Krása bez filtru: Jak sociální sítě určují pojetí dnešní krásy. Na vině je nízké sebevědomí a snaha vyrovnat se druhým
Sociální sítě jsou fenoménem dnešní doby, bez kterého většina z nás není schopná plnohodnotně fungovat. Obrovský vliv pak mají zejména na generaci dospívajících dívek, které s mobilem v ruce neustále dotvářejí svět, ve kterém by rády žily. Jak sociální sítě ničí sebevědomí a proč bychom je neměli brát tak vážně?
Prostřednictvím sociálních sítí jsou nám předhazovány ideály, které bychom měli splňovat. Chtě nechtě se pak snažíme, aby tomu tak bylo, a jen málokdy si uvědomujeme, že to, co na „sockách“ vidíme, má s realitou pramálo společného.
Profily zaplněné dokonalými fotkami, kde všichni mají plné rty, štíhlá a pevná těla a hlavně život bez jediné chybičky. Mladé dívky pak samo sebou chtějí žít stejný život, jaký jim je jako denní chléb bez skrupulí prezentován.
Srovnáváme se a následně docházíme k závěrům, že tak dobří, bohatí, hubení ani hezcí nejsme, a to může značně pošramotit nejen naše ego, ale především naše sebevědomí. Málokdy se pak zamyslíme nad tím, že to, co druzí na sociálních sítích prezentují, je pouze to, co prezentovat chtějí, a realita může být někde jinde.
Dokonalý život začíná u dokonalých fotek
Asi každý někdy použil filtr, aby se na fotce, kterou se rozhodl zveřejnit na sociálních sítích, sám sobě více líbil. Vznikají tak fotky prezentující zhola jiného člověka, než jakým je ve skutečnosti. Podle posledního průzkumu zpracovaného společností Unilever bylo zjištěno, že první úpravy fotek používají mladé dívky už ve věku 12 let. Právě je pak sociální sítě mohou nejvíce ovlivňovat.
Bez filtru ani ránu!
Vyhlazení pleti, změna odstínu pleti, barva očí, vybělení zubů, zvětšení rtů nebo zmenšení nosu, to je jen malý výčet toho, co sociální sítě umí a jak tam sami sebe umíme „vylepšit“. Jsou to však nejčastější úpravy, jimiž projdou fotky těch, kteří je následně zvěřejní ve virtuálním světě.
Problém tohoto světa, jak už sám název napovídá, tkví právě v tom, že je od skutečné reality někdy až příliš vzdálen. To, co tam vidíte, totiž ve skutečnosti vůbec neexistuje.
Místo, kde můžeš být sám sebou
Schovaní za filtry a obličejové appky pak předkládáme sami sebe okolnímu světu a cítíme se tak být více sebou samými. Způsob, jakým sami sebe rozhodneme prezentovat, je totiž plně v našich rukou. Dychtivě čekáme na odezvu okolního světa a máme radost, když splní naše očekávání.
Pokud však není odezva taková, jakou bychom rádi, může naopak způsobit, že se nebudeme cítit dostatečně krásní a odměnou bude nejen pocit méněcennosti, ale také pošramocené sebevědomí. Proč počet „lajků“ či srdíček určuje, jak máme sami sebe vlastně rádi?
Krása jako relativní pojem
Nenechte se však mýlit. Vysoký počet lajků ne vždy musí souviset s kvalitou fotky, protože krása jako taková je značně relativní pojem. A tak se může stát, že krásná fotka zůstane bez povšimnutí, zatímco ta méně krásná oslaví úspěch. To na ty, kteří dané fotky přidají, pak může mít neblahý vliv.
Tlak vytvořený sociálními sítěmi na každého z nás je poměrně velký. Neustálý hon za dokonalostí může zejména mladé dívky ovlivnit v jejich pojetí sebe samých a problém je na „střeše“. To, co je nám navíc podsouváno, skutečně není realita všedních dnů. Otřeseno je nejen naše sebevědomí, ale také pocit, že náš život není tam, kde bychom ho rádi měli. Velký tlak se týká především vzhledu. Čím více času mladé dívky na sociálních sítích tráví, tím větší tlak pociťují. Zdravé sebevědomí je základ, jak se mít rád a zároveň se nenechat strhnout tím, co je nám podsouváno.
Osvětě týkající se zdravého sebevědomí s přesahem do edukace, se dlouhodobě věnuje také Projekt sebedůvěry. Ten se snaží aktivně edukovat rodiče, vychovatele a učitele v oblasti zvyšování sebevědomí. Za 15 let existence projektu se podařilo pomoct již více než stu tisícům mladých lidí. Nyní jde Projekt sebedůvěry ještě dál a na začátku března spustil novou kampaň nesoucí název #krasanepotrebujefiltr. „Od začátku března jsme spustili novou edukační platformu pro školy i veřejnost. Jde o minihru a trénink orientace na sociálních sítích a pochopení zkreslené reality pro děti a mladistvé. Na přípravě jsme spolupracovali s odborníky z oblasti psychologie, pedagogiky a zdraví,“ představuje novou platformu Soňa Repčíková, brand manažerka Projektu sebedůvěry.
