Úrazy doma jsou stejně časté jako při sportu. Kde si dát největší pozor?
Sportem ku zdraví – tohle staré heslo bývá často myšleno ironicky, protože právě při sportu se u nás nejvíce lidí nějakým způsobem poraní. V bezpečí ale nejsou ani ti, kteří si hoví v pohodlí domova. Domácí úrazy jsou totiž téměř stejně časté.
Navzdory osvětě neklesá počet úrazů, které si přivodíme doma při běžných pracích nebo zcela obyčejném, zdánlivě bezpečném provozu. Smutné na tom je, že často se jejich obětí stávají děti, i když právě na prevenci je každoročně zaměřen velký počet osvětových akcí. Co se týče jednotlivých částí domácnosti, pak statistikám vévodí úrazy v kuchyni a v koupelně. Je to logické, v kuchyni pracujeme s horkými surovinami i rozpálenou technikou, používáme ostré nástroje a naše pozornost bývá otupena tím, že se jedná o rutinní, často opakované postupy.
Pojistky i na zásuvky
Přitom právě popáleniny jsou třetí nejčastější příčinou smrtelného úrazu dětí. Zatímco dospělý člověk si při neopatrném zacházení s vařící tekutinou popálí většinou „jen“ nohy, děti se polijí prakticky od hlavy k patě. Nespoléhejme se na to, že je poučíme, na co nesmějí sahat. Otázku, co je to vlastně tam nahoře, řeší zatáhnutím za ubrus nebo za přívodní šňůru a neštěstí hotovo.
Lákavý je i obsah zásuvek nebo různých láhví. Nemůžeme-li se dítěti plně věnovat, měli bychom veškeré nebezpečné předměty držet v bezpečné vzdálenosti tak, aby na ně nemohly dosáhnout. Na našem trhu jsou například ohrádky k vařičům, přes které se k horkému nádobí nedostanou; ubrusy na stole se dají připevnit svěrkami. Technika bývá vybavena dětskými pojistkami, takže si pouze stačí vzpomenout na jejich použití.
Zásuvky třeba s noži mohou být také opatřeny pojistkami, aby je bylo možné otevřít jen na nezbytné minimum, při kterém dospělý může pojistku odjistit. Moderní trouby jsou rovněž vybaveny vícevrstvými okénky, která teplo udrží uvnitř a vně dosahují jen bezpečné teploty. Ovšem pozor, i obyčejný radiátor se může stát nebezpečným, jestliže si dítě o něj opře nožku a usne. Dlouhé působení zdánlivě bezpečné teploty snadno přivodí nevratné změny v lidské tkáni.
Před popáleninami není v bezpečí ani dospělý, stačí, když na pánvi chytne rozpálený tuk plamenem. Co vás napadne jako první? Strčit pánev pod kohoutek s tekoucí vodou? Chyba, tuk se rozstříkne po okolí. Správné řešení tak představuje třeba zdušení plamenů pod pokličkou.
Uklouznutí v koupelně i v kuchyni
Společným jmenovatelem úrazů v koupelně a v kuchyni je kluzká podlaha, popřípadě vana. Stačí si nevšimnout rozlité tekutiny nebo zanedbat prevenci v podobě protiskluzových podložek. Zatímco kuchyně představuje nebezpečí pro děti, oběťmi úrazů v koupelně bývají hlavně senioři. Vylézání z vany nebo nalézání do ní pro ně představuje malé dobrodružství.
Bezpečnější pohyb zajistí nejen právě protiskluzová podložka nebo nátěr či dlažba, ale i dostatek vhodných, pevně přichycených madel. Malé ozdobné koberečky či předložky, jež tak snadno kloužou po dlaždicích a po plovoucí podlaze, lze snadno přichytit páskami s oboustranným polepem.
Co je v té láhvi?
Běžné hygienické potřeby jako šampon či tekuté mýdlo dnes už žádný výrobce nedává do skleněných obalů, aby nehrozilo rozbití a následné pořezání o střepy. To však neplatí třeba u luxusnějších parfémů, toaletních vod či některých čisticích prostředků, které míváme v koupelně také uskladněny. Ostré předměty do rukou malých dětí nepatří, ale s postupujícím věkem je musíme naučit s nimi zacházet.
Velkou chybou je také čisticí prostředky či jakékoli chemikálie přelévat do vyprázdněných PET láhví od různých nápojů. Devět z deseti otrav u dětí se stane doma. Malé děti si včas neuvědomí, že je něco v nepořádku, navíc jejich metabolismus pracuje daleko rychleji, než je tomu u dospělého. Uchovávat nebezpečné nebo jen potenciálně nebezpečné chemikálie bychom měli v původních obalech (ty navíc často bývají od výrobce opatřeny uzávěrem, s nímž si dítě neporadí) a pod zámkem. To pochopitelně platí i o lécích, které svou barevností matou dětskou představivost.
Zvídavosti dětí nemohou uniknout ani zásuvky. Malé prstíky snadno proniknou do zdířek, zvláště jsou-li právě vytažené z pusy a pěkně mokré a kluzké. Úraz elektrickým proudem může být smrtelný nebo vést k amputaci končetin. Je proto jistější nepoužívané zásuvky opatřit kryty.
Samostatným problémem je pak elektroinstalace, která neodpovídá současným normám, například pro používání ve vlhku. Pro zásuvky v koupelně platí také zvláštní pravidla a jejich umístění se řídí takzvaným umývacím prostorem.
Jak se berou do ruky nože a nůžky, co se s nimi dá dělat a jak je správně ukládáme. Možná to bude udivující, ale množství řezných poranění má na svědomí jen to, že nůž je v přihrádce uložen obráceně či ostřím nahoru.
Žehlení u televize není bezpečné
Zvláštní kapitolou je pak žehlení. Dobře vyžehlené prádlo vyžaduje dost pozornosti, které se potom nedostává na dovádějící děti. Je přece tak snadné zatáhnout za šňůru přívodu či vylézt po konstrukci žehlicího prkna a horká žehlička dokáže své. Mimochodem – když žehlíte, máte u toho zapnutou televizi a sledujete v ní nějaký pořad?
Časté přeostřování zraku očím rozhodně neprospívá a dvouhodinové žehlení se stejně dlouho trvajícím filmem už vůbec. Umíte si také nastavit správnou výšku prkna, aby se nenamáhala přespříliš záda? Ta by měla být taková, abychom na něj mohli položit dlaně, aniž pokrčíme ruce nebo se ohneme v zádech.
Technika a kutilové
S nejnebezpečnější technikou v domácnosti pracují kutilové, ale vlastně bychom měli dodat, že nebezpečnou ji dělá právě nepoučený kutil. První chybou je zanedbání prevence, tedy nošení brýlí, rukavic a dalších ochranných pomůcek. Druhou bývají nedostatečná údržba techniky, vlastní úpravy a zásahy do jejího chodu nebo její používání k účelu, pro nějž není určena. Připomeňme si maličkost – kolik z nás použije na šrouby nůž, jenž má po ruce, místo aby si došel pro příslušný šroubovák?
Při některých činnostech je dobré mít druhého pomocníka, například při řezání dřeva motorovou pilou, ale ten by měl být poučen, kde má být a co dělat. Startování pily, kterou držíme volně v ruce, může působit profesionálně, ale právě jen u profesionálů, ostatní by měli mít při tomto úkonu pilu přitisknutou k pevnému podkladu. S pilou nikdy neřežeme nad úrovní ramen ani ze žebříku. Není-li zbytí, spolehneme se raději na pilu ruční.
Motorovou pilu přenášíme na delší vzdálenosti s vypnutým motorem a krytem na listu, otočeným dozadu, na kratší pak vždy se zapnutou brzdou. Riziko představuje i volný pohyb dětí, což je nebezpečné například při sekání zahrady. Stačí nešťastná shoda okolností, o čemž svědčí případy z doby nedávné. U elektrických sekaček musíme věnovat pozornost elektrickému přívodu, u benzinových zase dodržovat bezpečnostní předpisy při jeho dolévání. Pochopitelně že veškerou údržbu, čištění a podobně provádíme jen při vypnutém motoru.