Co a kolik v horku pít, aby vám nebylo špatně

Již při ztrátě pouhého 1 % vody se začnou v těle mobilizovat obranné mechanizmy, při ztrátě 2 % klesá výkonnost a ztráta 5–10 % může vést až k oběhovému a metabolickému selhání. A nemusíte být zrovna v poušti na Sahaře, abyste byli ohroženi na životě.

Nejrizikovějšími skupinami jsou v létě stejně jako po celý rok děti a senioři. Nicméně v letním období riziko dehydratace ještě zvyšuje sport, práce v horku nebo i prostá návštěva koupaliště v tropických dnech.

„Dehydratace se projevuje žízní, bolestí hlavy, únavou, pocitem suchosti v ústech, sníženým objemem moči, sníženou pružností kůže, zvýšenou tělesnou teplotou, zrychleným tepem, nevolností. Příčinou dehydratace mohou být i některá onemocnění, například onemocnění ledvin, zvracení, průjem. Dlouhodobé zvracení nebo průjem může způsobit nedostatek nejen tekutin, ale také minerálních látek, zejména sodíku,“ vysvětluje Věra Boháčová, DiS., nutriční terapeutka, spolupracovnice AquaLife Institutu.

Pokud nepřijímáme dostatečné množství tekutin, organizmus vyvolá svými vnitřními mechanizmy pocit žízně a zbrzdí vylučování vody, především sníží produkci moči a potu. Tím se ovšem omezí vylučování odpadních látek z těla, zvýší se tělesná teplota a dojde k nedostatečnému ochlazování těla, což má v horkých dnech za následek úpal, přehřátí organizmu při selhání jeho vlastní termoregulace.

Jak správně pít?

Pít se má v průběhu celého dne, po menších dávkách tak, aby byl organizmus schopen tekutiny efektivně využít. To se týká aktivní části dne. V noci funguje organizmus v jiném režimu a má i jinou, nižší potřebu tekutin. Ráno stačí začít nápojem (asi 0,5 litru).
 
„Množství tekutin se řídí aktuálními potřebami každého z nás. Liší se podle věku, fyzické aktivity, okolního prostředí, zdravotního stavu. Na zásobování organizmu tekutinami se podílí nápoje zhruba z 50 %, zbytek tvoří voda v potravinách. Tekutiny v jídle hrají poměrně významnou roli, protože například 3 kg melounu mohou pokrýt i 2 litry tekutin. Takže kdo jí převážně suchou stravu typu maso s přílohou, musí potřebné tekutiny dopít. Také výdej tekutin kolísá s ohledem na fyzickou aktivitu, okolní prostřední a jiné,“ říká Věra Boháčová.

Názory na to, kolik tekutin má člověk vypít, se různí. Dobrým pomocníkem vám může být barva moči, která by měla být velmi světlá (tmavá, koncentrovaná moč poukazuje na nedostatečný pitný režim). Pro dospělého se uvádí doporučený příjem tekutin přibližně 35 ml/1 kg tělesné hmotnosti/1 den. Ani v případě přijatých tekutin neplatí, že čím více, tím lépe. Prolévat se zbytečně vodou může být i nebezpečné. Přidávejte, pokud se více potíte, sportujete nebo pracujete v horku. 

Pokud se potíme, například sportujeme, pracujeme v horkém prostředí, sluníme se na koupališti a podobně, organizmus ztrácí sodík, jehož koncentrace se ještě snižuje pitím čisté vody. „Když ztrácíme s vodou i minerální látky, nadměrný příjem čisté vody nám může spíše ublížit než pomoci. Organizmus se kvůli ztrátám minerálních látek a následným zavodněním bez jejich přidání totiž dostane do stavu rozvratu, což může mít až fatální následky. V těle se naruší vodní hospodářství, které je regulováno hladinou sodíku,“ upozorňuje nutriční terapeutka.

„Při nedostatku sodíku se objevují příznaky jako bolesti hlavy, křeče, zmatenost, poruchy chování. Při významnějším poklesu koncentrace sodíku v organizmu dochází k závažným stavům, například k otoku mozku nebo plic,“ dodává Věra Boháčová.

Co tedy pít v horku?

V horkých letních dnech, kdy tělo ztrácí s tekutinami i minerální látky, zejména draslík a sodík, je potřebuje doplnit stejně jako tekutiny. K tomu se dobře hodí minerálky.

Slabě a středně mineralizované vody jsou vhodnou součástí každodenního pitného režimu, pokud se v létě více potíme, více sportujeme apod., měly by přijít na řadu i minerálky silně mineralizované, které obsahují významnější množství minerálních látek (zejména sodíku). Mezi vhodné nápoje patří také přírodní, uměle nepřislazované ovocné šťávy a čaje. Příjemným zpestřením letního pitného režimu mohou být nealkoholické míchané nápoje, které dodají tělu potřebné tekutiny, ale mohou být i dobrým zdrojem vitaminů a minerálních látek. V horkých dnech není vhodné pít bez přísunu dalších tekutin kávu a silný černý čaj. 

Slabě mineralizovaná je například Dobrá voda. Ke středně mineralizovaným patří Korunní, Mattoni, Magnesia a Ondrášovka. Silně mineralizované jsou například Hanácká kyselka a Poděbradka.

Všechny nápoje by měly být méně sladké nebo neslazené. Příliš sladké nápoje totiž zpomalují pohyb tekutiny z žaludku do tenkého střeva, kde se odehrává převážná část vstřebávání tekutin, a proto jsou tělu k dispozici až za delší dobu. Ve větším množství navíc neúměrně zvyšují příjem energie.

Mírně slazené nápoje si můžeme dopřát bez výčitek svědomí při sportování a pohybu, zejména pokud zrovna nic nejíme a potřebujeme doplnit energii. V horkých dnech zaženou žízeň mnohem lépe nápoje o teplotě kolem 16 °C než nápoje ledové, které mohou organizmu způsobit teplotní šok a žaludeční křeče (stejně jako nápoje přeslazené).

Přímo nebezpečná může být konzumace alkoholu. Pivo i víno sice zdánlivě na chvíli osvěží, jenže alkohol působí v horku daleko rychleji než obvykle a přidá-li se k tomu ještě nedostatek tekutin v těle, může dojít ke stavům těžké opilosti už po menších dávkách – alkohol se velmi rychle dostává do mozku. Navíc alkohol odvádí z organizmu tekutiny a minerální látky. Pokud dostane vyprahlý organizmus místo vody alkohol, odvodní se a riziko potíží z nedostatku tekutin se znásobí. Když alkohol, tak raději po setmění a spolu s ním dostatek pramenité nebo minerální vody.

VIDEO: Úpal může být velice nebezpečný. Dávejte si v letních měsích pozor a vyvarujte se těmto chybám: