12 rad pro tišší život: Hlukový smog ničí vaše srdce i psychiku

12 rad pro tišší život: Hlukový smog ničí vaše srdce i psychiku
Jeden z nejslabších zvuků, který je lidské ucho schopno zaznamenat, je například letící komár • Autor: istock.com
17. ledna 2019 • 06:00

Svět je bohužel stále hlasitější. Kdybychom žili ve vakuu, žádný zvuk bychom neslyšeli. Svět je ale naopak stále hlasitější a to nám škodí. Podle expertů Světové zdravotnické organizace (WHO) nás dlouhodobé vystavení se zvukům, které nám jsou nepříjemné, jako je například štěkání psa, hodinu za hodinou, den za dnem může dohnat málem k šílenství – vzbuzuje zlost, vztek, ale i depresi a úzkost. Je tedy na čase udělat něco pro tišší život.

Vše, co svým sluchem vnímáme jako příjemné či nelibé pocity, je vlastně hluk. Hlučíme v domácnosti, na koncertu, hlasité zvuky slyšíme na ulici. Schopnost slyšet je k nezaplacení a nikdy a ničím se nedá úplně nahradit. A přesto si sluch, často i vědomě, dokážeme pomalu a nenávratně ničit.

Dlouhodobé vystavování se hluku nemá devastující vliv jenom na sluch. Postupem doby začne zasahovat i do oblasti spadající do oborů kardiologie, neurologie, oftalmologie nebo diabetologie. „Ovlivnění kardiovaskulárního systému bylo prokázáno v řadě studií v hlučných oblastech kolem letišť, průmyslových závodů a hlučných komunikací,“ potvrzuje MUDr. Zdeňka Vandasová ze Státního zdravotního ústavu. Akutní hluková expozice podle jejích slov aktivuje autonomní nervový a hormonální systém a vede k přechodným změnám, jako je zvýšení tlaku, tepu a zúžení cév.

Po dlouhodobé expozici se u citlivých jedinců z exponované populace mohou vyvinout trvalé následky, jako jsou hypertenze a ischemická choroba srdeční

Ticho se ztratilo v práci i doma

„V hlučné kanceláři je velmi těžké se soustředit na práci. Snižuje se schopnost učení, ubývá paměťových schopností a kognitivních dovedností,“ vysvětluje environmentální psycholožka a spoluautorka protihlukového zákona pro město New York profesorka Arline Bronzaftová.

Rušivý může být v podstatě jakýkoli zvuk, který slyšíte doma, když se pokoušíte o odpočinek. Stačí slyšet puštěnou digestoř či myčku ve vedlejším bytě a hladina stresových hormonů vylétne na maximum a vy máte co dělat, abyste nevyhodili sousedovi pojistky.

Vyjádřeno decibely

Intenzita hluku se udává v decibelech. Ty se měří logaritmicky. Jinými slovy to znamená, že dvacet decibelů představuje desetkrát silnější zvuk než deset decibelů. A třicet decibelů vyjadřuje už stokrát silnější zvuk než deset decibelů.

K poškození sluchu dochází, jste-li dlouhodobě vystaveni hluku o síle 85 dB. Pro představu: takovému hluku jste vystaveni při pobytu na rušné křižovatce. Vystavení se hluku o síle 100 dB a více (například při rockovém koncertu) vám může způsobit poruchu sluchu už po patnácti minutách.

Při odpalování zábavní pyrotechniky na nás naopak působí hluk o intenzitě okolo 160 dB. Takový rámus už způsobuje intenzivní fyzickou bolest a i krátká expozice může nenávratně sluch poškodit.

Riziko sluchového postižení existuje i u hluku v mimopracovním prostředí, např. u lidí žijících v těsné blízkosti frekventovaného letiště nebo velmi rušných komunikací, a při různých činnostech ve volném čase spojených s vyšší hlukovou zátěží.

Bojujte o svůj komfort

Obtěžuje-li vás například soused hlukem, můžete podat podnět k přeměření hluku na Krajskou hygienickou stanici, kde je možné se poradit o dalším postupu.

12 rad pro tišší život:

1. Volume doleva. Televizi i rádio dáváme moc nahlas. Neslyší některý člen rodiny dobře televizi? Můžete ho s ní propojit kvalitními sluchátky, další možností je nastavení titulků.

2. Hudba nemá ohlušit. Na hlasitou hudbu, zvláště ze sluchátek, si člověk velice brzy získá návyk. Ideální hlasitost je ta, při níž kromě hudby slyšíte i to, co říkají lidé okolo vás.

3. Chraňte si uši. Při práci se sekačkou, pilou či jiným hlučným nástrojem lze použít „hluchátka“ či méně nápadné ucpávky do uší, jež ztlumí hluk přibližně o 15 až 30 decibelů.

4. Dejte přednost tiché kvalitě. Pořiďte si spotřebiče vydávající hluk do 50 dB. Umístěte je na antivibrační podložku. Na zdi se dá aplikovat antivibrační nátěr.

5. Izolace ze všech stran. Zvuky se dobře přenášejí neizolovanými stěnami a po tvrdém povrchu. Dnes je v módě retro se svými závěsy, koberečky, vypolstrovanými křesly a tapetami. Budete „in“ a ještě efektivně ztlumíte zvuky.

6. Blokáda. Pro ztlumení venkovního hluku použijte izolační pásky do oken a na spodní stranu dveří. Má to dvojí výhodu – ztlumíte venkovní zvuky a z bytu vám neunikne teplo.

7. Co nejdále od zdroje. Dbejte na umístění ložnice nebo kanceláře na místě co nejvíce vzdáleném od zdroje hluku, třeba do dvora místo rušné silnice.

8. Ztište souseda. Tlučení do bicích u sousedů v jednu hodinu ráno je jednoznačným porušením nočního klidu a vy máte plné právo je požádat, aby toho nechali. Vnímání zvuku domácích spotřebičů je individuální; podle zákona se nemají používat v době nočního klidu (od 22 do 6 hodin).

9. Vsaďte na přírodu. Odpočiňte si od rušivých zvuků ulice, pusťte si relaxační CD se zvuky přírody. Podle belgické studie zveřejněné v časopise Journal of the Acoustical Society in America činí poslech ptačího zpěvu i rachot z ulice snesitelnějším.

10. Tichá přestávka! Pracujete-li v hlučném prostředí, měli byste zařadit klidové přestávky pro odpočinek v nehlučném prostředí.

11. Do většího! Chcete-li ušetřit sluch, nevykonávejte hlučné činnosti v malém prostoru – odrazem hluku od stěn se zvyšuje jeho hladina.

12. Nalaďte se na ticho. Šepot, pomalé obracení stránek knihy, škrábání a přesýpání různých materiálů: nový terapeutický fenomén se jmenuje ASMR (Autonomous Sensory Meridian Response, samostatná smyslově-meridiánová reakce) a označuje příjemné až orgastické pocity, jež jsou v naší nervové soustavě vyvolány libými zvuky. Zvuky jsou velmi tiché a provázené šepotem moderátorky a navodí absolutní relaxaci.

Odborná spolupráce: MUDr. Zdeňka Vandasová, Státní zdravotní ústav

Pro informaci

Les v bezvětří – do 20 dB
Šepot – 30 dB
Obývací pokoj, kde neběží televize ani jiný zdroj hluku – 40 dB
Větrná elektrárna vzdálená 350 metrů – 40 dB
Pračka, klimatizace – 50–75 dB
Běžná konverzace, myčka nádobí – 50–60 dB
Rušná kancelář o více lidech – 60 dB
Vysavač, mlýnek na kávu – 70–80 dB
Frekventovaná ulice – nad 70 dB
Fén, mixér – 80–90 dB
Hlasitá debata, sekačka na trávu – 90 dB
Sbíječka – 100 dB
Přehrávač hudby puštěný na maximum – 105–120 dB
Řetězová pila, vysavač listí – 110 dB
Rockový koncert – 110 dB
Siréna ambulance, hrom – 120 dB
Výstřel z pistole, start tryskáče – 140 dB

Autor: Markéta Ostřížková
 
480p 360p 240p

Nejhledanější nemoci

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.