Kolik tekutin bychom měli vypít na podzim a v zimě?
V chladnější části roku neklesá potřeba organismu hydratovat se, ba právě naopak – organismus potřebuje vodu pro zajištění svých obranných mechanismů. Na tento problém často upozorňují lékaři hlavně ve skupině dětí a seniorů, kteří se řídí zásadou „není horko, není proto třeba pít“.
Důležité je pít pravidelně, minimálně 6x denně, složení tekutin by mělo odpovídat ztrátám, je tedy důležité pít tekutinu obsahující minerály. V zimním období je příjemnou variantou teplý nápoj, například čaj. Vedle toho však není dobré pít alkoholické nápoje, protože ty mohou v zimě následně zvyšovat tepelné ztráty organismu a také dehydratují.
Základem pitného režimu by měla být přírodní pramenitá voda. Pokud doplňujeme přírodní minerální vody, měli bychom vybírat spíše středně a mírně mineralizované. Děti by se měly vyhýbat i syceným nápojům, které většinou žaludek zaplní plynem.
Přehánět by neměly ani ovocné šťávy, u nichž může být problém ve vysokém obsahu přirozeně se vyskytujících cukrů a tím i v příjmu energie. To je důležité jako prevence dětské obezity, s níž má tato generace poměrně velký problém.
Kolik procent vody v těle mají děti?
„Zatímco v dospělosti voda tvoří přibližně 50 procent naší hmotnosti, u dětí je zastoupení vody v těle ještě větší. Například u zdravého novorozence tvoří voda 75 procent jeho hmotnosti, s věkem se její podíl v našem organismu snižuje. K udržení obsahu vody je nutné, abychom ji stále doplňovali, a u dětí je tomu pak na jednotku tělesné hmotnosti více než u dospělých,“ vysvětluje pediatr, dietolog a odborník na dětskou obezitu MUDr. Petr Tláskal z oddělení léčebné výživy FN Motol v Praze.
Pitný režim ovlivňuje i imunitu dětí. Aby procesy obrany organismu dobře probíhaly, musí zde být podle slov MUDr. Tláskala zachováno dostatečné vodní prostředí. V rámci vývoje imunitního systému jsou pak zvláště děti na tyto podněty citlivé. V době nemoci se samozřejmě často zvyšuje teplota, zvyšují se i ztráty tekutin potem a potřeba jejich příjmu tak stoupá. Dostatečná konzumace tekutin je pak potřebná jak k prevenci, tak i léčbě běžných nachlazení.
Riziko dehydratace u seniorů
„U seniorů je často porušena schopnost dostatečně koncentrovat moč a bránit tak nadměrným ztrátám tekutin při sníženém příjmu. Proto u nich i menší dehydratace může vést ke změnám ohrožujícím funkci životně důležitých orgánů,“ komentuje rizika dehydratace odborník na nemoci ledvin prof. MUDr. Vladimír Teplan, DrSc., z AquaLife Institutu v Praze.
„U seniorů v důsledku celkových změn organismu stárnutím klesá pocit žízně, který může být ještě dále umocněn například nepohyblivostí nebo užíváním léků proti bolesti či psychiatrických léků. Proto je nutné na pitný režim u lidí vyššího věku pozorně dohlížet,“ uzavírá profesor Teplan.
Článek vyšel v původním znění v tištěném magazínu Moje zdraví.
