Transplantace jater: Stále více čekatelů než dárců. Lékaři umí problém řešit.

Transplantace jater: Stále více čekatelů než dárců. Lékaři umí problém řešit.
Játra jsou nejčastěji transplantovaným orgánem. • Autor: shutterstock.com
18. července 2016 • 14:07

„Transplantace jater se týká dospělých i dětských pacientů a u obou skupin je trvalý nedostatek dárců a zároveň s tím narůstající počet čekatelů na transplantační listině,“ popisuje přednosta Transplantcentra Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) MUDr. Pavel Trunečka, CSc. 

Lékaři proto hledali možnosti, jak problém vyřešit. Jako nejlogičtější se nabízelo zkusit jeden orgán rozdělit mezi dva příjemce, tím vznikla metoda tzv. splitu, tedy transplantace rozdělených jater. „Při původní metodě transplantace redukovaného štěpu se využívala pouze (většinou) levá část jater, zbytek tkáně zůstával nevyužit. Logicky se proto hledaly možnosti, jak využít i zbylou část jater, a tak vznikla metoda splitu,“ vysvětluje Pavel Trunečka.

Rozdělení tkáně

Metoda transplantace splitu je založená na jednoduché myšlence. Játra od jednoho neživého dárce se rozdělí na dvě části a ty jsou transplantovány dvěma pacientům. „Při přípravě darovaného orgánu se játra rozdělí na větší pravý lalok a menší levý jaterní lalok. Menší část je vhodná k transplantaci pro dětského příjemce nebo dospělého pacienta s menší tělesnou konstitucí. Větší část je upravená pro potřeby dospělého příjemce. Aby transplantace mohla být úspěšná, stačí transplantovat tkáň odpovídající 0,8 až 1 procentu tělesné váhy příjemce. Jen pro představu to znamená, že pro člověka vážícího 100 kilogramů stačí jaterní štěp o váze 800 gramů,“ upřesňuje lékař. Po transplantaci části jater je další léčebný režim stejný jako u všech jiných typů transplantací, pacient užívá do konce života imunosupresiva, tedy léky na potlačení imunity, aby nedošlo k odhojení transplantovaného orgánu, a je pravidelně zván na lékařské kontroly.

Lékaři IKEM tuto metodu u dvou dospělých pacientů poprvé použili v září roku 2013 a dost možná šlo o vůbec první pokus o transplantaci splitovaných jater dvěma dospělým příjemcům s akutním selháním jater ve světě. Typicky se tato metoda využívá pro jednoho dospělého a jednoho dětského příjemce. Zákrok byl proveden u manželů, kteří si vážně poškodili játra poté, co snědli jedovatou muchomůrku zelenou. 

Orgán od živého dárce 

Další možností, jak řešit problém s nedostatkem orgánů, je transplantace jaterního štěpu vytvořeného z části jater živého dárce, nejčastěji levého laloku. Transplantace jater od žijícího dárce se využívá zejména u dětí s vrozenou metabolickou poruchou a dárcem nejčastěji bývá rodič. „Odebrat část životně důležitého orgánu zdravému člověku, a tu pak transplantovat dětskému příjemci, je jedna z nejobtížnějších transplantací. K výkonu se přistupuje zejména tehdy, když je stav dětského pacienta tak vážný, že mu již čas nedovoluje čekat na játra od zemřelého dárce. U malých dětí je tato metoda úspěšnější než transplantace části jater od zemřelého dárce,“ vysvětluje doktor Trunečka okolnosti, které doprovázejí tento zákrok. 

Výhodou metody je právě to, že orgán pochází od přímého příbuzného, což u nemocného snižuje riziko komplikací s přijmutím orgánu. „Odebrání části jater se provádí s ohledem na zachování zdraví dárce. I tak je ale dárce vystaven nezanedbatelnému riziku vážných komplikací,“ dodává odborník. 

Metodou využívající transplantaci části jater je i auxiliární (přídatná) transplantace jater. Příjemci se odejme část jeho selhávajících jater a je mu transplantovaná část zdravé jaterní tkáně. „Přídatná transplantace jater využívá velké regenerační schopnosti jater a provádí se u pacientů, kde předpokládáme, že po transplantaci části zdravé tkáně od dárce dojde vlastními regeneračními schopnostmi jaterní tkáně k plné obnově funkce původně nemocného orgánu. Pokud se toto podaří a tkáň plně zregeneruje, jsou pacientovi vysazena imunosupresiva, již nepotřebná transplantovaná tkáň se postupně zmenší a pacient nadále žije jako zdravý člověk, bez nutnosti celoživotní imunosupresivní léčby,“ vysvětluje přednosta Transplantcentra IKEM. I v tomto případě příjemce užívá celoživotně imunosupresiva a je sledován lékaři. 

Odborná spolupráce: MUDr. Pavel Trunečka, CSc., přednosta Transplantcentra IKEM

Autor: Barbora Neubergerová
 

Nejhledanější nemoci

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.