Hluk škodí srdci, mozku i psychice. Jak často by si měl člověk dopřát ticho?
Hlukový smog není v našich životech žádnou novinkou. Nad rámusem, kterému jsou vystaveni obyvatelé měst, se pozastavoval už například v roce 1856 článek v londýnských Times. Postupně začaly vznikat nejrůznější teorie a studie. A ty jasně odhalují, že i nízká hladina neustálého hluku z dopravy nebo letadel – což je běžné pozadí moderního života – zhoršuje také zdraví.
Organizace, která sleduje hladiny hluku v Paříži, zjistila v roce 2019, že průměrný obyvatel v nejhlučnějších regionech ztratil více než tři roky „zdravého života“ kvůli hlukovému znečištění. Podle Světové zdravotnické organizace existuje celá řada chorob spojená s chronickým vystavením člověka hluku. Jsou to například nemoci srdce a cév, obezita, cukrovka, poruchy spánku, problémy se sluchem a tinnitus.
Hluk také podstatně zhoršuje činnost mozku a narušuje kognitivní funkce. „V hlučné kanceláři je velmi těžké se soustředit na práci. Snižuje se schopnost učení, ubývá paměťových schopností a kognitivních dovedností,“ vysvětluje environmentální psycholožka a spoluautorka protihlukového zákona pro město New York profesorka Arline Bronzaftová.
Od ztráty sluchu k cukrovce
Účinky na zdraví jsou podle odborníků dvojího typu: přímé a nepřímé. Přímé účinky poškozují části ucha a nervového systému, což vede ke ztrátě sluchu.
Nepřímé účinky vznikají v důsledku emočního stresu, kterým člověk reaguje na neustálý hluk. Stres může vést k nadprodukci kortizolu, hormonu, který je při zvýšených hladinách spojen právě se srdečními chorobami, obezitou, cukrovkou a dalšími chorobami jmenovanými výše.
Ticho působí na lidské zdraví přesně opačně. Tedy to, co ničí hluk, můžete záměrným setrváním v tichu zase obnovit. Studie publikovaná v časopisu Heart porovnávala účinky relaxační hudby a ticha a u pacientů měřila krevní tlak a činnost mozku. Ukázalo se, že dvě minuty ticha dokážou přinést mnohem větší zklidnění těla i mysli než poslech „relaxační“ hudby. A podle dalších studií má dokonce ticho výrazný vliv na obnovu mozkových buněk.
Důležité je uvědomit si, že na ticho není nikdy pozdě. Takže i když žijete ve městě, vyplatí se ho více „hledat“ a záměrně si ho dopřávat. Jak?
1. Spěte v tichu. Zkuste protihluková okna, zatáhněte závěsy, pořiďte si tichý budík. Zjistěte, jestli vás neruší hučení různých větráků a dalších spotřebičů.
2. Ztlumte, co jde. Televizi, vyzvánění na telefonu, hudbu, kterou posloucháte. Telefon zkuste mít alespoň doma ztlumený a naučit se ho kontrolovat jenom ve chvíli, kdy chcete vy.
3. Chraňte si uši. Při práci se sekačkou, pilou či jiným hlučným nástrojem lze použít „hluchátka“ či méně nápadné ucpávky do uší, jež ztlumí hluk přibližně o 15 až 30 decibelů.
4. Vyrazte z města. Zkuste se párkrát týdně cestou domů zastavit někde v přírodě alespoň na dvacet minut a jen tak sedět. Pokusit se nemyslet na nic, co vás čeká a co vás trápí, a zkuste jen poslouchat okolí.
5. Využijte víkend nebo dovolenou a zajeďte si na místa, kde budete v tichu mnohem více než během pracovního týdne. Seďte večer na zahradě a vynechte tentokrát sledování seriálů. Zajděte si do studoven velkých knihoven nebo do kostela.
6. Své chvíle v tichu si užívejte bez výčitek, že byste měli „něco“ dělat. Naopak, tímto nasloucháním tichu pro sebe děláte to nejlepší, co můžete.
