Dieta při průjmu

Typickým příznakem je řídká, vodnatá stolice, která se opakuje několikrát denně. Více o střevní chřipce si přečtěte zde.) Mohou ji doprovázet křeče žaludku a střev, nevolnost a zvracení, případně i zvýšená teplota. Stolice může být někdy s příměsí vody a krve. Kromě těchto obtíží může pacienty trápit bolest svalů, hlavy, kloubů a celkové vyčerpání organizmu. Mohou se objevit i horečky.

Dieta při průjmových onemocněních

1. den

Kojené děti nepřestávejte kojit! Kojení zkracuje délku onemocnění a snižuje počet stolic. Pokud je nemocný dospělý člověk či starší dítě, může v prvních hodinách onemocnění vynechat tuhou stravu. Tělo potřebuje doplnit tekutiny a minerály, které ztrácí v důsledku zvracení a řídké stolice.  Nicméně  nehladovte dlouho, kromě minerálů tělo potřebuje také energii na uzdravení. Zkuste například rýži, starší pečivo, kuřecí maso. V případě dětí je vhodné podávat zeleninové či ovocné pyré (například z kukuřice, rýže, brambor či mrkve, jablka, banánu). Zdravý dospělý člověk vypije 2–3 litry tekutin denně, při průjmových onemocněních je potřeba úměrně příjem zvýšit.

Doporučené tekutiny:

• čaj (černý nebo bylinný, může být mírně oslazen hroznovým cukrem)
• nesycené minerální vody bez příchuti
• rehydratační roztok, který lze koupit v lékárně pod názvem Kulíšek, Kulíšek forte, Hipp ORS či ORS Iontia. Jedná se o sladko-slaný nápoj, který dokáže donutit sliznici střeva, aby přijala více tekutin. Ideální je mít takový roztok doma a v případě opakovaných průjmů, které mohou rychle vést k dehydrataci, s podáváním neotálet. Doporučená dávka u dětí  je cca 50 ml na kg hmotnosti v průběhu 3-4 hodin. Nápoj dáváme raději často a v malých dávkách, například po lžičkách. Velké množství tekutin by mohlo vyvolat zvracení.

Vyvarujte se nápojů s vysokým obsahem cukru.

Další hodiny a dny:

Další hodiny až druhý den zkuste, která potravina vám bude chutnat a vyhovovat. Dobře snášené jsou například:

• Rýže.  Můžete začít rýžovým odvarem nebo mixovanou rýžovou kaší.
• Mrkev. Mrkev můžete jíst vařenou nebo dušenou. Vhodný je také mírně osolený nemastný zeleninový vývar, do kterého můžete přidat mrkev nebo rýži.
• Bílé pečivo. Můžete přidat bílé pečivo (z předešlého dne) nebo dětské piškoty.
• Brambory, banán, jablko. Banán obsahuje velké množství draslíku. Jablko i banán při jídle můžete naškrabat, budou se vám lépe trávit. Bramborovou kaši dělejte bez mléka, mírně osolenou.
• Vařené či dušené bílé maso.
• Pokud to vaše tělo snese, přidejte zakysané výrobky.

Pomalu můžete přecházet na běžnou stravu, zpočátku se vyhněte smaženým a tučným pokrmům.

Ovoce a zelenina:

Vhodné ovoce a zelenina jsou: mrkev, celer, petržel, dýně, špenát, jablka, banány, meruňky.
Nevhodná je zelenina nadýmavá a sterilovaná: zelí, kapusta, květák, cibule, kukuřice, hrášek.
Nevhodné ovoce je zpočátku se zrníčky (maliny, borůvky), dále třešně, švestky, hroznové víno, rybíz a angrešt.

Maso:

Vhodné je libové bílé maso (kuře, krůta, králík), libové maso (vepřová kotleta, vepřová nebo hovězí kýta), ryby (filé, kapr), dietní šunka. Vyhněte se uzeninám a paštikám, smaženým a tučným masům.

Nevhodné jsou všechny druhy luštěnin – hrách, fazole, čočka, sója apod.

Pečivo:

Vyhněte se čerstvému chlebu, sladkému a kynutému pečivu a celozrnným potravinám.

Vyhněte se ostrému koření a tučným sýrům. Mléčné výrobky konzumujte podle osobní snášenlivosti.
Nyní je lékaři doporučována včasná realimentace, tj. co nejrychleji se vrátit k racionální stravě, kterou nemocný jedl před onemocněním. Ideální ale je, ještě na chvíli odsunout stravu s vysokým obsahem tuků (např. majonézy, majonézové saláty), vyhnout se smaženým pokrmům, pálivému koření a alkoholu. Nutné je pokračovat v dostatečném přívodu tekutin.