Kdy pít vodu z kohoutku a kdy balenou?
Stále více lidí nevěří balené pitné vodě a raději pije tu, která jim teče doma z kohoutku. Není to ale jen módní trend a neškodíme zbytečně našemu zdraví?
Voda z kohoutku, přestože splňuje hygienické standardy, obsahuje i mnoho škodlivých látek. Z čističek odtéká tekutina „obohacená“ o chlor, polyfosforečnany a síran hlinitý. Bez těchto látek totiž voda neodpovídá hygienickým požadavkům. Dusičnany ani fosforečnany v ní ale nejsou obsaženy v takovém množství, aby to škodilo lidskému organismu.
Jaký má na to názor oslovená lékařka Lucie Nováková? „Voda z kohoutku je také vhodná, jen musíme vědět, odkud je. Nesmí obsahovat moc železa a jiných látek, což se odráží na chuti,“ podotýká doktorka s tím, že je vždy lepší ji doma přefiltrovat.
„Pro malé děti je lepší voda převařená nebo je dobré rovnou koupit kojeneckou vodu,“ doporučuje Nováková. Voda z kohoutku tedy zdraví škodlivá není, i tak může být pro některé jedince nebezpečná, zejména pro ty, kteří trpí nějakým vážným imunitním onemocněním, ti by měli podle Novákové pít raději vodu balenou.
Pokud už kohoutkovou vodu pijete, je dobré ji nechat odtéct. Ve chvíli, kdy si ji naléváte do džbánu či do sklenice, by měla být studená. A jak se zbavit chloru? Jednoduše. Nejlepší je vodu převařit nebo ji nechat chvíli odstát. Pokud máte ve vodě prokázané nějaké nežádoucí látky, je samozřejmě dobré přemýšlet o koupi nějakého dobrého filtru.
Voda uhasí žízeň lépe než limonády
Voda je pro náš organismus samozřejmě nenahraditelná. Kolik bychom jí měli denně vypít? „Za den by měl dospělý člověk vypít alespoň 2 litry vody. V teplých měsících se doporučují až 3 litry. Lepší je samozřejmě obyčejná voda bez příchuti, umělých sladidel a bez bublin. Minerálky pak nejsou vhodné hlavně pro diabetiky či hypertoniky. Navíc obyčejná voda zaručeně uhasí žízeň, což se například o sycených limonádách říct nedá,“ vysvětluje lékařka Nováková.
Faktem také je, že mnohé testy prokázaly, že balená voda není zdravější než ta z kohoutku. Ve většině světových výzkumů v kvalitě vždy zvítězila právě voda kohoutková.
V balených vodách vědci naopak našli například nadměrné množství organotrofních bakterií i nadlimitní obsah fluoridů, dusitanů, barya či sodíku. V některých případech se v ní dokonce objevily i nedovolené cizorodé toxické látky.
Problém balené vody je podle lékařky právě v tom, jak dlouhá doba uběhne mezi jejím stočením a následnou spotřebou. Může tu jít i o měsíce. Naopak u kohoutkové vody to je maximálně pár dnů. Při špatném skladování se navíc v balené vodě mohou tvořit zdraví škodlivé bakterie. Navíc za balenou vodu zaplatíte mnohem víc než za tu z kohoutku.
Ekologický aspekt balené vody
Existuje navíc i řada stolních filtrů, díky nimž bude voda čistější a chutnější. Plastové lahve jsou velkou zátěží pro životní prostředí. Třeba v sousedním Německu jsou dodnes běžné obchody s nápoji, kde si vodu odnášíte ve skleněných lahvích. Tento trend byl u nás bohužel přerušen, nebylo by dobré se k němu zase vrátit?
Navíc málo lidí žijících ve vyspělých zemích si neuvědomuje, že přes miliardu lidí nemá přístup vůbec k žádné pitné vodě. Kdyby se odstranilo plnění blahodárné tekutiny do plastových lahví, mohly by se ušetřené finanční prostředky použít na dodávky vody potřebným. To je ale jen přání z říše snů.
