Čtyři tipy, jak pomoci člověku, jehož blízký spáchal sebevraždu
Pokud někdo spáchá sebevraždu, obvykle to „odnesou“ i jeho přátelé a rodinní příslušníci. Pokud totiž měli k zemřelému silnou citovou vazbu, je u nich pravděpodobný výskyt depresí, které mohou dojít tak daleko, že si i někdo z těchto blízkých vezme život. Existuje u nich mnohem vyšší pravděpodobnost sebevražedných myšlenek.
Obě jmenované skupiny jsou na tom po sebevraždě daného blízkého člověka podobně. Všichni nesnesitelně trpí a sami se obvykle svých depresí nezbaví. Faktem také zůstává, že členové rodiny mohou mít sklony k sebevraždě v genech.
Lidé, kteří o někoho takto přišli, o tom s okolím obvykle moc nemluví – stále se totiž jedná o velmi ojedinělý typ smrti, se kterým nemá veřejnost moc zkušeností. První věcí je tedy odizolovat sebe sama a mluvit o tom.
Co tedy dělat, pokud náš blízký či rodinný příslušník spáchal sebevraždu, jak se zachovat? Pokud znáte někoho, kdo v poslední době o někoho tímto způsobem přišel, doporučte mu níže uvedené body.
Vymažte ze své hlavy pocit viny
Obvykle si přeživší vyčítají, že měli sebevraha více sledovat. Zdá se jim, že něco zanedbali, že jeho problémům nevěnovali dostatečnou pozornost, což vyústilo v jeho smrt. Tento pocit je třeba z hlavy vytěsnit, nevěstí totiž nic dobrého. Vždycky je třeba si uvědomit, že vás nikdo nemůže obviňovat z toho, že si někdo jiný vzal život.
Buďte empatičtí
Při rozhovoru s pozůstalým se musíte naladit na stejnou strunu. Sledujte, co vám říká, kam zachází. Pokud o sebevraždě blízkého hovoří povrchně, rozhodně nezabrušujte do detailů. Vždy to nechte v jeho režii.
Mluvte o životě
Pokud cítíte, že daný člověk o smrti blízkého hovořit nechce, rozpovídejte se naopak o životě sebevraha. Vytáhněte vzpomínky na veselé příhody a chvíle, které jste s ním prožili. Tento způsob terapie je nesmírně důležitý.
Vedle viny, kterou pozůstalý prožívá, může samozřejmě cítit například i smutek, pochybnosti, hněv, bezmocnost a celou řadu dalších vzhledem k situaci zcela přirozených reakcí. Snažte se mu vysvětlit, že jsou to běžné reakce a nikdo ho za ně nemůže odsuzovat.
Pomozte jim přijmout jejich smutek
I když se říká, že čas všechno vyléčí, smutek ze ztráty milované osoby jen tak nevyprchá. Proto je důležité danému člověku vysvětlit, že žal není nic špatného, musí jej přijmout jako součást svého života a musí se s ním naučit žít a normálně dál fungovat. Vždyť přeci není nic špatného na tom, že se trápí z důvodu, že někoho miloval.
