Nedoslýchavost si často způsobíme sami

Nedoslýchavost si často způsobíme sami
Relativně častou příčinou nedoslýchavosti je ušní maz, který zvukovod uzavře a ucho tím zalehne • Autor: iStock.com
12. května 2017 • 06:00

Roztomilý obrázek staříka s dlaní stočenou do kornoutku u ucha. Noční můra v podobě babičky poražené autem. Oba případy souvisejí s nedoslýchavostí. Po sedmdesátce jí trpí až 80 % seniorů. Ale je stále častější i u mladých lidí. Jak vzniká a jak se s ní dá bojovat? 

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) žije na celém světě přes 360 milionů lidí se sluchovým postižením. Jejich počet bude stále stoupat. „Epidemiologická studie, která by hodnotila počet nedoslýchavých seniorů v Česku, nebyla zatím provedena,“ říká odborný asistent Kliniky ORL a chirurgie hlavy a krku Fakultní nemocnice Hradec Králové MUDr. Michal Černý, Ph. D.

A jaká je souvislost vzniku nedoslýchavosti a věku? „Pokud bychom vycházeli ze zahraniční literatury, je uváděno, že stařecká nedoslýchavost (presbyakuze) začíná po 60. roce; ve věku nad 65 let již trpí nedoslýchavostí 30 až 40 procent pacientů, nad 70 let 50 až 80 procent seniorů. Typická pro stařeckou nedoslýchavost je ztráta schopnosti slyšet vyšší tóny, postupně se zhoršuje sluch celkově,“ dodává lékař. 

Podobně jako se s věkem zhoršuje zrak, dochází – stejnou měrou u mužů jako u žen – stárnutím sluchového orgánu i ke zhoršování sluchu a vzniku tzv. stařecké nedoslýchavosti (presbyakuze). Rychlost zhoršování schopnosti slyšet je u každého člověka různá a vliv má mnoho dalších faktorů. Nedoslýchavost ale může vzniknout jako důsledek předchozího poškození sluchu v zaměstnání, obzvláště při práci v hlučném prostředí, v továrnách atd.

Protože takovou práci častěji provádějí muži, i stupeň postižení sluchu ve stáří u nich může být vyšší. Na částečné ztrátě sluchu se mohou podepisovat rovněž vrozené poruchy nebo chronické nemoci. „Velmi podstatný je například stav kardiovaskulárního systému. Uzavření cév zásobujících vnitřní ucho může způsobit infarkt vnitřního ucha a náhlé zhoršení až ztrátu sluchu. Jedná se o obdobu cévní mozkové příhody.

Vatové tyčinky způsobují zranění

Relativně častou příčinou nedoslýchavosti je ušní maz, který zvukovod uzavře a ucho tím zalehne. Bohužel si tento problém mnoho pacientů způsobí samo čištěním ucha a zatlačením ušního mazu před bubínek; při čištění si pacienti navíc také častokrát zvukovod poraní a způsobí si jeho bolestivý zánět,“ objasňuje lékař. Akutní poškození sluchu může podle jeho slov nastat při virovém či bakteriálním zánětu ucha, účinkem některých léků, úrazem po pádu na hlavu, účinkem hlasitého hluku (výstřel, petarda) a podobně.

Nadměrný hluk poškozuje sluch

Zkuste se někdy okolo sebe rozhlédnout v tramvaji či autobuse. Nejméně polovina vašich mladých spolucestujících bude mít v uších „pecky“ neboli sluchátka, ze kterých se linou více či méně slyšitelné zvuky hudby. I ta, pokud je hlasitá, je vlastně hlukem a pro náš sluchový aparát představuje určitou zátěž. Zdrojů hluku, kterému jsme často vystaveni, je samozřejmě více: automobilová doprava, stavební boom.

O víkendu si naše uši také neodpočinou, neboť od rána do večera posloucháme sekačky, traktůrky, pily a cirkulárky. Dlouhodobá expozice hluku často neznamená jen zhoršený sluch, zvyšuje navíc „šanci“, že se přidá ušní šelest. Ten by se dal popsat jako vnímání nepříjemných zvuků „v hlavě“ v jakémkoli okamžiku – tedy ne jen ve chvílích, kdy je okolo ticho. A na klidu rozhodně nepřidá.

„Ušní šelest může a celkem často bývá doprovodným jevem nedoslýchavosti. Někdy změny sluchu mohou jemným šelestem začít, někdy se naopak šelest přidává až při postupném zhoršování sluchu. Pro část pacientů šelest nepředstavuje vážnější problém, zvyknou si na něj a bez obtíží jej tolerují, u některých však může způsobovat poruchy koncentrace, potíže se spánkem, psychické potíže a podobně,“ říká lékař. 

Bydlíte-li v blízkosti hlavní silnice, měli byste se zamyslet nad možnostmi protihlukové izolace – k poškození sluchu dochází při dlouhodobé expozici hluku o hodnotách nad 70 decibelů. Nevratnou škodu můžete svému sluchu způsobit i sami – stačí, budete-li dlouhodobě vystaveni hluku nad 85 decibelů (velmi hlasitá hudba). A krátkodobě? Stačí něco přes 130 decibelů (startující letadlo, rockový koncert).

Nedoslýchavost izoluje

Nedoslýchavé dítě obecně požaduje větší intenzitu zvuku, často se ptá „co?“ a nereaguje, když na něj voláte. Stahuje se ze společenského kontaktu s ostatními dětmi a bývá agresivní, aby zakrylo svůj nedostatek. A dospělý? Méně závažná nedoslýchavost u dospělého mu dělá potíže v místech s okolním hlukem či během konverzace s více lidmi. Často přeslechne, „nechytá se“ při hovoru jak okolních lidí, tak i při samotném dialogu s ním. Nerozumí přesně ani mluvenému slovu z rádia nebo televize, pokud je hovor podbarvený zvuky, hudbou nebo je příliš rychlý.

Trpí-li dotyčný závažnější poruchou sluchu, přestává pro něj být možné porozumění i v běžném prostředí: okolní lidé na něj musejí mluvit velmi nahlas a zřetelně, často opakovat věty. Postižený sám se stydí, neodvažuje se požádat o pomoc, hlasitější hovor, opakování slov. Cítí se být odstrčený. Velmi těžká nedoslýchavost znamená i velmi těžký problém – je zapotřebí velmi hlasité mluvy přímo do ucha nedoslýchavého, ten ale i tak téměř nerozumí. Čím je nedoslýchavost závažnější, tím častěji ji může doprovázet ušní šelest.

Stupně nedoslýchavosti:

  • Lehká nedoslýchavost – porozumění řeči ze vzdálenosti 4–6 m. 
  • Středně těžká nedoslýchavost – sluch pro šepot zachován mezi 2 a 4 m. 
  • Těžká nedoslýchavost – pokles sluchu pro šepot pod 1–2 m. 
  • Velmi těžká nedoslýchavost – pokles sluchu pro šepot pod 1 m. 
  • Praktická hluchota – vyšetřovaný slyší zvuk, ale nerozumí slovům. 
  • Úplná hluchota – vyšetřovaný neslyší žádný zvuk. 


Základní cesta nedoslýchavého vede od praktického lékaře k ORL specialistovi (otorinolaryngolog, ušní, nosní, krční lékař). Ten kromě odebrání základní anamnézy a klasického ORL vyšetření provede audiometrické vyšetření (tónový a slovní audiogram) a tympanometrické vyšetření. Součástí prohlídky je také vyšetření celkového zdravotního stavu.

V případě potřeby odesílá pacienta lékař do dalších center specializované péče. „Pro volbu léčby je důležitý charakter nedoslýchavosti, rychlost vzniku a délka jejího trvání, pravděpodobná příčina, závažnost, celkový zdravotní stav pacienta a ještě mnohé další faktory. Současná medicína bohužel poměrně často nedokáže určit příčinu vzniklé nedoslýchavosti a pak je volba správné léčby svízelná. Lze podávat kortikoidy, léky ovlivňující cévní průchodnost, podpůrné preparáty, vitaminy. Někdy lze použít léčbu přetlakovým kyslíkem v hyperbarické komoře,“ říká lékař.

S nezbytnou „troškou do mlýna“ by měl přispět i samotný pacient; přestat s kouřením je samozřejmost, stejně tak posílení celkové fyzické kondice adekvátně svému věku. „Určité formy nedoslýchavosti je možné léčit chirurgicky. Stařeckou nedoslýchavost lze řešit jen použitím sluchadla. Jsou k dispozici různé typy: závěsné za ucho, zvukovodové, které se téměř schová ve zvukovodu, pro vymezené případy existují i sluchadla nasazovaná na speciální titanový šroub zavrtaný do kosti za uchem.

Sluchadlo pracuje na principu přijetí zvuku přes miniaturní mikrofon, zesílení zvuku a přehrání do zvukovodu pacienta malým reproduktorem,“ osvětluje princip dnes často používané pomůcky otorinolaryngolog. Zdravotní pojišťovna pacientovi na sluchadlo přispívá, některé základní typy lze získat s kompletní úhradou, na sluchadla vyšší kvality s pokročilými funkcemi, například zesílením mluvené řeči a potlačením nežádoucích zvuků z okolí, si pacient různou částkou přispívá. 

Kochleární implantát neslyšícímu jedinci zprostředkovává sluchové vjemy přímou elektrickou stimulací sluchového nervu uvnitř hlemýždě vnitřního ucha. Přístroj funguje na bázi přenosu energie a signálu pomocí elektromagnetické indukce. Je určen především dětem s vrozenou formou hluchoty, v některých případech i dospělým se získanou hluchotou. U seniorů se však tato forma sluchové protetiky téměř nepoužívá, neboť vyžaduje rozsáhlejší operaci v celkové anestezii a poměrně intenzivní rehabilitaci. Navíc je finančně velmi nákladná. 

odborná spolupráce: MUDr. Michal Černý, Ph. D., Klinika otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku, FN Hradec Králové a LF v Hradci Králové UK v Praze

Autor: Markéta Ostřížková
 

Nejhledanější nemoci

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.