Jak komunikovat ve vztahu, aby panovala pohoda. Řekněte, co máte v hlavě
Špatná komunikace ve vztahu stojí za většinou vztahových problémů a může vést k jeho krachu. Nenasloucháme, špatně se ptáme nebo si myslíme, že to druhému dojde samo. Tak to bohužel nefunguje. Jak se naučit ve vztahu komunikovat, aby vše fungovalo?
Interakce s lidmi probíhají na neverbální i verbální úrovni. I samotný úsměv komunikuje, ale jeho výklad může být různý, ten potvrdí až slova. Nejen slova, ale i celkovou komunikaci ve vztahu dost podceňujeme. Zapomínáme, že nám ostatní nevidí do hlavy a nemohou jen z očí vyčíst, co potřebujeme a chceme. Proto správná komunikace ve vztahu dokáže předcházet problémům dřív, než nastanou, nebo díky ní vůbec nenastanou. Stačí si osvojit pár komunikačních vztahových pravidel.
Proč spolu ve vztazích neumíme komunikovat?
Jednou z příčin jsou naivní představy o tom, že muž ví i beze slov, po čem jeho žena touží, a na druhou stranu žena přece ví, co chce její muž. Dále je to o tom, že se bojíme zranění a ublížení, ale i o tom, že se tomu druhému nebudeme líbit takoví, jací doopravdy jsme. „Žena by se neměla bát své měkkosti a jemnosti a měla by dokázat říci muži, co by jí udělalo radost nebo pomohlo se uvolnit. O nic nejde! Muž by se neměl bát svých emocí a měl by dokázat říct ženě, co ho zraňuje nebo v čem se cítí bezradný. Samozřejmě to podporuje i výchova, která nás po generace učí, že muž má své emoce na uzdě a neprojevuje je a silné ženy se o sebe dokážou postarat samy, a to i když mají vedle sebe muže, protože ‚muži jsou přeci neschopní‘ a my jsme tím ‚krkem, co otáčí hlavou‘. A tak to tak opravdu máme – silné ženy, které ale nejsou schopné uvolnit se v partnerství a v životě, říct si o pomoc nebo o to, co chtějí, opřít se o svého muže. Stejně tak tu máme muže, kteří jsou zavření, necitliví, emočně ploší a v tom se pak spolu cyklíme. Protože vůči takové ženě se muž nechce otevřít – není ani důvod, ona to nepotřebuje a ani nechce – a žena se o takového muže nemůže opřít a být k němu otevřená,“ sděluje mentorka Veronika Navarro z Verunity. Klíčem k řešení je právě autentická otevřená upřímná komunikace.
První krok je komunikovat jako opravdové Já
I pro komunikaci je potřeba naučit se znát a rozumět sám sobě. Přijmout to, že pokud chci být milován, musím jednat jako JÁ a nebát se být viděn a slyšen. Z tohoto bodu pak můžu svoje potřeby, pocity a tužby komunikovat svému partnerovi. Jsou to často ženy, které první vycítí, že něco není ok, a iniciují vzájemné sdílení, muži mají zase schopnost vytvořit bezpečný a láskyplný prostor, ve kterém se vše odehrává a oběma půjde otevření se snáz. „Pokud to s daným konkrétním partnerem dlouhodobě ani po snahách z vaší strany nejde, je namístě prozkoumat, zda v takovém vztahu chci setrvávat a co v tom ohledu lze změnit,“ doporučuje se nad vztahem zamyslet Veronika Navaro.
Komunikace bez naslouchání nefunguje
Jednou z nejdůležitějších komunikačních dovedností je naslouchání. Hluboké, pozitivní vztahy lze rozvíjet pouze vzájemným nasloucháním. Pokud ve vašem vztahu neexistuje žádná komunikace, možná ani jedna ze stran skutečně neposlouchá. Místo toho se oba lidé jen snaží dokázat, že mají pravdu, nebo možná naslouchají a zároveň „dělají něco jiného“? Když vám někdo doporučí, že máte partnerovi naslouchat, hodně lidí se oboří a říká: „Vždyť to dělám. On mluví a já ho poslouchám.“ A ejhle, když se pak přistihnete, že sice víte, že máte něco vyzvednout, ale čas a místo vám unikly, protože… děláte jednu či více chyb při naslouchání, mezi které patří denní snění nebo myšlení na něco jiného (dokonce i na něco tak jednoduchého, jako je váš seznam potravin), zatímco jiná osoba mluví, nebo přemýšlíte, co říct dál, či posuzujete to, co druhá osoba říká. Poznáváte se? Jak z toho ven? Umem aktivního naslouchání, které zahrnuje neverbální zapojení, kdy ukazujete svou pozornost, tolerujete ticho, pauzu, nepronášíte žádné soudy a soustředíte se na slova druhého, ne na své myšlenky.
Malé cvičení: Osoba A má 10 minut na promluvu o svém dni, zatímco osoba B aktivně a s opravdovým zájmem naslouchá. Osoba B může klást vysvětlující otázky, ale neměla by rušit osobu A. Pokud je ticho, je to v pořádku. Relaxujte. Poté, co uplyne 10 minut osoby A (je třeba využít všechen vyhrazený čas), může osoba B mluvit také deset minut, zatímco pro osobu A platí stejná pravidla pro poslech. Zjistíte, že 10 minut je velmi dlouhý čas pro naslouchání.
Komunikovat, nečekat, až mu to dojde
Komunikace se z nějakého důvodu stala ve vztahu něčím, co považujeme spíš za nežádoucí prvek, protože: „Pokud mne miluje, dojde mu to“ nebo „Zná mě dost dlouho na to, aby mu to došlo.“ Kdy jste naposled partnerovi řekli „Mám chuť se s tebou milovat“ nebo „Ocenila bych, kdybys mi s tímhle pomohl“? Stále jen čekáme, že to tomu druhému dojde, a to vede jen k nepochopení, sporům a hádkám. „Ve vztahu by měla vládnout otevřenost, což neznamená, že byste neměli mít žádná tajemství, ale je potřeba otevřít se a také své srdce. Tím, že ve vztahu komunikujeme a sdělujeme partnerovi svoje přání a touhy, ale bez manipulace a obviňování, a on si je vyslechne bez hodnocení a opravdu naslouchá, vytváříme ve vztahu velmi silné pole přijetí a bezpečí. Podporuje to mužsko-ženskou polaritu a zároveň oběma umožňuje odložit masky a být ve vztahu skutečně sám sebou. Jedině s partnerem, se kterým jsme k sobě otevření a upřímní, se můžeme cítit dobře, sami sebou, přijímaní, vidění, milovaní. Neotevřeme-li se my, neotevře se nám partner ani potenciál vztahu,“ doporučuje mentorka Veronika Navarro.
Komunikujte s respektem a vírou v druhé
Chtějte pro svého partnera jen to nejlepší. Postavte ho na piedestal za to, že je tak skvělý, a pak s ním vhodným způsobem mluvte. Přece ani vy sami byste nechtěli, aby se s vámi komunikovalo bez respektu a ocenění. Jako vy chcete, aby se s vámi mluvilo tak, že si vás někdo váží, oceňuje, miluje, respektuje, ať se děje cokoliv, jednejte tak i s vaším protějškem. Jak byste reagovali na někoho, kdo s vámi mluví s takovou úctou? S chutí. Jestliže s vámi protějšek komunikuje s despektem, je k zamyšlení, proč a zda zůstat.
Vyhněte se nadměrné komunikaci
Častěji komunikujeme málo než hodně, ale někdy to i s komunikací přeháníme, zejména pokud jde o návyky na smartphonu. Některé páry jsou v kontaktu přes sociální média po celý den, i když se vidí každý den, zatímco jiné tuto potřebu necítí. Neexistuje žádné pravidlo, jak moc je komunikace zdravá – pokud pár najde způsob, který mu vyhovuje, není třeba to měnit. Pokud však máte pocit, že přehnaně komunikujete, a rádi byste to změnili, zeptejte se sami sebe, proč potřebujete být v kontaktu? Co je důvodem, proč chcete oslovit a spojit se? Jaká je vaše motivace za zprávou, kterou posíláte, nebo za hovorem, který uskutečňujete? V co doufáte, že za to dostanete?
