou menstruaci? V mladším věku se totiž poměrně často vyskytují odchylky od normálního průběhu menstruačního cyklu – pokud obtíže trvají krátce, není třeba se znepokojovat, nicméně pakliže se přidají další problémy (zvyšování hmotnosti apod.), je dobré se objednat na gynekologické vyšetření a tuto situaci zkonzultovat s odborníkem. „Potíže s nepravidelností menstruace jsou velmi obvyklé ve věku 11–12–13 až 15–16 let a většinou bývají přeceňovány, zejména takzvaná oligomenorea, tedy delší pauzy mezi jednotlivými krváceními. Po 15.–16. roce věku bych v tomto případě, je-li interval mezi krváceními delší než 8 týdnů dlouhodobě (6–12 měsíců) a jsou-li ještě nějaké další odchylky, například zvyšování hmotnosti či zvýšená nepřiměřená únava, dívku odeslala na kontrolu činnosti štítné žlázy.
Často pomůže léčba hypotyreózy (snížené funkce štítné žlázy) a problém s menses se rychle upraví. Někdy je třeba poněkud korigovat činnost vaječníků a doplňovat hladinu progesteronu ve 2. fázi menstruačního cyklu, aby se děložní sliznice ‚včas‘ odloučila – podává se například pilulka s přirozeným gestagenem. Situaci většinou spolehlivě ‚vyřeší‘ hormonální antikoncepce, pro dívky je to i pohodlnější v období, kdy začínají sexuálně žít,“ říká gynekoložka.
Syndrom polycystických ovarií
Jedním z dalších problémů, které trápí mnohé dívky a ženy, jsou cysty, jež se tvoří na vaječnících – jde o takzvaný syndrom polycystických ovarií. K prevenci (respektive zabránění tvorby těchto cyst) se zpravidla využívá dlouhodobé terapie pomocí antikoncepce, tedy hormonů. „Nyní již víme, že v případě polycystických ovarií (PCO) jde o multifaktoriální syndrom se širokou škálou projevů. Nejčastěji se jedná o poruchy cyklu, bolesti v podbřišku, akné, projevy zvýšeného ochlupení – hirsutismus, vyšší BMI (až obezitu), nicméně ne vše musí být u jedné dívky či ženy vyjádřeno najednou, pospolu. Název ‚polycystický‘ je odvozen od vzhledu postižených vaječníků na ultrazvuku. Ne vždy však to, co vidíme jako polycystické ovarium, je totožné s projevy polycystických ovarií, občas si pacientky ‚vyrábíme‘ jen nepřesným označením jinak fyziologického nálezu,“ popisuje lékařka. „Je-li PCO prokázán, nejspolehlivější strategií k potlačení potíží je dlouhodobě nasadit hormonální antikoncepci, význam má i redukce hmotnosti dané ženy, léčba případných přidružených metabolických projevů a tak dále.“
Jak v menopauze?
Neustále se diskutuje PRO a PROTI hormonální substituční terapii u žen. Jaký máte na celou věc náhled vy osobně? „Substituční terapie menopauzy má jistě své adresátky. Není možné paušalizovat, zda je tento přístup dobrý, či nikoli. Nicméně je třeba hormonální léčbu – substituci – dané ženě ‚ušít na míru‘… Záleží na stupni obtíží, celkovém zdravotním stavu, u některé pacientky je zapotřebí ze zdravotních důvodů substituovat již v 35 letech, u jiné to není nutné ani v 55 letech.
Pokud žena pravidelně dochází na kontroly, nehrozí-li u ní zvýšené riziko nádorového onemocnění prsu či trombofilie, pokud je nekuřačka, není obézní a podobně, je možné užívat substituci déle než 5 let.“ Které hormony se využívají? „Zpravidla jde o estradiol valerát plus nějaký druh gestagenu, který umí snížit projevy vegetativního dyskomfortu, jako jsou návaly, pocení, zhoršení psychiky či únava, jež se v tomto období u ženy objevují. Hormonální substituce též obecně zpomalí stárnutí tkání, sliznic, svalů, svěračů, také kostí, kůže i kožních adnex – vlasů a nehtů,“ uzavírá MUDr. Nouzová.
Odborná spolupráce: MUDr. Kamila Nouzová ProfiGyn, s. r. o., Praha 1 www.mudrnouzova.cz
